Vývěry / prameny zdraví (III)

11.03.2011 15:11

K nejbližším lázeňským/rekreačním místům v okolí Jičína patří vedle Železnice Lázně Sedmihorky, jedno z dodnes oblíbených turistických cílů v Českém ráji, vedle Hrubé Skály, zámku viditelného ze silnice mezi Jičínem a Turnovem nad proslulým pískovcovým skalním městem. Z historického hlediska pro Český ráj vlastně nejdůležitější, protože právě zde obrozenci v předminulém století začali objevovat krásy krajiny kraje, který se později stal první chráněnou krajinnou oblastí u nás vůbec. Spojení vody a skal pro mne představuje zásadní pohled na přírodu vůbec, je ostatně vkořeněno v lidském myšlení o živlech po tisíciletí – vlastně ve všech kulturách, tak či onak. Teď jsem se ještě podíval na stránky o Janských Lázních (včera chvíli zlobil internet, takže mohu opravit ono tvrzení, že nevím, zda v Janských lázních nějaký pramen je či není – samozřejmě je) a popis Janova pramene je krásným dokladem toho, jak přírodní statek/dar je zároveň součástí kulturního dědictví.

                Dle trutnovského kronikáře z 16. století Šimona Hüttla byl teplý pramen pod Černou horou objeven již v r. 1006 Janem z Chockova, po němž byl i pojmenován jako pramen Janův.Pravděpodobnější je však tvrzení, že pramen byl objeven v XI. století prospektory, kteří hledali nová naleziště rud a vzácných kovů. První historický zápis pochází z r. 1300 a je obsažen v zemských deskách o majetku rodu Silbesteinů. Další zajímavá zmínka o Janských Lázních byla zaznamenána v cestopisech papežského legáta Aenea Silvia, pozdějšího papeže Pia II., který se při svých cestách po Čechách v r 1451 v teplém prameni vykoupal.

Podobný text bychom mohli napsat o Sedmihorkách (pokud tam nepojedeme a neprohlédneme si celou řadu kulturních stop této pozoruhodné historie na místě).

Pro mne je rovněž zajímavé, že budovy na malém náměstíčku uprostřed lesa tvoří komplex, charakteristický pro lázeňský provoz – přízemní podélná dřevěná stavba, kde se dnes konají občas i různé konference,  jednopatrový hotelový dům, další drobné stavby uprostřed – tedy uzavřený prostor, vzápětí ale rovněž otevřený okolní krajině, neboť přímo odtud cesty na různé strany, dolů k hlavní silnici či směrem k hřebenové stezce, po níž lze vykonat přechod Českého ráje. Sepětí s přírodou je to, co činí Sedmihorky stále pozoruhodným místem, které stojí za to navštívit.

P. S. Možná málokdo ví, že „Sedmihorky“ existují i v Německu. Když jsem na to místo poprvé narazil náhodou mapě cestou z Holandska domů, myslel jsem si, že si snad někdo ze mě vystřelil. Oblast u Kolína nad Rýnem (musíte je po „staré“ silnici, nikoli po dálnici), kde je na každém ze sedmi kopců opravdu nějaká zřícenina, tedy místo podobně romantické jako Český ráj, je – rovněž – nejstarší turistickou lokalitou (v onom smyslu, jak ji dnes vnímáme) v zemi našich sousedů.

Poděbrady
Nejproslulejším lázeňským místem ve východních Čechách jsou bezesporu Poděbrady. Pro nás Jičíňáky město na půl cestě do Prahy – co by jedna z možností, vedle druhé přes Mladou Boleslav, zajímavě uspořádané náměstí se zámkem a řekou Labe, podél níž dnes chodí na procházky nejen lázeňští hosté, ale jezdí – vzhledem k dobrému asfaltovému povrchu cesty – i cyklisté či inlajňáci (dostanou se krásně až do Nymburka).

Poděbrady vznikly při důležitém přechodu přes Labe sice již v roce 1224, ale nejvýznamnějším rokem pro jejich novodobé dějiny byl bezpochyby rok 1905. Tehdy pruský proutkař Karel Bülow na přání tehdejšího vlastníka poděbradského zámku knížete Hohenlohe označil místo na vnitřním nádvoří zámku, kde po složitém a nákladném hloubení vytryskl 1. srpna z hloubky 96,7 m silný pramen minerální vody.

