Šest pamětníků světové války

Šest pamětníků světové války
Knihovna Václava Čtvrtka, 25. května 2016

Paní ředitelka Knihovny Václava Čtvrtka Jana Benešová mě pozvala, když jsme se viděli naposledy, do knihovny na setkání pamětníků o válce a osvobození. Říkal jsem, že to není právě moje téma, nicméně přijdu rád, jestliže je to příležitost k setkání s Miroslavem Matoušem, evangelickým knězem, překladatelem Angela Silesia a autorovi knížky o Přemyslu Pitterovi, jestliže mám uvést jen tu nejstručnější charakteristiku více než devadesátníka (bylo mu devadesát čtyři), který byl rodinným přítelem, s matkou tancoval v tanečních, s otcem diskutoval o otázkách světonázorových. Potkávali jsme se po celý život, na filozofické fakultě, u nás doma, kam pravidelně jednou za rok dva přijížděl z Prahy na návštěvu, kterou spojoval s cestou do Ostroměře, kde má rodinné vazby, po Listopadu jsem ho pozval coby jednoho z významných Jičíňáků na gymnázium na besedu se studenty a v posledních letech jsme se viděli už několikrát právě v Knihovně Václava Čtvrtka, kde dokázal zaujmout publikum svým poutavým vyprávěním.

Miroslav Matouš nebyl tentokrát nicméně jediným, kdo usedli do křesla v sále knihovny, v němž se tato setkání pořádají, byť byl prvním v řadě těch, kteří zde dnes vzpomínali na válečná léta, a kromě toho - „vystoupení pana Miroslava Matouše na loňském pořadu, věnovaném kulatému výročí ukončení II. světové války" (cituji Jičínský deník, který zaznamenal slova paní ředitelky přesně) bylo inspirací nejen pro toto setkání, ale i vznik knihy s názvem „Jak to viděli v Jičíně“, která vyšla v edici „Jičínsko“ jako desátá v její řadě, a na tomto večeru byla pokřtěna.

Vedle Matouše seděl divadelník a někdejší starosta Jičína ing. Ivan Matějka, dále univerzitní profesor PhDr. Robert Kvaček, pak jičínská legenda, nejstarší ze všech, sedmadevadesátiletý Stanislav Hylmar, a konečně někdejší přednosta zubní ordinace MUDr. Vilém Hofman. Poslední z šestice, dlouholetý člen a po několik let předseda krajanského spolku Jičín v Praze a držitel jičínské Ceny Ď (název odvozen od slova „Děkuji“), ing. Václav Rybařík, donátor bronzové sochy Albrechta z Valdštejna, se omluvil vzhledem k povinnostem v Praze. 

Ještě předtím, než dostali vzácní hosté, které ředitelka knihovny pozvala, slovo, zahráli a zazpívali žáci zdejší Základní umělecké školy J. B. Foerstera, což byl prý tak trochu problém, protože všichni účinkovali na už jedenáctém představení muzikálu, který byl uveden o před několika dny proběhnuvších Valdštejnských slavnostech. Paní ředitelka ještě okomentovala genezi vzniku knihy vzpomínek, která se měla křtít a jejíž autory jsem právě uvedl: „Další pobídkou k vydání vzpomínek byl rozhovor s lékařem Vilémem Hofmanem, který sám má o čem vyprávět a doporučil mi další pamětníky." Úlohu sehrála pak rovněž redakce Jičínského deníku, ostatně jeho šéfredaktorka seděla v publiku v první řadě. Pak ještě následovalo jakési historické uvedení do situace s připomenutím řady zajímavých událostí a příběhů z úst pracovnice jičínského regionálního muzea Hany Fajstauerové. Jen jednu za všechny – den po příchodu německé armády do již v březnu vyhlášeného Protektorátu Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren), tedy 17. března 1939, začala platit v Čechách jízda vpravo na silničních komunikacích.

