Yellowstone etc. / Národní parky v USA (IX)

Těžko dnes říkat „méně známé“ národní parky, zvláště když narazíte při prvním kliknutí na internetu na česky psané cestopisy. Jestliže přesto bude toto jakýmsi pomocným hlediskem, musíme si uvědomit, že pětina celé plochy Spojených států je nějakým způsobem vymezena pro zákonnou ochranu přírody a že jsou-li zde takové skvosty jako Grand Canyon či Yellowstonský národní park, bude nutně každý další „méně známý“. Jinak řečeno, nebýt parků, které byly tématem minulých článků, budou ty, které nás čekají, ty „na prvním místě“.

O národním parku Grand Teton říká česká Wikipedie, že byl založen 26. února 1929 a jeho rozloha činí téměř 1 255  km². Je zde téměř 320 km turistických tras. Nachází se jižně od Yellowstonského národního parku a jmenuje se podle stejnojmenné čtyřtisícovky v pohoří Teton Range. Jméno pohoří se odvozuje od francouzského slova pro prsa a odkazuje i ke tvaru hor. Nám z minulé kapitoly známý John Colter navštívil toto místo o rok později než Yellowstone. Podobně jako Vysoké Tatry na Slovensku se vypíná rozeklané pohoří bez jakéhokoli předhůří z roviny do výše 4 198 metrů, ve srovnání se slovenskými horami je tedy ještě o patnáct set metrů vyšší.
Dvě geologické desky, které se vzpříčily před devíti milióny let a vyzdvihly pohoří do této výšky, byly původem, respektive jedna deska byla stlačena dolů, ze druhé vzniklo pohoří. Údolí vytvořily ledovce, které v době ledové vytvarovaly dolní část masívu.

Největší jezero Jackson Lake bylo uměle zvětšeno – hráz vznikla nicméně ještě předtím, než byl národní park založen.  Výraznou řekou, která sbírá vody z potůčků v horních částech pohoří, je Snake River. Jižně u obce Jackson se nachází National Elk Refuge, kam se na zimu stahují jeleni wapiti, aby unikli chladu ve výše položených místech.

V  národním parku Grand Teton se provozují zimní sporty – běžky a jízda na saních tažených psím spřežením, horolezectví, rafting atd.

https://en.wikipedia.org/wiki/Grand_Teton_National_Park
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ef/Map_of_Grand_Teton_National_Park.jpg

Když si listuji seznamem národních parků v USA, narážím na jména, která jsem nikdy neslyšel. Přitom to jsou chráněné oblasti co do počtu srovnatelné s těmi nejznámějšími. Není divu. Mohou to být parky, které tento statut získaly poměrně nedávno. Takovým je například Cuyahoga Valley National Park který byl vyhlášen národním parkem v roce 2000, předtím byl, od roku 1974, prohlášen za národní rekreační oblast (National Recreation Area). Cuyahoga je prvním národním parkem v Ohiu, leží nedaleko Clevelandu a Akronu a jmenuje se podle řeky, jejíž indiánský název znamená „klikatá, křivá“. Park se, alespoň podle dostupných fotografií, nevyznačuje onou úchvatností jako monumentální masivy či pouštní nebo ledovcové krajiny, tedy svým způsobem „extrémní“ nádherou nejznámějších národních parků, spíš je to taková ta přirozená, „neextrémní“ krajina. Svědčí o tom i náplň, aktivity návštěvníků, k nimž patří turistika a ježdění na kole. Jako nejznámější se uvádí trasa Towpath Trail, na niž navazuje skoro pět set kilometrů dlouhý Ohio and Erie Canal, monumentální vodní stavba z dvacátých a třicátých let minulého století. Pískovcové skály, na sedmdesát vodopádů, nejznámější Brandywine Falls, na tři tisíce rostlin, které se zvláště na podzim rozzáří v pestré paletě barev, možnosti cestování člunem – vedle zmíněných způsobů -, to jsou důvody návštěvy tří miliónů turistů ročně, přestože park sám má rozlohu pouze 134 km^2.

https://usa.svetadily.cz/ohio/cuyahoga-valley-np/za-poznanim
https://en.wikipedia.org/wiki/Cuyahoga_Valley_National_Park
https://wikitravel.org/en/Cuyahoga_Valley_National_Park

