Drážďanská loupež

Opravdu jsem se vyděsil. To snad nebudu moci vůbec nikam jít! Může si každý myslet, co chce, třeba i, že jsem totální šílenec, jestliže snad chci na následujících řádcích cokoli naznačovat, ale když jsem ve včerejších zprávách slyšel, že v drážďanském zámku došlo k velké loupeži a v dnešních novinách jsem si přečetl detaily o tom, co se stalo, vzpomněl jsem si na příběhy, které uvádím – vždycky jako anekdotu, jakkoli se skutečně staly – totiž o řadě katastrof, které se kolem mě v průběhu let přihodily. Původně to byly epizody s „mosty“:

Přešel jsem slavný historický most v Mostaru, o kterém jsem čítával v knížkách Jiřího Mahena, za pár let ho válečné události sprovodily ze světa (dnes se znovu zaskvěl v původní kráse, ale originál zkrátka není). Několik let nato jsem přešel po dřevěném historickém mostě Kapellbrücke přes Vierwaldstättersee v Luzernu, co myslíte? Vyhořel. S Milošem Šejnem jsme se vydali na Zebín, vrch nedaleko od Jičína, a realizovali tam jeho ohňovou performanci. Od doby, kdy zde přestala těžba v lomu, spojoval prostřední nevytěženou část s masou kopce kamenný most. Už si představuju, jak někdo říká, zadrž. Nu, skončím konstatováním, že když jsme se na místo po několika dnech vrátili, zbytky ohořelého papíru, který byl součástí performance, byly zavaleny balvany z někdejšího tvaru, který zde nebyl sice od nepaměti, ale nějaké století ano, nevím, kdy se čedič, z něhož se dělaly kostky na dláždění, přestal těžit.

Vynechám myšlenkovou nadstavbu celé věci, tedy případné úvahy o kauzalitě (západního typu), „nadpřirozenu“, paralelních skutečnostech, počtu pravděpodobnosti či dalších formulacích atd., skutečnosti, že se člověku prostě příčí porovnat si celou věc s tím, co si myslíme o „náhodách“. V každém případě jsme si – přenesme se do doby o pár let později – s Milanem Faltusem dělali trochu legraci z toho, že poté, co jsme seděli na vltavském nábřeží na kafi, druhý den vyhořel o ulici vedle hotel. Zajímavý kontext byl další žert, který jsem „vyslal“ na adresu silného větru, který vanul v Krkonoších, a v okamžiku, kdy jsme – rovněž to bylo s Milanem – vyrazili do Knihovny Václava Havla na prezentaci Šlejharovy knihy Cvrček mého krbu, Milan na mobil natočil, jak z úplné nehybnosti a ticha zavál silný poryv větru, jenž zvrátil plot z vlnitého plechu ve stavební proluce nedaleko (Jaromír Typlt, rodák z města, kde je velké expozice mediální kresby, jenž na události v knihovně byl, to potom komentoval na FB slovy o tom, co jsem z Podkrkonoší sebou přivezl).

V každém případě jsem zaznamenal jednu věc. Že by se „téma“ příhod, které se všechny odehrály zhruba v první polovině devadesátých let, rozšířilo z „mostů“ (vzhledem k onomu na Zebíně dávám do uvozovek) o více než patnáct let později na další objekty, a v drážďanském případě pak i na formy oněch zvláštních událostí.

Co se tedy přihodilo? Vlastně nic. Předposlední den mého jubilejního pobytu v saské metropoli na konci září tohoto roku jsem šel se ženou po labském nábřeží od Neue Terasse směrem k Albertinu a četl jsem si na zámku informace o tom, že se otevírá nová expozice Grünes Gewölbe, kde může návštěvník vidět skvosty spojené s Augustem Silným, podle něhož je pojmenován i historický most, spojující Staré Město s Novým Městem, kde vidíme dnes pozlacenou Augustovu jezdeckou sochu (když jsem v Drážďanech před léty žil, ještě pozlacená nebyla). Zajímavá kunsthistorická/historická souvislost už sama o sobě. Ostatně tenkrát jsem do Zelené klenby chodil, tenkrát byla ještě tato unikátní klenotnice umístěna několik desítek metrů dále (celá řada sbírek byla jinde, třeba grafickou sbírku jsem měl kousek od domu, kde jsem bydlel). Nu a při letošní návštěvě Drážďan jsem se díval, jak – právě v souvislosti s opravou historického mostu – byl prostor kolem zahrazen dočasnými zařízeními, jak to bývá (stavební boudy, dopravní usměrnění atd.), a říkal jsem si, až tahle provizoria budou odstraněna, bude to fajn. Japonci si plakát s informacemi o tom, o co se jedná, fotografovali. Když jsem se vrátil do Čech, sledoval jsem večer v televizi, že klenotnice byla slavnostně otevřena.

A ve vydání Lidovek 25. listopadu 2019 si ověřuju, co hlásili už včera v televizi ve zprávách. Největší loupež v Německu od konce druhé světové války. V úvodní části článku, v němž se dále dočteme i o historii sbírky, se píše:

DRÁŽĎANY/PRAHA Část sbírek z jedné z nejslavnějších klenotnic Evropy, Zelené klenby v Drážďanech, byla v pondělí nad ránem vykradena. Německá média hovoří o největší loupeži uměleckých děl v zemi od 2. světové války.
Mouřenín se smaragdovým stupínkem, Augustův obelisk, klenoty z jantaru a slonoviny či nádoby zdobené diamanty: za těmito skvosty přijížděly do drážďanské klenotnice Grünes Gewölbe (Zelená klenba) každoročně desetitisíce milovníků umění, mezi nimi i mnoho Čechů. Teď si ale budou muset dát pauzu: sbírka byla v pondělních časných ranních hodinách vyloupena a pachatelé jsou stále na útěku.
„Toto je útok na kulturní identitu všech Sasů a také na Svobodný stát Sasko,“ řekl saský ministr vnitra Roland Wöller. Novináře ujistil, že policie s nasazením všech sil pracuje na tom, aby dopadla nejen zloděje, ale aby získala zpět zmizelé předměty.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/zlodeji-vykradli-historickou-drazdanskou-klenotnici-grunes-gewolbe-vyse-skody-pujde-do-milionu-eur.A191125_104255_ln_zahranici_ele

Takže vlastně nevím, co ještě dodat.

Další odkazy
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zlodeji-pry-z-drazdanske-klenotnice-vzali-sperky-za-miliardu-eur/1824902

Německé stránky muzea
https://gruenes-gewoelbe.skd.museum/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%BCnes_Gew%C3%B6lbe

Starý most v Mostaru
https://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%BD_most_(Mostar)

Kapellbrücke
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kapellbr%C3%BCcke
https://www.drevostavitel.cz/clanek/kapellbrucke

Zebín (dnešní stav)
https://www.gigaplaces.com/misto-lom-zebin/

(psáno 26. listopadu)