Byl to pozoruhodný večer. Přestože se jednalo „o neveselém tématu“, pohled pamětníků, tenkrát často malých kluků, přinášel jinou perspektivu, než jakou si s historickými tématy tohoto druhu spojujeme.  Miroslav Matouš vzpomínal na stěhování rodiny po vesnicích na východ od Jičína (narodil se v Nevraticích) a na okamžik, kdy se ocitl v místě, kde – to ještě nevěděl – žila tehdy šestiměsíční holčička, později jeho budoucí žena. Zatímco on vnesl i dalšími vzpomínkami metafyzickou polohu a polohu neuvěřitelné osudovosti, Stanislav Hylmar epizodami svého vskutku dobrodružného života zůstal „na zemi“, tedy doslovně, když líčil, jak pěšky šel (utíkal) přes půl Evropy zpět do Jičína se ukrýt před tíhou historických okolností. Ivan Matějka si zase vzpomínal, jak esesáci v Jičíně obsadili honosné vily na Čeřovce, kde i on sám bydlel, a jak si teprve po válce uvědomoval, kdo byl kdo, protože si s německými dětmi hrál – syn jednoho mu naházel do kanálu kuželky, hračku ještě zářící novotou, dodnes tam prý jsou. Z vyprávění profesora Kvačka mě zaujal příběh s prakem – ten, kdo tuto zbraň měl, byl respektován, nebyly totiž k mání gumičky, a rovněž sehnat někde železné skobičky nebylo jednoduché. V příslušnou dobu se malý Robert sebral a jel s prakem bránit Prahu, vlak naštěstí někde v Nymburce byl zastaven. Vilém Hofman se pak na závěr omezil na kontext celého projektu knihy a mohlo tak plynule dojít k vyvrcholení večera, jímž byl křest knihy. Kmotry u kolébky (onen zaběhnutý rituál i u poslední knížky v řadě edice „Jičínsko“) byli šéfredaktorka Jičínského deníku Iva Kovářová (v článku o události popisuje podrobněji příběhy vyprávějících, které nebudu znovu reprodukovat, odkaz pod textem), jičínský místostarosta Petr Hamáček a předseda Českého svazu bojovníků za svobodu ing. Břetislav Mizera.

Po oficiální části a podpisech autorů čtenářům jejich knihy jsme pak ještě hodinku poseděli. Zajímavým tématem, k němuž se opakovaně stáčela pozornost, byly Olympijské hry v Berlíně v roce 1936, které nebyly pouze sportovní záležitostí, nýbrž se řadou detailních událostí zapsaly do politických dějin Evropy. Protože pan profesor Kvaček byl rovněž sportovec a navíc se tématem i odborně zabýval, jeho vyprávění a odpovědi na dotazy Miroslava Matouše, kterého zase zajímalo, proč Hitler nenapadl Británii, byly nesmírně zajímavé. Sám jsem se zeptal, do jaké míry byl historicky autentický někdejší film Pěsti ve tmě s Markem Vašutem, a odpověď – s úsměvem – zněla, tak z poloviny. Vždycky, když profesora Kvačka poslouchám, říkám si, že bych snad, ačkoli si myslím, že na to nemám nadání, šel tu historii studovat. Osobní příběhy a dějinné události, „malá“ a „velká“ historie se v tomto večeru prostoupily pozoruhodným způsobem, a takových chvil nebývá mnoho. Knihovně a dalším iniciátorům patří tedy dík.

https://knihovna.jicin.cz/jak-to-videli-v-jicine.pdf
https://jicinsky.denik.cz/kultura_region/knihovna-vydava-dalsi-knihu-z-edice-jicinsko-20160525.html
https://auto.idnes.cz/jizda-vpravo-c9w-/automoto.aspx?c=A140314_142818_automoto_fdv

https://jankcelis.rajce.idnes.cz/Sest_pametniku_v_Knihovne_Vaclava_Ctvrtka/