Sluňákov

Sluňákov
Sluňákov

Slovo Sluňákov je synonymem pro několik věcí. Cituji-li z materiálu, který vydala obecně prospěšná společnost Sluňákov - centrum ekologických aktivit města Olomouce, uvádím tím už první význam tohoto slova. Říká se zde, že Sluňákov vznikl jako občanské sdružení ihned po společenských změnách v roce 1989, které navazovalo na činnost jedné skupiny Českého svazu ochránců přírody v Olomouci. Původně to bylo občanské sdružení, na razítku jedné starší filozofické knížky v knihovně pana ředitele Bartoše je ještě text příznačný pro ideové směřování „sluňákovců" - Sluňákov. Nadace ekologické výchovy a hledání alternativy. Horní náměstí 1. Olomouc. „Již v té době se začala utvářet představa, že na poli u obce Horka nad Moravou bude postupně realizováno vzdělávací biocentrum, jakási vstupní brána do jedinečné přírody lužních lesů v okolí unikátní vnitrozemské říční delty, kterou tvoří Morava - se všemi jejími rameny, meandry a tůněmi - mezi Mohelnicí a Olomoucí," říká se dále ve zmíněném materiálu. Vybudování tohoto areálu je první z rozsáhlých položek, které můžeme přičíst v paletě aktivit vyzařujících z ekologického a vzdělávacího centra poblíž Olomouce.
Podobu obecně prospěšné společnosti získal Sluňákov v souvislosti se stavbou nízkoenergetického domu, který se stal jejím sídlem a místem, v němž je dnes organizován pestrý celoroční program, naplňující záměry společnosti, to znamená, že se zde pořádají semináře, vzdělávací akce, realizují školní programy o přírodě a v té souvislosti se nabízí i ubytování. Obecně prospěšnou společnosti se Sluňákov stal v roce 2006, dům byl postaven v roce 2007 podle návrhu Projektil architektů. Modelová ukázka ekologického stavění zahrnuje několik položek - využití obnovitelných zdrojů energie, zelenou pochozí střechu, energii Slunce, zpětná získávání tepla pro ohřev domu. V sešitku z řady informačních materiálů, které jsou v domě k dispozici, s názvem "Nízkoenergetický dům" jsou aspekty stavby poeticky pojmenovány jako "brány", brožurka má podtitul "Sedm bran k přírodě Litovelského Pomoraví" (autorem idey je Tomáš Lampar).

Je to vlastně edukativní záležitost, aktivity Sluňákova zahrnují školní výuku a nabídku programů v oblasti, která se někdy shrnuje do životních postojů zvaných alternativní (ekologie, příroda, energetika obnovitelných zdrojů atd.). V "Bráně poetické: Architektuře domu" je akcentováno několik momentů: především vztah stavby k jejímu okolí - tvar půlměsíce z jedné strany přihrnutý zemním valem a možnost vyhlídky na střeše a otevřenost stavby příchozím z několika stran, tedy propojenost s prostředím. "Brána zemní..." popisuje technické parametry tepelné izolace, "Brána větrná..." vzduchotechniku, větrací jednotky, stínění atd., "Brána ohňová" vytápění, tj. solární panely, topení peletkami aj., "Brána vodní..." hospodaření s užitkovou vodou (ve středu sešitu je obé doplněno nákresem s komentářem). Poslední "Brána sluneční..." je popisem nabídky budovy, tj. "obsahu", který tato "forma" umožňuje.  Tady by tedy mohl navazovat právě příspěvek o aktivitách, které Sluňákov vyvíjí. Já sám jsem při příležitosti otevření viděl něco z Ořechového dne, více bychom vyčetli z webových stránek nebo ze "sluňákovského zpravodaje" "Sluňákoviny". Mám v ruce číslo ze září 2014.

Dům byl oceněn Grand Prix Architektů. To je prestižní Národní cena za architekturu, kterou vypisuje a uděluje Společnost architektů (od roku 2007 jej poprvé organizuje Obec architektů společně s Českou komorou architektů), které se  mohou účastnit čeští i zahraniční architekti, projektanti a výtvarníci, podmínkou je, že dílo je realizováno na území České republiky. Cena se uděluje v několika kategoriích, Sluňákov ji získal v kategorii "novostavba".

https://www.slunakov.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slu%C5%88%C3%A1kov

https://www.slunakov.cz/energetikadomu/index.php

https://www.grandprix-architektu.cz/cz/grandprix-architektu/archiv/gpa-2007/laureati/c325