Dietrich Buxtehude / Život a dílo

27.04.2013 14:48

Dietrich Buxtehude / Život a dílo
hudební skvosty minulosti

Nejspíš je to příliš honosný titul, tento příspěvek si nedělá takových nároků. Spíš má být stručnou informací o pozoruhodném předchůdci Johanna Sebastiana Bacha, dánském či německém – podle pohledu na věc – skladateli, u něhož je základním úběžníkem celého jeho života i hudby, kterou tvořil a hrál, královský nástroj s ní spojený, varhany. Objem i historická hodnota díla, na které navazovali prakticky všichni, kteří usedli ke hracímu stolu varhan (ten termín působí zvláštně, ale opravdu se tomu tak říká), je v dějinách hudby nepřehlédnutelný. V poslední době k tomu přispělo velké skladatelovo výročí (300 let od úmrtí, 1707), které bylo předmětem oslav, ale také nahrávek jeho kompletního díla, které máme nyní k dispozici.

O barokním varhaníkovi a skladateli máme na webu v češtině k dispozici článek na Wikipedii, v jiných jazycích lze informace rozšířit, např. na stránkách Mezinárodní společnosti Dietricha Buxtehudeho. Tam je pěkná chronologická tabulka, kterou si vypůjčím pro přehled jeho života.

1637 (?)
se D. B. narodil jakožto syn Johanna Buxtehudeho (
1602-1674), pravděpodobně v Helsingborgu (nyní Švédsko, do roku 1658, roskildského míru, tedy v době narození D. B., byl městem dánským), v Helsingborgu byl otec D. B. varhaníkem v kostele sv. Marie zhruba v letech 1633 – 1641

1641
se D. B. stal varhaníkem v městském kostele sv. Olafa v dánském Helsingøru (Sct. Olai Domkirke Helsingør), rodina se přestěhovala sem

1658
D. B. přijal místo varhaníka v kostele sv. Marie v Helsingborgu, kde byl varhaníkem jeho otec

1666
je doložena Buxtehudeho návštěva Kodaně

1667
zemřel Franz Tunder, který byl v kostele sv. Marie v Lübecku varhaníkem  od roku 1641

1668
Dieterich Buxtehude se stává Tundersovým nástupcem, nástupcem D. B. v kostele P. Marie v Helsingøru je naopak jmenován Johan Radeck

11. dubna je D. B. jmenován varhaníkem a "Werkmeisterem" v kostele  P. Marie v Lübecku, 23. července se stává občanem města, 3. srpna se oženil s Tunderovou dcera Annou Margaretou

1669
D. B. žádá o konstrukci nové kruchty v kostele P. Marie, aby byl rozšířen prostor pro hudebníky a zpěváky

1674
umírá otec D. B. Johann Buxtehude. Syn publikuje skladbu “Mit Fried und Freud ich fahr dahin”

1678
na hudebních produkcích „Abendmusik“ je hrána Svatba Beránkova (dle Zjevení Janova, „Die Hochzeit des Lammes“)

1679
na „Abendmusik“ je uvedeno kolem čtyřiceti hudebníků

1680
postní hudba „Membra Jesu Nostri“

1681
Nicolaus Bruhns je studentem D. B.

1682
„Abendmusik“ – „Poslední soud“ („Das jüngste Gericht”)

1684
Georg Dieterich Leiding se stává studentem D. B.

1687
D. B. cestuje do Hamburku, aby vyzkoušel Schnitgerovy varhany v kostele sv. Mikuláše

1688
„Abendmusik“ vychází z Podobenství o ztraceném synovi

1694
Publikace „Triosonát, op. 1“

1696
Publikace „Triosonát, op. 2“

1697
Hudba k vysvěcení Fredenhagenského oltáře

1699
Johann Pachelbel věnuje své “Hexachordon Apollinis”  Buxtehudemu

1700
pět různých programů na „Abendmusik“

1703
17. srpna navštíví D. B. z Hamburku Georg Friedrich Händel a Johann Mattheson

1705/06
Johann Sebastian Bach navštěvuje D. B. z durynského Arnstadtu od listopadu 1705 do února 1706

1707
D. B. umirá 9. května a o týden později je pohřben v kostele sv. Marie, jako jeho nástupce je určen Johann Christian Schieferdecker

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dietrich_Buxtehude
https://www.dieterich-buxtehude.org/about/about.html

Zpět