Vývěry / prameny zdraví (V) / Západočeské lázně

Západočeské lázně

Minisérii článků o léčivých pramenech jsem uvedl místy, které jsem nejdůvěrněji znal – od dětství, nebo proto, že byly v blízkosti Jičína. Cesty po Čechách a Moravě bych uzavřel rád naopak těmi nejproslulejšími, kterými jsou bezpochyby lázeňská centra v oblasti, která bývá vlastně podle toho, že se zde nacházejí, nazývána – západočeským lázeňským trojúhelníkem. Myslí se jím samozřejmě Karlovy Vary, naše největší a nejznámější lázně vůbec, přesahující krajový význam, vždyť se zde léčili významní státníci a umělci, ať už máme na mysli ruského cara Petra Velikého či otce moderního Turecka Mustafu Atatürka, Johanna Wolfganga Goetha, Ference Listzta, Ludwiga van Beethovena, Edwarda Griega, Richarda Wagnera či Michaela Douglase, vzápětí Mariánské Lázně, kde se již zmíněný německý básník Goethe ve značně vysokém věku naposledy zamiloval, a konečně Teplice, které lázeňský trojúhelník uzavírají. Tato největší lázeňská střediska můžeme doplnit ještě nejméně dvěma menšími, Františkovými Lázněmi a Lázněmi Kynžvartem.

Myslím si, že každý má svůj osobní „účet“ ohledně těchto měst, jako jej má v Praze, hlavním městě naší země, na Sněžce, nejvyšší hoře či u Labe či Vltavy, dvou vodních tepen české krajiny. A samozřejmě jej mám i já, ať to byly ony nejrůznější návštěvy, na které si vzpomenu, třeba se studenty Letní školy slovanských studií na počátku sedmdesátých let, to byli slavisté z celého světa, pro které měla Karlova Univerzita na programu výlet, protože západočeské lázně byly tím, co každého – vedle Prahy a Karlštejna – zajímalo. Nebo na jednom školním výletě s mými studenty na gymnáziu, to bylo už po Listopadu, vzpomínám si i na ta negativa, která doba přinesla například v obraze Karlových Varů (nebudu je tady příliš rozvádět). Několik návštěv s rodinou, jednou to bylo spojeno s prohlídkou firmy Moser.  Vzpomínám si, že jednou jsme byli s jičínským orchestrem hosty mariánskolázeňského orchestru. Jindy, to už nevím, při jaké příležitosti, jsem studoval program Chopinovy klavírní soutěže, který se měl uskutečnit. Návštěvy kolonád, procházky po městě, jednou, to bylo ještě těsně poté, co skončila doba normalizace, jsme nakoukli do hotelu Pupp. Proslulá kolonáda, lázeňské oplatky, vilová čtvrť, procházky po cestách nad městem, kolem Jeleního skoku, u Goethovy vyhlídky…  Při jiné příležitosti jsem se koupal ve vyhřívaném bazénu na střeše hotelu Termal. Žel nikdy jsem si neudělal výlet na Karlovarský filmový festival. Zpívající fontána v Mariánských lázních, také ruské kostely v obou místech, bylo by toho ještě hodně, co bych musel zmínit. A to nehovořím o „objektivních“ informacích, které se nabízejí. Na Wikipedii mají Karlovy Vary dokonce svůj samostatný portál.

Tady nás zajímá ovšem to, co se v Karlových Varech, Mariánkách a dalších lázeňských místech pije. A nemyslím tím Becherovku, třináctý pramen, i když ten samozřejmě k tomu všemu také patří. Vše se odvíjí od hydrogeologických poměrů, o kterých coby neodborník nemám tak jasnou představu, abych uměl vysvětlit všechny procesy, ke kterým dochází, když dojde k onomu zázraku a ze země vytryskne minerální pramen. Fascinuje mne nicméně, že jsou zde přítomné dva živly – voda a oheň (teplo), vlastně ještě i v určité podobě vzduch („bublinky“), které jsou v nějakém vztahu k zemi (skála, kámen), jejíž odpor (propustnost, nepropustnost) mají překonat, mají-li se dostat na povrch.  Ne náhodou vtéká do Ohře v Karlových Varech říčka, která se jmenuje Teplá, podobně jako onen starobylý a vznešený klášter Teplá, jeden z někdejších zdrojů kultury.

