Veronika Daňhelová / Papírový hlavy

21.09.2010 10:47

Sen o nahotě na veřejnosti

Jsem trochu na rozpacích. Co je tématem tohoto textu? Výtvarnice Veronika Daňhelová nebo výstava Papírový hlavy? Obojí spolu trochu souvisí a zároveň zase tak úplně nesouvisí. Alespoň z mého pohledu. Víceméně náhodně jsem měl puštěnou televizi, a zatímco jsem tady na compu psal jiný článek, na ČT 24 běžely Události a komentáře, s vypnutým zvukem.  Ve chvíli, kdy jsem zvedl zrak od monitoru, spatřil jsem na obrazovce tvář, která mne zaujala, a na informačním řádku dole nápis Papírový hlavy. O výstavě v galerii Trafačka ve Vysočanech, v níž mladí výtvarníci (do 35 let) reagují na fenomén českého undergroundu, jsem už trochu něco slyšel, a tak jsem pustil zvuk. Pětadvacetiletá dívka, jedna z vystavujících, a Josef Rauvolf, jeden z iniciátorů výstavy, hovořili o někdejším hnutí a dnešních reakcích, zároveň jsem si řekl, že se podívám, co je ta Veronika vlastně zač. A vzápětí také vysvětlím, proč. Takže je to vlastně takový dvojčlánek.

Ať dělám co dělám, v situaci, kdy nejsem přímo u toho, tedy přece jen v určitém odstupu k Praze z Jičína, nemám nijak valný přehled o tom, co dělá dnešní mladá výtvarná generace. Kdybych se trochu víc snažil, asi by to nebyl problém, nicméně na těch pár výstavách, na kterých jsem byl, mne z nových věcí zas až tak příliš mnoho nezaujalo. Nejspíš proto, že chodím po oněch zaběhnutých galeriích v „horním patře“ současného umění, a tak se dostanu jen k „prověřeným“, už proslulým výtvarníkům. A to je svým způsobem špatně. Právě na tomto příkladu to vidím. Z toho, co jsem slyšel v televizním pořadu, i z toho, co jsem si našel na internetových stránkách, jsem si udělal rychlý závěr, že toto je jedna z možností, jak se dostat k tomu, co by mne možná zajímalo.

Zmíněná výtvarnice, původním vzděláním tuším orientovaná na fotografii, na mne z obrazovky zapůsobila na jednu stranu plaše, na druhou jako vitální, živočišná bytost, v té kombinaci prostě nějak autenticky. Nemám rád napudrované panenky, tady jsem cítil energii svého druhu, nezávislost, příslib ne-li originality, tak schopnosti jít vlastní cestou. Samozřejmě to je jen pocit, doba ověří, jak to vše je. Nevím nic o jejím talentu, vytrvalosti atd., jak to je dnes už možné prokázat – teď jsem hledal příklad – třeba u anglické výtvarnice Tracey Emin. Bylo by fajn, kdyby se to srovnání v budoucnosti naplnilo. Zatím jsem se podíval na to, co Veronika Daňhelová dělá, a zdá se mi, že to je ten způsob, který mi je sympatický. Kontext divadla Potrvá, historie galerie M.odla, participace na výstavě Tvoření světů v Galerii Emila Filly v Ústí nad Labem. Nesvázanost konvencemi. Kdysi hovořil Miloš Šejn o bezohlednosti, s jakou člověk musí tvořit. Bezohlednosti k té tvorbě samotné i k sobě především, nikoli k jiným lidem. Když jsem si přečetl text k sérii fotek Sen o nahotě na veřejnosti, tak jsem si říkal, to je ono. To, co kdysi dělali třeba surrealisté, odvaha k imaginaci, to, co dělali beatnici, odvaha k životu. Ovšem, je to trochu jiná nahota než ta v časopisech o módě.

