Aschaffenburg

Pokud si někdo vzpomíná na kdysi velmi populární film Strašidla ze Spessartu, bude alespoň trochu orientován na město v bavorských Dolních Francích, resp. (v nejnovějších souřadnicích vnímání) součást Metropolitního regionu Frankurt nad Rýnem – Mohan. Když si čtu na německé stránce Wikipedie lokální název Aschebersch, nemohu se ubránit jazykové hříčce se slovem „Arsch“ (kdo četl Švejka, ví, že označuje nejlibozvučnější české slovo „prdel“ – náhody jsou nejrůznější, teď něco dole na liště přitáhlo můj zrak, a ejhle, je 15:55) a ejhle, po přerolování stránky k obsahovému číslu 10 Kurioses se dočítám, že skutečně existuje tzv. Ascheberscher Arsch, označující „vtip stavitele hradební zdi“, totiž speciální kámen, označovaný v němčině Neidkopf, zobrazující šklebící se (zuřící) hlavu, která má odradit město před vším zlým, v tomto případě ale ve tvaru zadku. Byl to dlouhou dobu maskot karikaturisty Robbyho Fiezeka v místním kultovním komiksovém magazínu.

Jméno města pochází od řeky Aschaff, jedné z řek – vedle Mohanu -, na kterých město leží. Zmíněný Spessart, středohorský masiv (nejvyšší vrchol Geiersberg, 586 m n. m.), podobně jako sousední Rhon či Odenwald či bazaltový masív Volgelsbergu. Město je starobylé, založené Alemany v 5. století, je doloženo nicméně osídlení až z doby kamenné. V roce 957 založil kníže Liudolf Švábský kolegiátní klášter sv. Petra a sv. Alexandra. Po dlouhá staletí, až do r. 1803, patřil Aschaffenburg k Mohučskému kurfiřtství a byl druhým sídlem mohučských arcibiskupů. Z toho vyplývala celá řada privilegií, mj. městská práva. Mohučský arcibiskup a kurfiřt Albrecht z Brandenburku měl původně svou rezidenci v Halle nad Sálou, kde se projevil jako veliký mecenáš umění a kde dal celou řadu zakázek Lukáši Cranachovi. Když ale na základě reformace musel v roce 1541 opustit Halle (město zůstalo evangelické, jak víme i z našich dějin, když tam studoval evangelík Jan Kollár), přemístil svou rezidenci do Aschaffenburku a vzal s sebou i celou řadu uměleckých děl. Tímto způsobem se dostala celá řada Cranachových obrazů, ale i jiné umělecké předměty, jako vzácná kalendářní sbírka relikvií, do vlastnictví klášterního kostela sv. Petra a sv. Alexandra. Odsud také vedl Albrecht také svůj známý písemný spor s Martinem Lutherem o obchodu s odpustky. Církevní vrchnost pověřila také malíře jménem „Mathis, der Maler“ (Matyáš, malíř), známého dnes jako Matthias Grünewald, aby vyhotovil oltářní obrazy.

Po  zničení starého hradu v Markraběcích válkách v roce 1552 nechal v roce 1605 Johann Schweikhard z Kronbergu postavit zámek Johannisburg. Ten byl hotov v roce 1619. Zámek Johannisburg sloužil až do roku 1803 jako druhé sídlo mohučských kurfiřtů a arcibiskupů. Byl postaven v létech 1604 – 1616 stavitelem Georgem Ridigerem ze Štrasburku ve stylu renesance z červeného pískovce. Zámek má čtvercovou dispozici, čtyři křídla mají vždy po třech patrech. Na každém rohu se nachází mohutná věž, uvnitř jsou ještě malé věže se schodišti. Zámek je dodnes dominantou města a jeho největší pamětihodností. Místní básník jednou pravil: „Město je jeho zámek.“

 V létech 1631 až 1634 byl Aschaffenburg částí Švédského státu v Mohuči. Po dobytí Mohuče Francií v roce 1798 se stal Aschaffenburg sídlem vlády arcikláštera v Mohuči. V roce 1803 bylo pro Karla Theodora von Dahlberga, posledního mohučského kurfiřta a říšského kancléře, vytvořeno Knížectví Aschaffenburg a Aschaffenburg se stal hlavním městem tohoto knížectví. V letech 1810-1813 pak bylo město hlavním městem Frankfurtského velkoknížectví, ve kterém se Knížectví Aschaffenburg rozplynulo. Na konci osvobozeneckých válek, po Vídeňském kongresu v roce 1814 připadlo pak spolu s Velkovévodstvím Würzburg k Bavorsku, k němuž patří dodnes.

Po sedm set let obývali město Židé. Starý židovský hřbitov v městské části Schweinheim, vedle něj byl později zřízen další hřbitov, na němž byli pohřbívání Židé během pohnutých osudů této komunity v Aschaffenburgu. K nim patří dobrovolná smrt sedmi židovských obyvatel, kterým hrozila v roce 1942 násilná deportace nebo židovský pogrom v roce 1938, během něhož byla zničena stará synagoga z roku 1893. O židovském životě svědčí také rabínský dům a škola, kterou nechala zdejší židovská obec zřídit v roce 1898. V roce 1984 bylo v Aschaffenburgu zřízeno muzeum židovských dějin, které informuje o pronásledování a vraždění během shoa. Na náměstí pojmenovaném po židovském bankéři Wolfsthalovi se nachází pamětní deska, která připomíná smrt tří set aschaffenburských Židů.

V Aschaffenburgu je kromě zámku a kláštera sv. Petra a sv. Alexandra na dva tucty dalších kostelů, několik muzeí (Cranachova sbírka Bavorské státní galerie, opět v zámku), řada parků, které by stály za samostatný článek, stejně jako např. zdejší školství či jiné oblasti společenského života.

https://www.360cities.net/image/aschaffenburg-castle-johannisburg-2012-franconia#286.40,1.60,65.0
https://www.360cities.net/image/schloss-johannisburg-aschaffenburg-germany-2#358.30,-25.20,70.0

https://de.wikipedia.org/wiki/Aschaffenburg
https://de.wikipedia.org/wiki/Schloss_Johannisburg
https://maps.google.de/maps?ll=49.976111,9.141667&spn=0.01,0.01&t=m&q=49.976111,9.141667

https://www.aschaffenburg.de/de/