Živly
https://spimajim.nazory.eu/zivly/informace-o-ctyrech-zivlech.html
https://spimajim.nazory.eu/zivly/informace-o-ctyrech-zivlech.html
České slovo živel, vytvořené Jungmannem, je odvozeno od slova živý, v tomto chápání je tedy příroda vnímána nejen jako zdroj života, ale i jako živá realita (nejen ona „neživá“, kterou se zabývá geologie atd.), nechci-li už říci živá bytost – pak bychom byli někde v oblasti přírodních kmenů, lidí, kteří byli schopni takto přírodu vnímat (a v těchto intencích si jí vážit), v oblasti animismu atd., - mohu tady jen naznačovat, protože to nemůže být věc několika řádků v poznámce k odkazu. Ale možná by stačilo se porozhlédnout ve filozofii antiky.

Karlovy Vary
V Karlových Varech se jedna z lázeňských procházeka věnuje právě pramenům (Po stopách pramenů) – na adrese
https://www.karlovy-vary.cz/cz/prochazka2

Jsou zde popsány podrobně jednotlivé prameny podle místa, kde se nacházejí, ale i kulturní kontext (architekti kolonády, příp. kostely, muzea atd.). Takže odkazuju nejlépe na celý text, tady jen zestručněný (takřka tabulkový) přehled s jeho využitím:

Sadová kolonáda (1880, Fellner – Hellmer)
Pramen Hadí 30°C
Od roku 2001, obsahuje méně minerálů než ostatní prameny, ale větší množství CO₂. Z hadí tlamy vytéká přímo v Sadové kolonádě.
Pramen Sadový 47,4°C
V půlce 19. století vytryskl při hloubení základů pro Vojenský lázeňský ústav. Původně Císařský pramen. Vytéká v prostorách VLÚ vedle kolonády.
Pramen Sadový 60°C 
Objeven v druhé polovině 19. století při stavbě Lázní III. Dříve se jmenoval Lázeňský, poté nesl jméno Františka Josefa I. Altán s pramenem najdete mezi Lázněmi III a Mlýnskou kolonádou.

Mlýnská kolonáda (1871 – 1881, Josef Zítek)
Pramen Skalní 53°C
Do roku 1845 vyvěral v říčce Teplé. Po terénních úpravách byla jeho voda přivedena do míst dnešní Mlýnské kolonády.
Pramen Libuše 62°C
Pramen, původně nazývaný Alžbětiných růží, vznikl spojením čtyř menších pramenů.
Pramen Kníže Václav I 65°C / Pramen Kníže Václav II 58°C
Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se prý svou vydatností a silou mohl měřit s Vřídlem. Vytéká před kolonádou naproti orchestřišti.
Pramen Mlýnský 56°C
Už od 16. století je užíván k lázeňské léčbě. Vodu z oblíbeného pramene bylo kdysi možné koupit téměř ve všech českých lékárnách.
Pramen Rusalka 60°C
Od 16. století do roku 1945 se jmenoval Nový pramen. Voda z něho vyvěrající byla svého času více oblíbená než ta z Mlýnského pramene. Měl i svou kolonádu Nového pramene, která byla později přestavena a pojmenována jako Mlýnská.

Vřídelní kolonáda (1969 - 1975, prof. Votruba)
Vřídlo 72°C
Tento gejzír vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody. Dnes je jediným pramenem využívaným ke koupelím, užívá se ale i při pitné kúře. V prostoru kolonády je umístěno celkem 5 nádob s vřídelní vodou o teplotách 72, 57 a 41°C. Sloupec vřídelní vody je díky tlaku schopen vytrysknout až do výšky 12 metrů.