Výraz „pocit“ použil také Josef Rauvolf, když odpovídal na otázku, co dnešní generaci, která dobu, kdy se odehrával underground, nezažila, může na něm zajímat. Podobný pocit, pocit, který je vnitřní. Samozřejmě je jiná doba, dnes není v naší zemi represívní režim, ale určitý pocit nesouhlasu, pocit existenciální tato generace má. "Těmto textům je společná existenciální tematika a důraz na zcela svobodné nahlížení životní reality," popsal společné body vybraných básní publicista a autor koncepce výstavy Josef Rauvolf (v LN, viz odkaz). A Veronika Daňhelová k tomu v televizním vysílání dodala, když se jí moderátor ptal na její vztah k této době, že „odkaz je silné slovo“, jde o tospíš na to navázat než se k tomu vracet“. Oběma jejich slova věřím. Josef Rauvolf je pro mne tím člověkem, který celým svým životem stojí právě za těmi aktivitami, které mají tyto hluboké hodnoty, ať to jsou nejrůznější projekty či menší či větší články v nejrůznějších časopisech.

Samotná výstava Papírové hlavy Výtvarníci si vybrali ke ztvárnění texty Egona Bondyho, Pavla Zajíčka, Milana Kocha, Petra Lampla, Věry Jirousové, Jana Hedla a Roberta Wittmana (LN, viz odkaz). Projekt je věnován památce Milana a Mirky Kochových. Jejich život i jeho tragický konec nebyl jen plný souznění a lásky, odrážel také dobu vymknutou z kloubů – ta je sice nezabila, utéci se ale před ní nedalo. Přesto se snažili žít po svém.  (stránky výstavy). Název výstavy se váže k tvorbě skupiny Plastic People of the Universe, kteří při otevření výstavy zahráli koncert. Na začátku části pořadu Události a komentáře, věnované výstavě jí požehnal guru českého undergroundu Ivan M. Jirous, autor Magorových labutích písní, které vznikly v kriminále ve Valdicích. Ale to už je zase jiná kapitola.

Odkazy:

Vysílání Událostí a komentářů, které odstartovalo tento článek
http://www.ct24.cz/vysilani/2010/09/20/1096898594-210411000370920-22:00-udalosti-komentare/?streamtype=WM3

Veronika Daňhelová

http://www.fotografnet.cz/index.php?lang=cz&cisid=28&katid=4&claid=18 (sen o nahotě na veřejnosti)
http://736km.com/

http://www.potrva.cz/clenove-divadla/
http://www.potrva.cz/archiv-vystav/

http://www.photo5.cz/m.odla/  (Když ne já, tak někdo jiný)
http://www.photo5.cz/images/POZVANKA_making%20worlds_DEF.pdf
http://www.photo5.cz/

Nevím, do jaké míry je ještě aktuální následující charakteristika: Veronika Daňhelová (nar. 1984), studuje pátý ročník ateliéru Fotografie Pavla Baňky na Fakultě umění a designu v Ústí nad Labem. Ironie, experiment a subjektivní výpověď, jsou typické polohy jejího přístupu k tvorbě. Věnuje se nejen fotografii, ale i dalším způ sobům vyjádření, zejména videoartu a performanci.

http://www.artfacts.net/en/artist/veronika-daahelova-253766/profile.html
Tracey Emin
na těchto stránkách viz
http://jan-k-celis.webnode.cz/news/damien-hirst-a-jini/

Papírový hlavy
http://www.lidovky.cz/na-undergroundove-vystave-vytvarniku-zahrali-plastic-people-p64-/ln_kultura.asp?c=A100916_213211_ln_kultura_lya

http://www.papirovyhlavy.cz/
http://www.decada.cz/cafe.php/cs/event/show/description/PAP%C3%8DROV%C3%9D+HL

Josef Rauvolf

http://www.pwf.cz/cz/archiv-autoru/josef-rauvolf/
http://www.gasbag.wz.cz/tema/rocnik4/cislo14/14-15.htm

Zpět