Worms

26.01.2011 02:11

 

Jsou tři obrovité stavby ve středu Německa, z nichž každá by stačila – už silou své duchovní energie – sama o sobě na dosah široko daleko. Na takový dosah, jaký má třeba Notre Dame v Paříži. Katedrály v Mohuči, Špýru a Wormsu, označované jako císařské dómy. Mohl bych tento článek nazvat Tři katedrály, kdybych nechtěl směřovat pozornost jen k jedné, totiž poslední z nich. K důvodům pro to patří, že tento text chci přiřadit k sérii článků o německé mytologii a hrdinné epice. V ní právě katedrála ve Wormsu hraje významnou úlohu.

V pátém století se zde totiž usadil kmen Burgundů, ve století sedmém se Worms stal sídlem biskupů a v devátém století si císař Karel Veliký zvolil město za své letní sídlo. To se pak stalo sněmovním místem Východofancké říše. Jeho pozoruhodná historie pak pokračovala v peripetiích slávy a zkázy. Město bylo vyplundrováno na konci 18. století vojsky Ludvíka XIV., druhá pohroma přišla na konci druhé světové války. Slavná katedrála se stala v roce 1945 terčem bombardování spojeneckých vojsk a i celkové škody ve městě byly obrovské. Dnes je Worms jedním z měst spolkové země Porýní-Falc a na pomezí dvou metropolitních regionů Porýní-Poneckaří (Rhein-Neckar) a Oblast Rýnu a Mohanu (Rhein-Main-Gebiet).

Dějiny města jsou ovšem ještě starší, bylo založeno Kelty pod názvem Borbetomagus (latinsky se nazývalo Civitas Vangionum či Vormatia, s nímž souvisí i německý název), pozoruhodné byly i další náboženské souvislosti, byl zde zvolen jeden z papežů, později uzavřen tzv. wormský konkordát, působil zde Martin Luther a město se proměnilo na evangelické. A tak, přestože se dnes vlastně nejedná i město největší velikosti (82 290 obyv., 2007), je to místo pociťované jako velmi významné.    

K památkám, které souvisejí s historií Nibelungů, patří především Dóm sv. Petra, nacházející se v centru města na jeho nejvyšším místě. Je nejmenší ze jmenovaných tří císařských dómů. Podstatná část byla postavena sice až v letech 1130 až 1181, tedy v době, kdy se schylovalo k vytvoření Písně Nibelungů, na tomto místě však byly stavby již za Římanů, později za Merovejců i za biskupa Burcharda. Opodstatněním byla i vyvýšená poloha místa, kde tyto budovy kontrolovaly fyzické i duchovní bezpečí lidských společenství, která se zde střídala.

První církevní stavbu zde vztyčila francká královská vdova Brunichilda, žena s pozoruhodným životopisem (viz), která se ve Wormsu v roce 600 usídlila. Ona a její následovník Dagobert nechali na místě římského fóra postavit křesťanský kostel. Je pravda, že archeologické vykopávky toto tvrzení nedokládají, zjistila se větší karolínská stavba, která byla předchůdcem pozdějšího dómu, pravdu se ovšem s jistotou už nedozvíme. Dnešní obrovité dílo je v každém případě zásluhou Burcharda, který se biskupem ve Wormsu stal v roce 1000 (další pěkné kulaté datum, jiné mohu ještě nabídnout korunovaci Karla Velikého, to bylo v roce 800). Ještě za Burchardova života byla stavba pilířové baziliky prý nádherně vyzdobena. Ani zde se mnohé přesně neví, protože dóm byl v podstatné podobě přestavěn o více než sto let za Burcharda II., v dobách sporu o investituru, kdy doznal podoby pozdně románského stylu, tzn. už neměl rovné stropy, ale byl kompletně opatřen klenbami, a bohatě zdoben – pod vlivem burgundsko-cisterciánským. Po dalších sto letech a v pořadí už třetím vysvěcení přibyly další kaple (sv. Mikuláše), dostavěn jižní portál, další dvě kaple (sv. Anny a sv. Jiří). Když se v roce 1429 část severozápadní věže zřítila, byl dóm dostavován již v gotickém slohu.  Krátce po říšském sněmu ve Wormsu 1521, přešly některé obce ve městě k učení Martina Luthera a význam biskupství prudce klesl. Za války o falcké dědictví (1688–1697), zvané také Orleánská či Devítiletá válka, byl dóm vyrabován a vypálen a tak tak unikl srovnání se zemí. V roce 1698 byl nicméně zrestaurován a opatřen oltářem Balthasara Neumanna. V roce 1886 začala důkladná rekonstrukce dómu, práce byly dokončeny až v roce 1935. Rovněž škody, které vznikly bombardováním na konci druhé světové války, byly postupně odstraněny, nebyl postižen interiér budovy.