Tržní kolonáda (1883, Fellner a Helmer)
Pramen Tržní 62°C
Pramen se od svého objevení (1838) několikrát ztratil a znovu objevil. Uskutečnilo se několik vrtů, díky nimž může být i dnes lázeňskými lékaři předepisován.
Pramen Karla IV. 64°C   Léčivé schopnosti tohoto zřídla možná přispěly k rozhodnutí císaře Karla IV. vybudovat zde lázně.

Zámecká kolonáda (1911 - 1913, Friedrich Ohmann)
Pramen Zámecký dolní 55°C / Pramen Zámecký horní 50°C
Prakticky se jedná o jeden pramen, který je sveden do dvou váz. Avšak díky větší nadmořské výšce horního vývěru a fyzikálním zákonitostem, má Zámecký horní pramen jinou teplotu i obsah CO₂ než jeho dolní varianta. Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden na Tržní kolonádu. Vývěr v kolonádě Zámecké je určen pouze pro klienty Zámeckých lázní. Plastiku ducha pramenů bohužel neuvidíte.

Altánek u hotelu Richmond
Pramen Štěpánka 13°C
Byl objeven v roce 1884 a díky svému složení se stal významnou součástí pitné kúry. V první polovině 20. století se však ztratil. Znovu byl objeven až v roce 1993.

Přehled léčivých pramenů najdete rovněž na adrese
https://www.euregio-egrensis.org/de/brozura/akce_lazne.html

Pzn. Kolonádám by se měl věnovat samostatný článek (jestli se k tomu dostanu). Téma rozhodně stojí za to.
Tady alespoň odkaz na adresu virtualtravel.cz, kde si můžete prohlédnout řadu z těchto objektů v 360 stupních ve virtuálních prohlídkách.
https://www.virtualtravel.cz/karlovy-vary.html

Mariánské Lázně

V Mariánských Lázních a okolí vyvěrá na 100 minerálních pramenů s obsahem oxidu uhličitého a minerálních solí, z nichž je zachyceno a využíváno 53 pramenů. Jedná se o studené železnaté kyselky, odlišného chemického složení. K pitným kúrám se používá 6 hlavních pramenů: Křížový, Rudolfův, Karolinin, Lesní a Ambrožův. Mariin pramen, který dal městu název, je vývěr plynu – oxidu uhličitého.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mari%C3%A1nsk%C3%A9_L%C3%A1zn%C4%9B

Tyto prameny njade návštěvník převážně na hlavní lázeňské promenádě, jejíž součástí je i slavná Zpívající fontána, tvoří Hlavní lázeňská kolonáda (německy: Kreuzbrunnen-Kolonnade, od roku 1951 přejmenovaná na Kolonádu Maxima Gorkého spolu s pavilonem Křížového pramene (podle něhož je německý název) a pavilonem Rudolfova a Karolinina pramene.

Rudolfův pramen leží 350 m jihovýchodně od kolonády Ferdinandova pramene a své jméno dostal podle korunního prince a následníka trůnu Františka Josefa I. – Rudolfa.
Více na https://www.marienbad.cz/cs/leceni/lecive_prameny/rudolfuv_pramen.shtml či
https://www.marianskelazne.cz/cs/rudolfuv-pramen/

Nejslavnější Křížový pramen se původně nazýval Slaný podle slané chuti, stejně se však i říkalo Ferdinandovu prameni. Když v roce 1749 postavil tepelský lékárník Damián Schulz vysoký kříž z tesaných trámů v blízkosti Slaného pramene a vývěr obroubil kamennými kvádry, začalo se prameni říkat Křížový. Jména tří pramenů poprvé čteme v Zauschnerově knížce z roku 1766 – Křížový, Ambrožův a Mariin.

Karolinin pramen, vyvěrající pod bývalou kolonádou pod kostelem, dostal při objevu v roce 1809 jméno Nový. V roce 1817 byl zastřešen kopulí s osmi korintskými sloupy a nazván na počest manželky tehdejšího císaře Františka I. – Karoliny Augusty.

