Chick Corea & Gary Burton živě v Tokiu 1981

Chick Corea & Gary Burton živě v Tokiu 1981
velikáni světového jazzrocku / Chic Corea XXII

V jednom z minulých příspěvků – u alba Hot House – jsem se podíval na spolupráci klávesisty Chicka Corey a vibrafonisty Gary Burtona. Na tomto poslechovém příspěvku se setkáváme s oběma umělci živě – na koncertě v Tokiu v roce 1981, tedy o dvacet let dříve než bylo vydáno zmíněné album. Corea a Burton spolupracovali často, jak o tom svědčí jen výčet ocenění Grammy (viz čl. Hot House).

V úvodu koncertu zazněl Coreův standard Mirror, Mirror, který byl rok předtím natočen na stejnojmenném albu jazzového saxofonisty Joe Hendersona, vydaném německým labelem MPS Records (tj. Musik Produktion Schwarzwald), založeným v roce 1968 a zpočátku orientovaným na rovněž nedávno (1964) založený Jazzový festival v Berlíně (Berliner Jazztage), a postupně rozšiřující svůj stylový záběr k jazz rocku či etno jazzu atd.

Podstatnou část koncertu (třetí až devátá skladba) zabírají Childern´s Songs. Autor je uvedl najednou. Tyto skladby byly původně nahrány na stejnojmenném albu v roce 1984 (na ECM), ale časově představují v Coreově tvorbě podstatně větší interval, neboť první Dětskou píseň napsal americký pianista už v roce 1971. Celek na albu představuje dvacet položek, přičemž devatenáct z nich jsou jednotlivá čísla (číslo 16 a 17 je na jedné stopě, v jedné položce) a dvacátá položka je označena jako „Addendum“. Vedle Corey jsou na albu zúčastněni Ida Kavafian (housle) a Fred Sherry (violoncello).

Dětská píseň je v Coreově podání prostá skladbička, dalo by se říci instrumentální popěvek (kdyby to nebyla trochu kontradikce, ale myslím, že není). To, že jsou jednotlivá čísla prostá, neznamená, že jsou jednoduchá. Corea využívá pentatoniky, různého křížení rytmů (hned myslím třetí píseň je v něčem podobná první zmíněné skladbě), neobvyklého značení taktů, jednotlivé skladby jsou velice pestré – vlastně na velice malém prostoru. Skladby jsou přirovnávány k cyklu Mikrokosmos Bély Bartóka. S jistou licencí, totiž že u maďarského skladatele se jedná o didaktické dílo a jeho rozsah není dvacet, ale stopadesáttři čísel. Hudební povahou jsou oba dva fenomény ale skutečně v mnohém podobné, a dobou (intervalem) vzniku rovněž – Bartók šest sešitů těchto skladbiček zkomponoval v letech 1926 až 1939.

Před Children´s Song si můžeme ještě poslechnout skladbu označenou jménem proslulého jazzového hudebníka a v závěru pak opět tři známé Coreovy skladby Señor Mouse (album Crystal Silence, 1972, existuje celá řada zpracování, vč. big bandu, postava Captaina Señora Mouse se objevuje i na albu Hymn of the Seventh Galaxy,1973), Song to Gayle a nejslavnější La Fiesta (album Return to Forever, 1972). Osvovobozující duch poslední skladby se nikdy neomrzí, a není tomu jinak ani tentokrát.

Chick Corea & Gary Burton

https://en.wikipedia.org/wiki/Mirror_Mirror_(Joe_Henderson_album)

Muzika / živě v Tokiu
https://www.youtube.com/watch?v=2EXrjSCN8H0