Dóm ve Wormsu je pilířová bazilika se dvěma chóry a transeptem. V centrálním prostoru je křížení, další pak v západním chóru.  V hlavní lodi je žebrová klenba, v postranních křížová klenba. Apsida v západním chóru má formu oktogonu a je opatřena rozetovými okny. Dóm je místem posledního odpočinku celé řady osobností německé historie, mj. Konráda Rudého, vévody lotrinského, Konráda I.,  vévody korutanského.

V chrámu jsou dvoje moderní varhany, hlavní třímanuálové se 34 rejstříky, které se řadí k typu „vlaštovčího hnízda“ a druhé, v chóru, které jsou dvoumanuálové. Čtyřzvuk zvonů h – dis – fis – gis z roku 1831 byl za druhé světové války zničen, dnes má kostel tři zvony, odlité v roce 1949 se jmény Petr a Pavel, Maria a Bratr Konrád.

V Písni o Nibelunzích se ve wormském dómu odehrává závěrečná scéna sporu dvou královen, Brunhildy a Kriemhildy. Portál zmíněný v literárním díle se nacházel na severní straně dómu a byl zničen v roce 1689. V návaznosti na tuto scénu se konají od roku 2002 na jevišti pod širým nebem u dómu Wormské nibelungské slavnosti.

V roce 2001 bylo otevřeno v prostoru městských hradeb muzeum, věnované mýtům. Tematizuje příběh Nibelungů. „Fantasticko-fiktivní“ forma prezentace mediálního umělce Oliviera Aubera zdůrazňuje, že se jedná o mýtus, nikoli historii. Koncept zahrnuje ve dvou historických věžích „věž vizuální“, „věž poslechovou“ a „pokladnici“. Zřízena byla „laboratoř mýtů“, v roce 2011 je jejím tématem „Dynastie Štaufů – dějiny,  básnictví a hudba“.

K Nibelungům se dále váže Most Nibelungů s pozoruhodnou věží a rovněž Nibelungská dráha.

Více se můžete dočíst na jednotlivých adresách, shromážděných pod článkem.

Historické souvislosti pojednané na Wikipedii
česky
http://cs.wikipedia.org/wiki/Worms
http://cs.wikipedia.org/wiki/Burgundi
http://cs.wikipedia.org/wiki/Brunhilda
http://cs.wikipedia.org/wiki/Austrasie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Velik%C3%BD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lev_IX.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Luther
německy
http://de.wikipedia.org/wiki/Worms
http://de.wikipedia.org/wiki/Metropolregion_Rhein-Neckar
http://de.wikipedia.org/wiki/Rhein-Main-Gebiet
http://de.wikipedia.org/wiki/Most_Ancient_European_Towns_Network
židovský kontext
http://de.wikipedia.org/wiki/SCHUM-St%C3%A4dte#Schum-St.C3.A4dte

Památky a objekty, které souvisejí s Nibelungy
http://de.wikipedia.org/wiki/Wormser_Dom
http://de.wikipedia.org/wiki/Kaiserdom
http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A1_katedr%C3%A1la

Další stránky, kde se mnohé dočteme
http://www.iereus.wz.cz/pamatky/worms_dom.html
http://www.freewebs.com/paprsekx/vdv11.htm
http://www.sacred-destinations.com/germany/worms-cathedral.htm
http://www.worms.de/englisch/tourismus/sehenswuerdigkeiten/dom_st_peter.php
http://www.flickr.com/photos/hen-magonza/4175669625/
http://www.pohadky.org/index.php?co=pohadka&pohadka=465

Obrázky
http://www.youtube.com/watch?v=sOd14NYd_Ik
http://www.youtube.com/watch?v=qg9WoJ3ffWI&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=eRdL0feuYJk&feature=related

http://www.youtube.com/watch?v=C4mUS_-YC1w&NR=1
http://www.pbase.com/dkfenn/worms

http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Worms-Nibelungenbr%C3%BCcke-1902.jpg&filetimestamp=20080913123727

Zpět