„To není k žrádlu“

24.03.2011 19:47

Myslím, že to není jen můj pocit, když řeknu, že se mi zdá, že se v posledních letech v médiích více hovoří o jídle. U televize si toho všiml už kdekdo, s pořady o vaření se roztrhl pytel a každá stanice musí mít svůj, mnohdy diskutabilní kvality. Už před časem mně vysloveně vadilo, když Jiřina Bohdalová, která jeden čas musela být na obrazovce třeba i třikrát za sebou, řičela u sekaček Mountfield „Všechno zadarmo!“ a u televizní plotny vlastně jen přikyvovala a opakovala po svém hostovi, který to jídlo uvařil, poslední větu. To byl její kuchařský výkon, můžeme jen tušit, kdo měl vyšší honorář (proto jsem také zmínil ty sekačky). O vlastní kvalitě dnešních gastronomických prezentací na jednotlivých televizních kanálech se nechci vyjadřovat, protože vaření prostě nerozumím, ale jsem do té míry soudný, že si dovolím ostře nesouhlasit se stylem projevů Zdeňka Pohlreicha. Netuším, jestli je to opravdu ten „bodrý“ chlapík, nebo zda je to jen dramaturgická póza zadaná režisérem, ale domnívám se, že k jídlu patří kulturnost, protože jídlo je součástí kultury, a jestliže se jeho reprezentant, ausgerechnet na televizní obrazovce, vyjadřuje jako dlaždič (a to nejsem žádný jazykový puritán), prostě pro to nemám omluvu.
Zatímco v televizi jsou většina pravidelných pořadů o jídle pořady o vaření, tedy návodem, jak se k jídlu dobrat (výjimkou je snad jen pořad, teď si nejsem jistý, jak se jmenuje – „Pod pokličkou“?, myslím, že je na ČT 1), v médiích tištěných převažují články kritické a analytické. Teď si uvědomuji, že bych u televize měl zmínit ještě ony „kauzy“ jako zkažené maso v supermarketech před několika lety apod.. To jsou ovšem případy, kdy cosi překročilo hranice, tedy takové, které lze dát do jedné řady s požáry, vykradenými klenotnictvími či ztracenou holčičkou. Ale zpět k tištěným médiím, zvláště časopisům. O „běžném“ jídle se tu píše buď rovněž v samostatné rubrice, tak Instinkt má pravidelnou dvoustranu, na které se věnuje vždy jednomu konkrétnímu tématu, nebo pak určité pohledy na problematiku jídla. V nich mají výrazné místo články, které hovoří o kvalitě jídla. Byly to už před několika lety například komentáře k uzeninám, které obsahují málo nebo minimum masa, nedávno se hovořilo třeba o kvalitě chleba, do kterého se podle současné normy může při výrobě dát deset procent zbytků starého chleba a který se nedopéká, aby zákazník při omaku měl pocit, že chleba je „čerstvý“, zatímco ve skutečnosti je jen měkký, po dvou dnech začne tvrdnout nebo plesnivět. To jsou příklady základních potravin, ze speciálních si vzpomínám na záměnu dvou pojmů „dietní“ a „diabetický“, která – při označení potravin jako dia – může neznalého diabetika poškodit více než potravina běžná, protože u nás žádný zákon neomezuje používání tohoto slova, takže když výrobce nebo prodejce bude chtít, označí jako „dia“ třeba kostkový cukr. Jak je už z tohoto výčtu zřejmé, vždycky se to v současnosti točí jednak kolem zákonů, jednak kolem ekonomické pasti, totiž kolem snahy podnikatele za každou cenu, tedy i na úkor kvality nebo dokonce podvodným způsobem, ušetřit peníze. Je mi jasné, že ten, kdo prodává chleba nebo mlíko to nemá úplně jednoduché. Ekonomickému tlaku, který se v době ekonomické krize ještě zvyšuje, a snaze vytvořit zisk tedy rozumím a jsem ochoten ji akceptovat, ale za určitých podmínek. A to zvláště proto, že nejde o zbytnou věc, jako je luxusní auto (tam ať si proboha přičte prodejce tu půl, onde tři čtvrtě miliónu), ale o zdraví. O to, co se nejbezprostředněji týká nás samých, našeho těla. Na druhé straně je tady ovšem i zákazník, jemuž je třeba přičíst určitý podíl „viny“, protože by opravdu chtěl všechno zadarmo. V Čechách je to specifikum, všude se „šetří“, třeba Němci to mají dokonce národní občanskou ctnost (je to vztah úcty k věcem), ale extrémní „slevománie“, jakou zažíváme u nás, snad nemá obdoby. Takový zákazník pak se schopen dotlačit výrobce k postupům, které by možná (nedělám si ovšem iluze) jinak nevolil. Ovšem, je tady vedle zákazníka a výrobce ještě prodejce, a abychom to trochu zkompletovali, zmiňme ještě tzv. „optimalizaci“, postup, který byl už rovněž popsán v našem tisku. Srovnáme-li běžný výrobek v našich řetězcích a třeba ve zmíněném sousedním Německu, můžeme se až zděsit nad rozdílem v kvalitě výrobku, přestože je vlastně prodáván v tomtéž nadnárodním řetězci. Tady je ovšem „globální“ rovina, zaručující tutéž kvalitu, hrubý omyl. U nás ještě nemáme v té míře onu „zákaznickou kontrolu“, ale institucionalizovanou, v zákaznických spolcích, které mají jinou mediální sílu než důchodce, jenž stojí rozpačitě před krámem a naříká, co si to zase koupil, a které jsou hlídacím psem kvality výrobků. Je tak možné, že – krůček po krůčku – je v salámu o další dvě procenta méně masa, než bylo minulý měsíc.

