Velkoměsta

18.01.2011 21:34

Už to není tak jednoznačné jako kdysi, v dobách, kdy velkoměsto bylo synonymem modernosti, dynamičnosti a pokroku, tedy nejen nové architektury a urbanismu, ale i životního stylu. Takto, jako americké velkoměsto s mrakodrapy a podzemkou, ale i třeba americkými koupelnami coby tehdejší novinkou to prezentovaly revuální časopisy 20. a 30. let minulého století, společně s filmem, transatlantickými parníky a nejnovějšími vynálezy v oblasti komunikace. Jména Edison, Ford a Charlie Chaplin byly ikony tohoto nejen geograficky Nového světa. Protichůdným směrem tento pohled, dokonce fascinaci, kterou jsem sdílel i já od dětství i v podobách rozvíjení nových podob lidských sídel (suburbanizace, proměna města ze stabilního centra v pohyblivé, propojení jednotlivých architektonických jednotek v nové celky, v posledních důsledcích souvislá městská krajina atd.), relativizovalo a korigovalo vystřízlivění, v jehož zorném úhlu se ukazovaly negativní dopady civilizačního rozvoje, který byl předtím vnímán jako veskrze pozitivní. „Ekologická“ sedmdesátá léta, poprvé poukazující na umírání lesů, znečišťování ovzduší a spodních vod v Evropě, ale i globálně, byla stvrzena za pár let nato Černobylem, v německém parlamentu se objevili Zelení coby politická strana, ve světě Greenpeece hájili – a uhájili – velryby, hovořilo se o ozónové díře a posléze o udržitelném rozvoji. I u nás Václav Havel inspiroval konference o krajině, kde se rozebíralo téma lidských sídel (a dopravy, a celé činnosti člověka) a přírody (krajiny, životního prostředí). V tomto kontextu se změnil i pohled na velká lidská sídla, objevily se např. termíny jako brownfields (právě výsledek neustálé expanze města na základě „kapitalistického“ modelu, tj. modelu, který staví na první místo ekonomické hledisko, zisk).

Tento úvod jsem považoval za nutné napsat „za sebe“, protože vidím obě stránky věci, i když ta druhá, kritická, v mnohém převažuje. Proměnu lidských sídel stěží cokoli zastaví. Čína, po tisíce let zemědělská, se mění, mladí Číňané nechtějí pracovat na políčku, ale chtějí mít západní auto a bydlení. A stejně to pokračuje v celém světě. Ještě před dvaceti lety byste po Izraeli jezdili džípem, dnes pojedete přes celou zemi cestovním autobusem po nově potažené asfaltce. V odkazech si všimnu některých skutečně velkých měst. A nemusí to být jen ta americká. Různé regiony světa mají své metropole s tisíciletou tradicí, kulturou. I ony jsou zajímavé.

V tomto případě je pojem velkoměsto ovšem definován jinak než pouhým počtem obyvatel, jak to je, striktně vzato, určeno podle nějakých těch pravidel. Ta jsou dobrá z hlediska statistiky, nemusí však postihnout ducha tohoto pojmu, který vnímám šíře. Přitom určitě můžeme vnímat vývoj měst v onom historickém rozměru, v němž se vyhraňují nějaké tři nebo čtyři etapy – zakládání měst ve středověku, jejich proměny po 15. století, vznik velkých měst v 19. století, radikální proměna po druhé světové válce. Nicméně i ta samotná statistická čísla se mění během každého desetiletí, a to stále výrazněji. V Číně je dnes třikrát tolik velkoměst než ve Spojených státech, ty předběhla i Indie, jejich počet vzrostl i v Brazílii, Mexiku či Indonézii. Samozřejmě je diametrálně odlišný vývoj megapolí postindustriální společnosti a těch v tzv. rozvojových zemích (slumy atd., vzpomeňme třeba na film Milionář). Když budete hledat nějaké pořadí velkoměst podle velikost dnes, vlastně nějaké ověřené nejspíš nenajdete. Vzpomínám si, že o Istanbulu mi říkala jedna kompetentní osoba, že to může být deset, ale taky dvacet miliónů.

Jak si udělat o tom všem představu? Můžete listovat časopisy či turistickými průvodci. Také se ale dnes můžete, aniž byste se museli vydat fyzicky na cestu, na místa podívat pomocí street-view či na YouTube a doslovně si přiblížit, jak to či ono město vypadá. I když samozřejmě nejlepší je se sebrat a vyrazit. Možná máte poslední šanci, možná jste již propásli, jak to či ono město vypadalo po staletí. Istanbul se proměnil podstatně (píše o tom Orhan Pamuk v jedné své knize), z Beijingu (Pekingu) zůstalo už jen něco málo (samozřejmě paláce ano, ale vlastní hmota města zmizela po přestavbě před Olympijskými hrami). I když mě to svádí, abych začal třeba právě Pekingem, budu se držet v následujícím volném řazení přece jen tradičnějším pohledem.