Lesní pramen byl znám odnepaměti a již v roce 1683 je uváděn na plánku krajiny pod názvem Schneidsaeuerling. Po vzniku lázní se mu říkalo Větrový či Aeolský, protože prý působil mírné nadýmání. Až při úpravách okolí v letech 1827 – 1828 dostal jméno Lesní.

Ambrožův pramen byl nazván podle osvíceného opata Jeronyma Ambrože, který usiloval o zpřístupnění těchto zdrojů nemocným lidem. Býval a je taky nazýván pramenem Lásky. Svým vysokým obsahem železa léčil kdysi chudokrevnost, bledničku a zbarvoval tváře do růžova.

Kromě těchto hlavních pramenů v Mariánských Lázních je celá řada dalších, např. Antoníčkův, Balbínův, Farská kyselka  ad.
Přehled všech na stránkách
https://www.marianskelazne.cz/cs/prameny-pavilony-pramenu/
Též na
https://www.marienbad.cz/cs/leceni/lecive_prameny/index.shtml
https://www.hamelika.cz/prameny/KRIZOVY/krizovy.htm
https://itras.cz/boheminium/galerie/6622/

Ale přemístěme se k Františkovým Lázním.

Přehled pramenů přebírám z výše uvedené adresy
https://www.euregio-egrensis.org/de/brozura/akce_lazne.html :
Glauberův pramen III 12°C - Dvorana Glauberových pramenů
Glauberův pramen IV 13°C - Dvorana Glauberových pramenů
Kostelní pramen 12°C - Dvorana Glauberových pramenů
Františkův pramen 11,6°C - Empírový pavilónek
Nový pramen 10°C - Pavilónek u Glauberových pramenů
Solný pramen 11,9 °C - Empírová kolonáda
Luční pramen 11°C - Empírová kolonáda
Adlerův pramen 12°C
Palliardi 10°C
Železnatý pramen 11°C
Cartellieri 11°C
Pramen D 14°C - převážně ke koupelím
Pramen Stanislav 12,5°C - ke koupelím i pitným kůrám
Luisin pramen 10°C - dřevěný altán z r.1826, nejstarší altán města, zastřešuje ještě Studené vřídlo
Sluneční pramen 10°C
Glauber II 10°C
Glauber I
Natáliin pramen 10,5°C - Novoklasicistní kolonáda
Pramen Štěpánka 10°C
Žofiin pramen
Plynové lázně - Mariin pramen - suchý výron plynného kysličníku uhličitého

Vzpomínám na ochutnávku pramenů, zvláště na hodně intenzívní chuť pramene Glauber IV. , na niž upozorňovaly i materiály v lázních. Hydrogeologické východisko západočeskýkchlázeňských kyselek postihuje následující odstavec:
Františkolázeňské prameny se soustřeďují v Chebské pánvi při údolí Slatinného potoka. Jsou nejvydatnějším zdrojem studených kyselek v republice. Vznikají v artézské pánvi, jsou tvořené pískovci, písky a jíly. Převažují prosté železité kyselky; pramen Glauberův IV. má největší obsah minerálů u nás vůbec. Pramenů je zhruba 25, jsou teplé jen 9–12,5 °C a vyvěrají z hloubky asi 50 m. Vývěry v oblasti rašeliniště Soos pronikají z větších hloubek, a jsou proto o něco teplejší – nejteplejší z nich je Císařský (14–18 °C). (Wikipedia)

Zmíněno je zde rovněž úžasné místo – rašeliniště Soos, právě jeden z viditelných dokladů toho, co jsem se pokoušel naznačit výše – viditelný život živlů, blízký sopkám / vulkanické činnosti a tělu Země, které se vyjadřuje magmatem a minerálními vodami.
https://itras.cz/soos/
https://soos-hajek.ceskehory.cz/
https://www.cestovatel.cz/clanky/rezervace-soos/
 
Podívejme se na některé prameny ještě podrobněji.

