Rozinky a mandle

04.01.2011 15:52

 

V hromádce knížek, kterým knihovnice u nás dává nové štítky s čísly, jsem narazil na knížku, vydanou v Odeonu před víc než čtyřiceti lety s názvem Rozinky a mandle. Líbil se mi ten název a neznal jsem ji, tak jsem nahlédl. Výbor z jidiš povídek, tak uvádí téma podtitul. Nu, potvrzuje se mi, že v prostoru české kultury šedesátých let, přestože tu byly zásadní ideologické bariéry, bylo mnohé zásadní otevřeno. Isaac Bashevis Singer, nositel Nobelovy ceny, po Listopadu jeden z mých oblíbených autorů, je zde uváděn v jidiš podobě spolu se svým bratrem (Jicchok Baševis a Jisroel Ješaja Singererovi), výbor ale jde až k základům, tedy k trojici zakladatelů Mendelovi Mocheru Sforimu, Šalomu Alejchemovi a Jiccheok Lejb Perecovi, je tu celá řada dalších autorů, jejichž jména jsem jen zaslechl nebo je slyším zcela poprvé. V předmluvě překladatel Jakub Markovič pojednává problematiku literatury jidiš (jiddiš) v celém kontextu historie židovské kultury. Vzpomenul jsem si na jedné straně na systematičnost, s níž se věnuje portál iLiteratura téma židovské literatury v Americe i na někdejší zábavnou knížku, která byla v rodinné knihovně a časem se kamsi poděla. Jmenovala se Modche a Rézi. Pokusím se rozhlédnout po síti, zda by se k ní nenašly nějaké informace.

U jidiš mne zajímá vedle obsahu rovněž jazyková stránka, totiž princip substrátů (jazykovědný termín, označující jazyk, přes který se navrstvují další jazyky), případně mísení a propojování dvou jazykových kultur, v tomto případě vlastně několika jazyků podle zemí, v nichž se židovská kultura rozvíjela. Rozeznatelný německý základ a „zkomolení“ v hovorové řeči dle dialektů, zapojení hebrejských slov a prvků mluvnice, psací stroj pro psaní v jidiš (hebrejské znaky!!!) atd., to je přímo dobrodružství. Více než sto časopisů v jidiš! Jen nepatrně příkladů – tog za německé Tag, den, gortn za německé Garten, zahrada, pojer za Bauer, sedlák, s množným číslem pojerim, jak to uvádí německá Wikipedie. Země, ve kterých se jidiš mluví a píše – vedle Israele Rusko, Francie, samozřejmě Německo, , Belgie, Litva, Moldávie, Argentina, Kanada, Brazílie atd.

A pak ovšem charakteristický humor, který je vysvětlován životními podmínkami, ve kterých museli obyvatelé diaspory najít svůj způsob jak žít a přežít. Kombinace nářku a černého humoru. Citlivost, až sentimentalita, a drsná ironie. Životní filozofie, hloubka pohledu na svět. V první povídce Tele hladoví zvíře do té doby, než se o něj postará vypravěč, židovský kluk, a vezme ho na pastvu. Protože oba prospívají, usoudí rodiče, že by kluk měl jít zpátky do školy, aby se mu vrátila jeho bledá barva. Po čase se z telátka, nejlepšího kamaráda chlapce, stane kráva a porodí telátko. Mladý Žid dostane lahůdky z jater a plic telete, které košerák porazil, a udělá se mu špatně nad tím, co považuje za cynické. Také kráva žalem chcípne (jako ta předchozí z hladu). Matka zase naříká. Čtenáři je tísnivě u srdce.