New York
dlouhý čas největší město na světě, jako to nejtypičtější velkoměsto platilo ovšem i z řady dalších důvodů (finanční, ekonomické atd. centrum, ale třeba i odpověď na otázku, které je dnes centrum umění, dostanete od kvalifikovaných zní, že to není už dávno Paříž, nýbrž právě N. Y.) a pro mnohé jím je dodnes, přestože právě v počtu obyvatel je dávno předehnalo několik dalších, např. Sao Paulo či Tokio. Problém ovšem je, jak řečeno, co se počítá jako „město“. Od roku 1825 do roku 1925, než byl překonán New Yorkem, byl největším městem Londýn. Zajímavé srovnání je s Paříží: V roce 1900 ten rozdíl nebyl zas až tak veliký (v tisících 3,437 N. Y., 2,714  Paříž, 1901), v roce 2000 propastný (8,008,  2,143 – v r. 2004)
nicméně symboly jako Socha svobody, Wall Street, Empire State Building a další tisícovky mrakodrapů, padlá „Twins“ , místa ve všech myslitelných oblastech kultury, a skutečnost, že s Londýnem a Tokiem je stále centrem globální ekonomiky, řadí New York na to nejpřednější místo
http://cs.wikipedia.org/wiki/New_York
http://www.youtube.com/watch?v=aqlJl1LfDP4
http://www.youtube.com/watch?v=nVzKzoFJkQo
http://www.youtube.com/watch?v=mG5z03iwsEw
http://www.youtube.com/watch?v=17i7Q5Dr3PA
http://www.youtube.com/watch?v=48yrzm81ywk
http://www.youtube.com/watch?v=lqpyEdUEiiY
http://www.youtube.com/watch?v=tCM26TgNDPs
http://maps.google.cz/maps?client=firefox-a&rls=org.mozilla:cs:official&hl=cs&tab=wl

Chicago
symbol rozvoje, ale také americké kriminality 30. let; chicagská jatka byla vzorem Fordovi v principu pásové výroby, který proměnil podstatným způsobem náš životní styl; také název hudební skupiny
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Downtown_Chicago_Illinois_Nov05_ste_2565.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sears_Tower
http://en.wikipedia.org/wiki/Chicago_metropolitan_area
http://www.cityofchicago.org/city/en.html
http://www.chicago.com/
http://www.youtube.com/watch?v=bM09vTHA7og

http://www.youtube.com/watch?v=72NMsRyD-6Q
http://www.youtube.com/watch?v=8IxcfbldgBY

http://maps.google.cz/maps?client=firefox-a&rls=org.mozilla:cs:official&hl=cs&tab=wl

Los Angeles
Hollywood, Disneyland, v současnosti je obtížné uvádět, stejně jako mnohdy jinde čísla – ve vlastním, druhém největším americkém městě jsou čtyři milióny obyvatel, v souvislém osídlení aglomerace se počítá 17 miliónů
http://cs.wikipedia.org/wiki/Los_Angeles
http://www.mestasveta.cz/los-angeles/turisticka-mista
http://www.lacity.org/index.htm
http://www.lonelyplanet.com/maps/north-america/usa/los-angeles/
http://www.designmagazin.cz/architektura/2949-los-angeles-dokoncuje-kosmickou-stredni-skolu.html
http://www.earthcam.com/usa/california/losangeles/hollywood/
http://www.google.cz/maps?q=hollywood&lci=com.panoramio.all&iwloc=lyrftr:com.panoramio.all,pp:3374499,34.101942,-118.339933&ll=34.101942,-118.339933&z=13&ei=13AzTY6jMJDHswa2h72KCg&sa=X&oi=geocode_result&ct=photo-link&cd=5&resnum=1&ved=0CCUQ8wEoBDAA

Mexico City
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ciudad_de_M%C3%A9xico
http://www2.esmas.com/noticierostelevisa/mexico/005521/marchan-avenida-reforma-trabajadores-sedesol
http://www.richard-seaman.com/Wallpaper/Travel/Mexico/index.html http://img92.imageshack.us/i/mxc10iq.jpg/?a=j&ci=-1&rt=2
http://cs.wikipedia.org/wiki/Paseo_de_la_Reforma

Tak stop. Vidím, že to je na několik dalších článků. Vím, že jsem to ustřihl přímo brutálně, ale mám tady seznam ještě další nejméně desítky jmen. Jestliže chci alespoň tento úsek dostat „na stránky“, tak je musím zpracovat v další části. (bude následovat Paříž, Londýn, Peking, Šanghaj, Soul, Sao Paulo, Bombaj, Damašek, Istanbul, Tokio etc.)

Zpět