Chick Corea / Return to Forever / Returns

Chick Corea / Return to Forever / Returns
velikáni světového jazzrocku / Chick Corea VIII

První slovíčko z názvu legendární kapely amerického jazzrockového pianisty a skladatele Chicka Corey se – v množném čísle, podobně jako v názvu aktuálních filmů, věnovaných této hudební oblasti – objevuje v posledním albu skupiny po jejím znovusetkání v roce 2008 (v počítači jsem se teď překlepl, v roce 12008, to by bylo hezké, a je to pro jejich vizionářství symptomatické), při němž slavná čtyřka – Chick Corea, Al Di Meola, Stanley Clarke a Lenny White (úžasné, když si vezmete, že mnohé návraty visí na jednom či dvou členech původního seskupení) znovu natočila materiál, který představuje v mnohém převratnou záležitost doby, v níž vznikl. Ano, na živém dvojalbu nenajdeme nic nového, stojí nicméně zato poslechnout si, do jaké míry zní Coreovo seskupení po třiceti letech.

V sedmdesátých letech vytvořili Return to Forever několik definitivních jazzrockových alb, a protože Chick Corea byl mimořádný klávesák a kapelník, zněly vždycky tak trochu symfonicky. Tak se stala skupina jednou z nejzajímavějších kapitol v historii nejen této oblasti populární hudby. V roce 1978 byl ale „šlus“. Sice se v roce 1983 hudebníci pokoušeli o reunion v klasické podobě (tj. téže, v jaké se to nicméně pak povedlo až v roce 2008), ale v tomto případě nebyl pokus korunován úspěchem. Hoši si ale nedali pokoj a spolupracovali i nadále podle příležitostí, tak například Corea a Di Meola hráli společně na jeho sólovém albu Consequences of Chaos (2006) a v tomtéž roce pak Clarke, White, Di Meola (s keyboardistkou Patrice Rushen) vystoupili na dobročinném festivalu. Tato iniciativa a zájem na znovuoživení vyústilo konečně do rozsáhlého světového turné, které je dokumentováno na tomto dvojalbu. Následovalo i DVD s koncertu na jazzovém festivalu v Montreux, který se uskutečnil v rámci řečeného turné.

Skupina neprezentuje, jak už řečeno, žádný nový materiál, v centru pozornosti jsou klasická čísla a sólové spoty zúčastněných hudebníků. Nahrávky se uskutečnily především na koncertu 31. července 2008 v městě Clearwater na Floridě, Duel of the Jester and the Tyrant byl nahrán 6. srpna v Bostonu, 500 Miles High 18. července v Montreux. Na závěr najde posluchač na dvojalbu ještě záznam propůjčení ceny BBC Lifetime Achievement Award, předávané Sirem George Martinem (když tento příspěvek píšu, mám den starou zprávu, že legendární britský producent, skladatel a hudebník ve věku devadesát let zemřel).

Chemie mezi hudebníky funguje. Nevzrušeně a přitom virtuózně se pohybuje čtveřice výjimečných osobností koncertem. Scenérii ovládají Di Meolova bleskurychlá hra na kytaru a rychlý pohyb Coreových prstů po klávesnici. Jistota interakcí mezi oběma vyráží dech. A White a Clarce tvoří samozřejmě silné rytmické duo. Clark občas sáhne po smyčci a tvoří hluboké, temné zvuky, při nichž naskakuje kůže. Mírně modernizovaná hudba působí nicméně magicky jako za starých časů.

Každý z hudebníků dostane prostor pro rozsáhlé sólo, v němž se přidává většinou ještě jeden z hudebníků, zpravidla Chick Corea. Di Meolova kytara, stejně jako Coreův klavír propojující jazz a moderní klasiku, Clarcovy působivé basové orgie a Whitovo zábavné sólo na bicí. Člověk se nenudí ani tehdy, když si poslechne tuhle muziku několikrát za sebou. Returns je podařené dynamické a energií nabité znovusetkání se starými přáteli a nikoli vystoupení staříků, kteří si ještě jednou chtějí vydělat trochu peněz, říká recenzent Thomas Kohlruß na babyblaue-seiten a myslím, že se můžu pod slova o pár let mladšího souputníka rockové muziky, jehož příspěvek jsem v tomto případě v podstatě jen přeložil, podepsat.

Info
https://www.babyblaue-seiten.de/index.php?albumId=9750&content=review

Seznam skladeb
Disc 1
1. Opening Prayer 2:02 2. Hymn of the Seventh Galaxy 3:44 3. Vulcan Worlds 13:45 4. Sorceress 11:24 5. Song to the Pharao Kings 27:17 6. Al's Solo 8:56 7. No Mystery 8:53
Disc 2
1. Friendship (Chick's Solo) 8:54 2. Romantic Warrior 7:20 3. El Bayo de Negro - Stanley's Solo 11:25 4. Lineage - Lenny's Solo 7:39 5. Romantic Warrior   (contiued) 3:06 6. Duel of the Jester and The Tyrant 14:10 7. 500 Miles High   (bonus track) 12:54 8. BBC Lifetime Achievement Award (incl. live performance of Romantic Warrior) 8:21

Na YouTube nejsou všechny skladby pohromadě, pokusím se aspoň pár z nich najít (je tu ovšem nebezpečí záměny s původními nahrávkami, takže se pokusím se opřít o grafiku a případné info pod jednotlivými videi). Sóla, která jsou uvedená na předchozím seznamu, dohledat nejspíš nelze. Mohu v tomto ohledu odkázat na „živé koncerty“, které jsou na YouTube rovněž k dispozici, a k nimž se v nějaké podobě rovněž určitě dostanu.

Hymn of the Seventh Galaxy Returns
https://www.youtube.com/watch?v=J-JZKS8iGlw
The Sorceress
https://www.youtube.com/watch?v=1D39xz4deT0
500 Miles High
https://www.youtube.com/watch?v=zH_JyNMCTOQ
Song to the Pharaoh Kings
https://www.youtube.com/watch?v=3gPk-PYqLM0
No Mystery
https://www.youtube.com/watch?v=-YIauezTmP0
Romantic Warrior
https://www.youtube.com/watch?v=IsSzr7IU_QM