Čáslav

Podivuhodné slovo, ve kterém mi zní oslavný tón stejně jako v mužských jménech Vladislav, Jaroslav, Miroslav či Miloslav, a rovněž cosi slovanského. Vím, že tyto kategorie patří do předminulého století, kdy „Slované slavně slavili“, případně do pohádek, a rozhodně to nevnímám nijak staromilsky, ale nemyslím si, že by bylo – zvláště v zájmu „evropanství“ – nutně třeba slovanství úplně vymazat z našich myslí. Tak město oslavné. Pro mne navíc místo, odkud pochází můj rod, konkrétně v čáslavském muzeu mají odkaz mého pradědečka Klimenta Čermáka, českého archeologa a numismatika. A má pak ještě jednu osobní notu, vztahující se k Čáslavi. Antonín Vančura, kterého běžně každý známe spíš pod jeho pseudonymem Jiří Mahen (s Vladislavem Vančurou ale byl opravdu příbuzný), autor Rybářské knížky, Jánošíka či Husy na provázku (té Husy na provázku, podle níž si dalo jméno avantgardní brněnské divadlo), byla tématem mé druhé diplomové práce. Oněch významných rodáků by bylo více, Miloš Forman, po němž je pojmenováno dnes kino, Rudolf Těsnohlídek, tvůrce Lišky Bystroušky, o níž napsal Leoš Janáček operu, skladatel Jan Ladislav Dusík… Nicméně vraťme se k městu samotnému. Prostranné náměstí, dominantní chrám Petra a Pavla s ostře vstupující jehlancovitou středou, viditelný zdaleka ze silnice cestou z Kolína do Kutné Hory, který, přestože dnes má regotizovanou podobu někdy ze začátku dvacátého století, má pozoruhodnou historii sahající až kamsi do století jedenáctého, souvislosti s husitským hnutím či neúspěšnou selskou vzpourou na Čáslavsku, vedenou kněkem Matyášem Ulickým, to jsou momenty, které nejspíš musí vnímat každý návštěvník města mezi Kolínem a Kutnou Horou.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1slav
https://www.cmuz.cz/Muzeum/index.htm
https://www.turistik.cz/cz/kraje/stredocesky-kraj/okres-kutna-hora/caslav/kostel-sv-petra-a-pavla-caslav/
https://www.hrady.cz/index.php?OID=894