Alexandr Borodin / Polovecké tance

Alexandr Borodin / Polovecké tance
Od staroruské památky až k Bingu Crosbymu

Polovecké tance patří k nejznámějším skladbám ruské klasické hudby. Podobně jako u řady jiných skladeb (psal jsem zde, tuším, třeba o suitách z Carmen) se s nimi můžeme setkat jednak v začlenění v opeře Kníže Igor, nebo v samostatném orchestrálním zpracování. V prvním případě účinkují ještě také sbory, ve druhém jsou pak další dvě možnosti, buď je to symfonická záležitost, tedy koncertního sálu, nebo divadelní, jestliže se uvádí jako balet.

Je to muzika s orientálními prvky, vzhledem k tomu že Polovci jsou altajským, turecky mluvícím národem. Jako Polovce je nazývají Rusové, v muslimské tradici se nazývají Kypčaci (v tureckém originále v jednotném čísle Kıpçak, písmenko s „ocáskem“ dole odpovídá v češtině „č“, tedy naopak např. turecky „čaj“ je çay), u Západoevropanů jsou nazývání kumáni (srv. o jejich negativní úloze v českých dějinách na stránce Wikipedie zde). Německá Wikipedie dále interpretuje slovo „kip-čak“ jako složeninu, první část jako „rudý“ nebo „světlý“, druhou jako „Skyty“, „Saky“ (z indického Shaka), iránské kmenové skupiny, nomády z centrální Asie (slovo někdy označovalo prostě obyvatele stepi). Národ původně sídlil ve stepích Kazachstánu a jižní Sibiře.

Jednotlivé věty skladby, která trvá přibližně dvanáct minut, jsou následující:

Introduzione Andantino
Allegro vivo
Allegro
Presto - Moderato alla breve - Presto - Allegro con spirito - Piu animato

Baletní provedení vzniklo na začátku dvacátého století, přesněji na konci jeho prvního desetiletí, kdy Sergej Ďagilev dostal pozvání hostovat v Paříži s Ruským baletem, který založil. V zavazadlech souboru měl jakousi „ruskou vizitku“, jíž byl balet Polovecké tance v choreografii Michela Fokina, považovaného dnes za zakladatele moderního baletu (např. proslulá Umírající labuť, baletní sólo pro primabalerinu Annu Pavlovu s hudbou Camilla Saint-Saënse). Svým obsahem je to samostatný baletní akt, nezávislý na stejnojmenné baletní scéně Borodinovy opery. Premiéra se konala 19. května 1909 v pařížském divadle Théâtre du Châtelet.

Není otázkou tohoto příspěvku, jak posuzovat zpracování Poloveckých tanců v muzikálu Kismet, v němž Robert Wright a George Forrest v roce 1953 dílo zapracovali pod názvem Tanec panen. V každém případě je příkladem nosnosti „dobré“ melodie přes staletí a hudební styly. Song nově aranžovaný se pod titulem Stranger in Paradise stal světovým hitem v interpretaci Binga Crosbyho, Tony Bennetta a Four Aces. Na konci 90. let pak vznikl euro-dance projekt „Anastasia“. Noty z hudební partitury muzikálu pak nově zdobí hrob skladatele v St. Petěrburgu.

https://www.youtube.com/watch?v=TmfTqVqngO8
https://de.wikipedia.org/wiki/Polowetzer_T%C3%A4nze
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kyp%C4%8Daci
https://de.wikipedia.org/wiki/Kyptschaken
Polovecké tance
https://www.youtube.com/watch?v=TmfTqVqngO8
Bing Crosby, Stranger in Paradise
https://www.youtube.com/watch?v=LmTLlcYV85A
Tonny Bennett, Andrea Bocelli
https://www.youtube.com/watch?v=WFrUsa5SUv0
Four Aces
https://www.youtube.com/watch?v=WFrUsa5SUv0
Kismet
https://www.youtube.com/watch?v=P0c3od7KynE