Františkův pramen je nejstarším známým místním pramenem. Je znám již od středověku, kdy tzv. nosičky vody donášely kyselku jako stolní vodu do blízkého Chebu. Podle blízké obce Slatina byl nazýván Slatinná kyselka nebo také Chebská kyselka. Kolem roku 1600 měl v Evropě pověst nejléčivějšího pramene a byl exportován v keramických lahvích do všech větších měst.

V roce 1789 byl poprvé zakryt dřevěným pavilónem s mříží a voda byla z hygienických důvodů svedena do jímací nádrže. Nosičky vody, které tento akt vnímaly jako zásah do svých odvěkých práv, vzápětí pavilon podřízly a zdemolovaly. Celá akce dala následně podnět k založení lázní.

Druhý dřevěný pavilón byl postaven v roce 1793 při zakládání lázní a stál nad pramenem až do roku 1832. V té době byl postaven současný zděný klasicistní rondel s dórskými sloupy, který se zachoval v původní podobě a patří mezi symboly Františkových Lázní.

Luisin pramen byl objeven vzápětí po založení Františkových Lázní v roce 1806. V následujícím roce pak zachycen a v roce 1808 pojmenován po císařovně Luise, manželce Františka I. Luisin pramen.

O deset let později byl v jeho blízkosti objeven pramen další nazvaný Studené vřídlo. Prameny zůstaly dlouho bez zakrytí, pouze Luisin pramen byl od roku 1819 chráněn železným zábradlím. Dnešní empírový pavilon - mimochodem jedna z nejkrásnějších empírových lázeňských staveb - byl postaven podle projektu krajského inženýra Stöhra v roce 1826.

V místech dnešní kolonády Solného a Lučního pramene vystupoval z rozsáhlého zamokřelého slatiniště s vývěry plynných o vodních pramenů nevýrazný podlouhlý pahorek. V roce 1817 zde byl při průzkumu pod vedením lázeňských lékařů dr. Pöschmana a chirurga Kubicze objeven Solný pramen. Krátce nato byl objeven i pramen Luční.

První úsek textu převzat z dokumentu na adrese https://www.frantiskovy-lazne.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=3464&id_org=3464&id=94130&p1=18704 , zde rovněž fotografie.
Další https://www.frantiskovy-lazne.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=3464&id_org=3464&id=94230&p1=18704
https://www.frantiskovy-lazne.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=3464&id_org=3464&id=94330&p1=18704

Karlovy Vary
https://www.spalife.info/spalife/2010/03/10/karlovy-vary-%E2%80%93-nejvetsi-ceske-lazne/
Mariánské lázně
https://www.spalife.info/spalife/2008/05/27/marianske-lazne-i-%E2%80%93-zamcena-zeme/#more-46
https://www.spalife.info/spalife/2008/05/31/marianske-lazne-ii-%E2%80%93-cas-zazraku/#more-47
Teplice
https://www.spalife.info/spalife/2008/08/03/lazne-teplice-v-cechach/#more-58
Františkovy Lázně
https://www.spalife.info/spalife/2008/07/10/frantiskovy-lazne-%E2%80%93-dlouholeta-tradice-i-vehlas/#more-56

Lázně Kynžvart

Lázně Kynžvart jsou – kromě zámku – známé Dětskou lázeňskou léčebnou.
Jsou zde čtyři prameny:
Pramen Richard
Velice známá léčivá minerální voda, čirá, příjemně osvěžující chuti. Vývěr je zachycen 9,3 m hlubokou studnou. Teplota vody je 8,8°C. Jedná se o přírodní prostou kyselku hydrogenuhličitano-sírano-vápenohořečnatého typu silně hypotonickou. Pramen je využit při výtoku do pitného pavilónku a je usměrněn automatem, který je spouštěn čipovou kartou nebo mincí. K tomuto opatření se přistoupilo koncem roku 1994 vzhledem ke zneužívání pramene pro podnikatelské účely.
Prameny Helena a Viktor
Oba léčivé prameny jsou přírodní prosté železnaté kyselky hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, hypotonické. Během delšího skladování se usazuje na dně lahví rezavý sediment. Oba prameny vyúsťují v pitném pavilónku.
Pramen Marie
Jímání je provedeno pouze do studny na pozemku pod LD Šárka.

