Vídeňský hudební podnik Zum Sperl

Vídeňský hudební podnik Zum Sperl
Ze staré Vídně

Zatímco své první valčíky Johann Strauss syn prezentoval v Casino Dommayer v roce 1844, popřípadě 1845 (v roce 1946 se sem ještě několikrát vrátil), jedním z dalších velkolepých tanečních sálů, v němž vystoupil s dalšími novými opusy, byl sál Zum Sperl ve čtvrti Leopoldstadt (dnes 2. městský obvod).

Prvním z těchto valčíků byly Jugend-Träume (Sny mládí), op. 12. Vzhledem k tomu, že Sperlův sál byl štamlokálem Straussova otce, zaranžoval zcela v jeho stylu v červenci roku 1845 mimořádné letní slavnostní soiré, dekorace nezorňovala imposantní výhled z Neapole na Vesuv. A přímo pro tuto příležitost, na níž se měl osvědčit před „starými Šperliány“, napsal právě tento valčík.

Nebyla to ale jediná skladba, kterou známému tanečnímu sálu věnoval. K dalším patřily Sperls Festwalzer (op. 30), Sperl-Galopp (op. 42) nebo Sperl-Polka (op. 133).

Taneční sál, který se nacházel na tehdejším vídeňském předměstí Leopoldstadt (od roku 1850 2. městský obvod) na dnešní adrese Kleine Sperlgasse 2c, zažíval v době biedermeieru zlaté časy. Působili zde prominentní hudebníci, u vídeňského publika velice oblíbení: vedle Johanna Strausse otce též např. Michael Pamer, Joseph Lanner.

Objekt měl zajímavou historii. Za napoleonských válek bylo ve Vídni otevřeno několik „tanečních lokálů“, mimo jiné též Apollosaal v předměstí Neubau (od r. 1861 7. městský obvod) a Goldener Strauss v předměstí Josefstadt. Svůj vrchol tyto stavby zažily po skončení válek za Vídeňského kongresu v letech 1814 a 1915.  Jméno „Zum Sperl“ měl taneční sál podle císařského lovce Johanna Georga Sperlbauera, který zde v 18. století provozoval hostinec Zum Sperlbauer. Johann Georg Scherzer, spoluzakladatel První rakouské spořitelny (Erste österreichische Spar-Casse, předchůdce dnešní prominentní Erste Bank), který lokál od roku 1802 vedl, jej v roce 1806 koupil a v roce 1807 přebudoval. Scherzerova žena byla vnučka J. B. Sperlbauera.

Velkou reklamu tomuto místu udělal Ferdinand Raimund v písni, která byla součástí divadelní hříčky Diamant krále duchů (Der Diamant des Geisterkönigs). Scherzer rozšířil provoz o další sál, který nazval „Fortuna“ a otevřel v roce 1934. Johann Strauss (otec) k této příležitosti zkomponoval Fortuna-Galopp (op. 69). Sperl byl tak oblíbený, že se zde během fašinku konalo 20 – 30 bálů. V roce 1935 Scherzer propachtoval zařízení svým dvěma synům Johannu Georgovi mladšímu a Josefu Leonardovi. V roce 1839 byl Sperl ve stylu pařížských sálů rekonstruován a určen už pro nejvyšší vrstvu, establishment.  Johann Georg se oddělil obchodně od svého bratra, otec se vrátil a znovu převzal podnik, pak jej propachtoval. V roce 1849 zde vystoupil Johann Strauss otec naposledy.

https://de.wikipedia.org/wiki/Zum_Sperl
https://www.aeiou.at/aeiou.history.gtour.walzer/tanzs.htm