Takto je charakterizován vznik Poděbrad na jednom z textů, totiž v Lázeňských profilech stránek Lázeňského festivalu v Karlových Varech (poslední odkaz zde pod textem). Labe je samozřejmě, stejně jako bočně umístěný zámek něčím, od čeho se může odvíjet podoba celého města, park coby místo, z jehož uspořádání vždycky vyplývá promenáda coby základní společenská rovina lázní (vedle té léčebné), se nachází v prostoru mezi náměstím a nádražím. Těch dalších možností procházení je tu ovšem ještě daleko více. Nebudu se rozepisovat, stejně jako jsem to nečinil jinde, co se vlastně v Poděbradech léčí – protože pro účely tohoto článku vlastně každé to místo vnímám jako místo, kde vyvěrá pramen, kolem něhož vznikalo všechno ostatní, počínaje cest k němu přes architekturu, která s ním souvisí, až po léčebná zařízení, která byla vybudována k jeho využití.

http://www.pbase.com/rep15/image/68908123
tato fotka a několik dalších
http://old.mesto-podebrady.cz/
http://www.pobytyvlaznich.cz/lazne-podebrady-hotel-park.php
http://www.virtualczech.cz/kraj-stredocesky/158-podebrady
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vila_kou%C5%99imka_-_Pod%C4%9Bbrady,_autor_arch._Josef_Fanta.JPG
http://www.spalife.info/spalife/2008/06/10/100-vyroci-od-zalozeni-lazni-podebrady/
Na těchto stránkách jsou i lázeňské profily zařízení, které pojednáváme na těchto stránkách: Lázně Bělohrad: http://www.spalife.info/spalife/2010/01/26/anenske-slatinne-lazne-%E2%80%93-lazne-belohrad/#more-129 ,Janské Lázně http://www.spalife.info/spalife/2010/01/16/janske-lazne/#more-124 , Luhačovice http://www.spalife.info/spalife/2010/01/16/luhacovice/#more-122 , Lázně Libverda http://www.spalife.info/spalife/2009/03/27/lazne-libverda/#more-102 , Lázně Bohdaneč http://www.spalife.info/spalife/2008/06/03/lazne-bohdanec-%E2%80%93-specialista-na-lecbu-pohyboveho-ustroji/#more-48

Nedávno jsem se s kýmsi shodl na tom, že můj dojem z Lázní Bohdaneč je poněkud rozpačitý. Neumím dost přesně říci, proč vlastně – je to asi osud.  Stejně jako každý asi má nějakou knihu, kterou třeba nedočetl, tak se vyskytne místo, které člověku nepadne do oka. Tím chci říci, že ono místo, jen kousek vzdálené od Pardubic, za to snad nemůže, že se mi nelíbí. Kdykoli jsem tamtudy jel, bylo buď v nějaké rekonstrukci, nebo jsem neměl čas si ho pořádně prohlídnout, nebo se mi jevilo jako nevhodné pro láznění vzhledem k poloze na jakési křižovatce. Přitom je ta hlavní budova jistě zajímavá už tím, že je to neobvyklé kubistické řešení, když se teď dívám na obrázky, nacházím řadu důvodů, proč může být zajímavé – kryté kolonády, chránící před nepřízní počasí, moderní řešení některých prvků atd. Ale nebudu se přemáhat. Napíšu odkazy, stejně si každý musí svůj pohled vytvořit sám. Na dole uvedených stránkách se píše:

Lázně Bohdaneč jsou půvabné, rychle se rozvíjející lázeňské městečko. V lázeňském parku vyvěrá z hloubky 347 m alkalický artézský pramen. Tradice rybníkářství se ve městě zachovala již od dob Viléma z Pernštejna, s padesáti šesti rybníky, dodnes. Lázeňský statut byl městu udělen v roce 1963 a v roce 1981 byl jeho název změněn na Lázně Bohdaneč.

http://lazne.webnode.cz/lazne-bohdanec/
http://www.lazne-bohdanec.info/

(uvidíme, ale měl bych pokračovat)

Zpět