https://www.detskalecebna.cz/lecebna/richard

https://www.spalife.info/spalife/2008/05/13/lazne-kynzvart-%E2%80%93-vychazky-po-meste-a-blizkem-okoli/#more-43

Konstantinovy Lázně
V těchto druhých malých lázních v západočeském regionu je známý Prusíkův pramen.
Pět léčivých minerálních pramenů, které byly od roku 1874 jímány v místě dnešního Prusíkova pitného pavilónu, bylo pojmenováno Karlův, Žofiin, Františkův, Giselin a Skalní. Jejich složení bylo obdobné, jako má dnešní pramen.
https://www.virtualtravel.cz/konstantinovy-lazne/prusikuv-pramen.html
https://www.turistika.cz/foto/13257/konstantinovy-lazne
https://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=924&streamtype=WH
https://www.konst-lazne.cz/

Lázně Teplice v Čechách
Lázně, kam jezdila moje matka v posledních letech života. Také proto jsem si je nechal nakonec. Z jejího vyprávění jsem se dozvídal, jak to v lázních vlastně chodí, a také jsem mohl sledovat proměnu českého lázeňství na začátku devadesátých let. Od toho pozitivního až k jevům, které nebyly nijak lichotivé. V tomto týdnu jsem prolistoval i nejrůznější blogy a komentáře, v jednom si jedna pacientka chválila, jak – oproti normalizačním nešvarům, kdy měl přednost vždycky ten „správný“, kdy se uplácelo atd. – si užívala dnešní lázeňské péče. Musím říci, že já jsem hodnotil svůj pobyt z hlediska chování personálu a přístupu rozhodně na výbornou. Matka mi nicméně vyprávěla, jak dostala vždycky jiný pokoj, protože ti, před nimiž se rozestírali koberce, byli bohatí Arabové, kteří zde byli s celými rodinami atd. Konkrétní zařízení nebudu jmenovat, taky to všechno mohla být i do jisté míry fabulace. Nicméně skutečnost, že lázeňství je oborem velmi výnosného podnikání, je nezpochybnitelná.
Teď ale k pramenům. Na webových stránkách lázní se píše:
Lázně Teplice v Čechách patří k lázním s nejdelší tradicí. Zdejší termální prameny byly využívány již od 12. století a právě rozvoj lázeňství umožnil přerod původně neznámého města Teplice ve významné středisko, pyšnící se honosnými lázeňskými domy a nádhernou architekturou. Město bylo díky své neopakovatelné atmosféře a léčivým pramenům vždy navštěvováno mnohými slavnými panovníky, diplomaty, umělci a velikány své doby.
Tak, to se samozřejmě opakují všechny ony základní aspekty významných lázní.
Dole uvedené stránky uvádějí tyto prameny u jednotlivých fontán

Fontána „Ledvinky“
Fontána „Pampeliškaa“
Fontána „Rozárium
Fontána Florida
Fontána Hynie
Fontána na Benešově náměstí
Kašna „Hlavy“
Kašna empírová
Kašna Glaverbel Czech
Kašna nám. Míru
Kašna se sochou Immaculaty
Kašna tzv. koňská
Kolostujova kašna
Pramen Pravřídla
Ptačí napajedlo
Skleněná fontána
Tři vodotrysky

Vybírám několik krátkých článků:
Kašna se sochou Immaculaty
Čtyřboká empírová kašna z počátku 19. století nese na svém středovém soklu dva bazénky a na vrcholku starší, pozdně barokní sochu Immaculaty, představující Neposkvrněné početí Panny Marie. Kašna upomíná svým umístěním na starší kašnu uprostřed hlavního městského náměstí, vedle níž stála i nejstarší budova radnice, která vyhořela při velkém požáru města r. 1793. Socha byla získána ze zrušeného kláštera v Bohosudově a na kašnu osazena v r. 1816. V roce 1999 byla provedena její rekonstrukce za přispění finančních prostředků získaných z programu Regenerace městské památkové zóny.