Dalším parkem novějšího data je Wrangell–St. Elias National Park and Preserve v jihovýchodní Aljašce, vyhlášený v roce 1980. Důvodem pro to, že příroda v této oblasti byla zahrnuta do systému ochrany tak pozdě, je jednoduchá. Dříve nebylo potřeba místa, která se vlastně nacházela „v pustině“, chránit. Dnes patří samotný park, poměrně dobře dostupný po silniční síti, spolu s dalšími přilehlými chráněnými oblastmi k největším chráněným souvislým regionům na světě, zapsaným rovněž v seznamu přírodního světového bohatství UNESCO.
V Kennicottu bylo kdysi nejbohatší ložisko mědi na světě. V roce 1908 bylo započato se stavbou těžebního zařízení, v roce 1938 byla těžba ukončena. Město McCarthy, přes které byla měď dopravována k zálivu, se poté stalo městem duchů. Teprve v sedmdesátých letech, když se Kennicott stalo místem turistického zájmu, se zde znovu začali usazovat lidé. Ruiny těžebních míst byly zapsány do Národního rejstříku historických míst. V národním parku, otevřeném jak řečeno v roce 1980, byla část vyhrazena národní přírodní rezervaci, což v amerických podmínkách znamená podobný statut jako je u přírodního parku s tím, že je například možné těžit přírodní bohatství.
Devět z šestnácti nejvyšších hor ve Spojených státech leží v tomto národním parku. Horský pás Wrangell Mountains na jihovýchodě Aljašky se vypíná do výšky 4 996 metrů nad mořem a zasahuje do oblasti Yucon v Kanadě. Na ně navazují na severozápadu pětitisícovky pohoří Saint Elias Mountains s Mount Logan, nejvyšší horou v Kanadě. Nejvyšší horou je Mount Blackburn se svými 4 996 metry n. m., což je pátá nejvyšší hora v USA. Silně erodovaný štítový vulkán je po Mount Bona nejvyšší vulkán v USA. Následují Mount Sanford, Mount Wrangell, Atna Peaks, Regal Mountan atd., všechny přes čtyři tisíce metrů n. m. Na jihu Aljašky se rozprostírá nejmladší pohoří oblasti Chugach Mountains s největší subpolární ledovcovou oblastí Severní Ameriky Bagley Icefield. K dalším četným ledovcům patří ledovce Malaspina či Hubbard.

https://en.wikipedia.org/wiki/Wrangell%E2%80%93St._Elias_National_Park_and_Preserve
https://de.wikipedia.org/wiki/National_Preserve

Pozoruhodným parkem – s „opačnou“ charakteristikou živlů – je Hawaiʻi Volcanoes National Park. Zatímco ve Wrangell- St. Elias je „zima“, tady je stálé „teplo“. Vulkány jsou jedním z nejkrásnějších projevů přírody, možná proto, že je to takové „divadlo“, možná proto, že jsou nebezpečné. V havajském národním parku vulkánů se nachází nejaktivnější sopka na světě – Kīlauea. Jméno znamená „stříkat“ či „prskat“. Sopka je jedna z vulkánů v řetězu vulkánů, který se táhne ze severovýchodního Pacifiku až k Havaji. Chrlí lávu nepřetržitě od osmdesátých let, za posledních sto tisíc let vyrostla do výše 1 200 metrů nad mořem. Kromě toho se ještě dalších pět tisíc metrů nachází pod mořskou hladinou.

https://en.wikipedia.org/wiki/Hawai%CA%BBi_Volcanoes_National_Park
https://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Kilauea_map.gif&filetimestamp=20070605083834
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kilauea

Wrangell–St. Elias National Park není jediný národní park na Aljašce. Nachází se zde rovněž Gates of the Arctic, Brány k Arktidě, prostorem obrovské území – přes 29 tis. km², tj. takřka desetkrát větší než Yosemitský národní park, nicméně s pouhými asi pěti tisíci návštěvníky ročně. Je to nedotčená divočina, labyrint údolí mezi horskými velikány a ledovci. Celá oblast severně od polárního kruhu je obývána vlky a medvědy, ty části, které nejsou chráněny ve formě národního parku, jsou vyhlášeny jako rezervace.

https://en.wikipedia.org/wiki/Gates_of_the_Arctic_National_Park_and_Preserve
https://en.wikipedia.org/wiki/File:GatesofArctic.jpg
https://protectedplanet.net/sites/Gates_Of_The_Arctic_National_Park_Nps