Bezprostředním impulsem k tomuto článku je titulní strana časopisu Týden 11/2011 s textem „Lži o jídle 1980-2011“, odkazujícímu k článku „Jídlo včera a dnes“, který bude shrnující. Přiznám se, že jsem ho ještě nečetl. Mám totiž pár vlastních postřehů či příběhů, které bych rád dal dohromady, a při čtení byl je mohl zase odsunout kamsi do pozadí mysli. Ale ani na ty se v tomto textu nedostane, vzhledem k tomu, že tento „úvod“ je už dost rozměrný na ono lehké počtení, kterým by článek měl být. Aby z toho člověku nebylo těžko u žaludku.

Moje matka měla oblíbené rčení: To není k žrádlu. Vzpomněl jsem si na ten výraz, když jsem hledal nějaký vhodný titul. Možná, že není příliš výstižný. Kdoví. Mně se ale docela líbí. Matka to říkala s nadhledem.

(pokračování)

Odkazy:
Současné pořady o jídle a vaření v televizi
Kuchařská pohotovost (ČT 1)
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169912986-kucharska-pohotovost/
Pod pokličkou (ČT 1)
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1092592063-pod-poklickou/
Kluci v akci (ČT 1)
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10084897100-kluci-v-akci/
Tescoma s chutí (ČT 2)
http://voyo.nova.cz/tescoma-s-chuti/
Párty s kuchařem (Prima)
http://petr.beran2003.sweb.cz/Recepty%20va%C5%99en%C3%AD/recepty%20B/party%20s%20kucharem%201.htm
Ano, šéfe (Prima)
http://www.iprima.cz/anosefe
Prostřeno (Prima)
S Italem v kuchyni (Prima)
http://www.sitalemvkuchyni.cz/
http://www.iprima.cz/porady/s-italem-v-kuchyni
Co bude dnes k večeři (Barrandov)
http://www.barrandov.tv/video/co-bude-dnes-k-veceri
Pečeme s láskou (Barrandov)
Gurmáni na cestách (Barrandov)
http://www.barrandov.tv/41363-gurmani-na-cestach
Dortománie (TV Public)
http://www.publictv.cz/cz/menu/1/porady/clanek-31067-dortomanie/
Babicovy dobroty (Nova)
http://www.babicovydobroty.com/
http://dobroty.nova.cz/
Ještě další pořady
http://fotorecepty.mnoho.info/tv-porady-s-varenim-__-souteze_

Další odkazy k tématu najdete v pokračování textu na adrese
http://jan-k-celis.webnode.cz/news/to-neni-k-zradlu-jidlo-vcera-a-dnes/

články se nacházejí ve stejnojmenné sekci ("To není k žrádlu!") v Archivu

Zpět