Kašna tzv. koňská
Uprostřed kruhového bazénku s fontánou v šanovském parku (Sady československé armády) před Kamennými lázněmi je osazena mramorová kašna benátské provenience, zakoupená v r. 1910 tehdejším majitelem teplického panství Carlosem Clary-Aldringenem v Itálii. Osazena až po druhé světové válce v r. 1948 na místo, kde původně stával samostatný emanační pavilon šanovských lázní, a významným způsobem dotvořila současnou podobu tohoto lázeňského parku. Je tvořena třemi nad sebou umístěnými vodními mísami, nesenými lvími hlavami, vzpínajícími se koni (odtud zlidovělý název koňská kašna) a putti. Na horní míse se vzpíná had – symbol Aeskulapa, antického boha lékařství.

Pramen Pravřídla
Z boku lázeňské budovy Pravřídla, v uličce proti děkanskému kostelu sv. Jana Křtitele naleznete výklenek s keramickým reliéfem prasečí hlavy, ze které vytéká voda nejstaršího a nejsilnějšího teplického pramene Pravřídla. K jeho objevení mělo podle legendy, uváděné v Kronice České Václava Hájka z Libočan, dojít v r. 762, kdy se vepři pasáčka Kolostůje při pastvě v lesích opařili v tůni a dali tak objevit teplé prameny. Ve skutečnosti však byly teplické teplé prameny známy již nejméně na přelomu našeho letopočtu, jak dokazují zlaté keltské a římské mince nalezené ve skalní puklině pramene při katastrofě zapadnutí pramenů v r. 1879.

Kolostujova kašna
Správněji však Jubilejní kašna. Osazena v Lázeňském sadu v roce 1862 u příležitosti oslav 1100. výročí objevení teplických pramenů. Vytvořena byla podle projektu ing. Adolfa Siegmunda, pozdějšího starosty města, s kamenickými články od K. Ullmanna z Drážďan. Kašna nese prvky románské architektury. Chrliče v podobě prasátek a český poválečný nápis upomínají na důvod odhalení kašny – oslavy výročí i legendu objevení pramenů – odtud zlidovělý název Kolostůjova kašna. Na jejím vrcholku bývala ještě před válkou osazena socha ženy s antickou amforou – Nymfy pramenů.

https://www.lazneteplice.cz/cz/lazne-teplice/
Přehled pramenů a nahoře přetažené krátké texty na adrese
https://www.teplice.cz/cz/informace-pro-turisty/turisticky-atraktivni-mista/kasny/?item=12
Další
https://www.predskolaci.cz/?p=11348
https://www.e-region.cz/teplicko/teplice.aspx

Ještě jednou adresa virtualtravel.cz, kde najdete 360 stupňů animace jednotlivých lázeňských objektů (vybrány ty, které souvisí s naším tématem, kolonády a jiné „vodní“ objekty).
https://www.virtualtravel.cz/karlovy-vary/vridelni-kolonada/vridlo-pohled-z-patra.html
https://www.virtualtravel.cz/karlovy-vary/mlynska-kolonada.html
https://www.virtualtravel.cz/frantiskovy-lazne/dvorana-glauberovych-pramenu.html
https://www.virtualtravel.cz/frantiskovy-lazne/namesti-miru-frantiskuv-pramen.html
https://www.virtualtravel.cz/marianske-lazne/lazenska-hlavni-kolonada.html https://www.virtualtravel.cz/marianske-lazne/zpivajici-fontana.html
https://www.virtualtravel.cz/marianske-lazne/lazenska-kolonada.html

Tak, to je k tématu českých minerálních zdrojů na tomto místě všechno. Obávám se, zda už takto to není neúměrné. Takže každý podle svého vkusu.

Při vyhledávání informací jsem narazil také na pěkné stránky
https://www.estudanky.cz/uvod