V takřka pětisetstránkové knížce se najde řada námětů. V anekdotické Moudré radě Šoloma Alejchema přitaká vypravěč hostovi, který se obtížně, zmateně a nekonkrétně stěžuje na něco, s čím by stěží někdo mohl jakkoli pomoci, a ten vždy jen přikyvuje, aby to udělal tak, jak právě myslí, „když je to tak, jak říkáte“, a za chvíli zase potvrzuje úplný opak. Vypravěč ví, že to dotyčný udělá stejně tak, jak chce. Každého nejspíš zaujme název povídky Reaktivovaná šibenice Jicchoka Lejba Perece, podobenství o tom, že jeden absolutně zlý přesvědčí dav, že je třeba absolutně dobrého zlikvidovat, a dav mu pomůže pověsit dobrého na provaz. V řadě dalších příběhů jsou takového pohádkové, anekdotické či vlastně fantastické náměty, často právě s oním typickým židovským humorem.   V povídce Mojše Nadira Člověk, který zaspal konec světa, se vypráví o tom, že se jednoho dne se vytrvalý spáč probudí a zjistí, že je všechno pryč, postel, deka, hodinky, za které dal nedávno dva dolary, spodní prádlo, biograf, není kde si dát pivo ani kde si znovu lehnout a spát. Povídka Sender Prager Jicchoka Baševise Singera, která se odehrává kolem varšavské restaurace Praga, vypráví zase o tom, jak bonviván a sukničkář, majitel uvedené restaurace, naletí, když se chce usadit, při nabídce sňatku a jeho manželství špatně dopadne. Charakteristický paradox krutého humor jednoho životního osudu, je umocněný ještě výrazněji, když si na konci uvědomíme další, opět charakteristickou rovinou příběhu, totiž že se nad ním, který celou svatbu zaplatil, povyšují členové chasidské „elitní“ rodiny nevěsty, „lepších zámožných lidí“.  Jiné texty jsou kronikářské, jako třeba Ševčíci zmíněného Jicchoka Baševise Singera, od nějž je v knize i ukázka jeho nejznámější knihy Hlupák Gimpel. Je zajímavé, že toto, vlastně židovské téma, je tak významné i v celé světové literatuře. Vzpomeňme na našeho Dobrého vojáka Švejka, na Voltairova Prosťáčka či, abych sáhl do nedávné kulturní historie, na Forresta Gumpa. A konečně i „hloupý Honza“, to je vlastně ten příklad, který bije do očí. Téma hlupáka (či chytráka, vychytralce, ono je to ambivalentní, ale taky, možná dokonce někdy spíš vzdělance a prosťáčka), je tak elementární a nosné, že ho lze přirovnat snad jen k motivu ostrova, proměny jedné bytosti ve druhou či milostné tragédie.  

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jidi%C5%A1
http://pdc.wikipedia.org/wiki/Yiddisch
http://www.omniglot.com/writing/yiddish.htm
http://www.yv.org/ jidiš rádio
http://de.wikipedia.org/wiki/Jiddisch
http://de.wikipedia.org/wiki/Jiddisch#Jiddische_Literatur
http://de.wikipedia.org/wiki/Lebnsfragn jidiš časopis

http://www.iliteratura.cz/Clanek/9611/americka-zid-lit-literatura-psana-jidis

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mendele_Mocher_Sforim
Další autoři na německých stránkách o literatuře jidiš.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Isaac_Bashevis_Singer

Modche a Rézi
Hned jak jsem viděl ten titul, tak jsem si vzpomenul. Vojtěch Rakous. Nejsem si jist, možná doma byla ta knížka, jak byla generacemi – i dětí – čtená, bez přední části vazby a titulní strany. Nebo to byla nějaká jiná a já si to po půl století jen domýšlím. Že to také byl film, jsem nevěděl. Není divu, teď se dočítám, že filmový materiál je ztracený.
http://www.kosmas.cz/knihy/147087/modche-a-rezi/
http://www.csfd.cz/film/7466-modche-a-rezi/zajimavosti/

Náměty ostrova – to by bylo na samostatný článek, tak aspoň Ostrov pokladů, Laputa v Guliverových cestách, ostrovy typu Nová Atlantida či moderní americké romány z druhé světové války.
Proměna – Ovidiovy Metamofrózy, proměny v pohádkách, ale taky hororech (vlkodlaci), pan Hyde atd.
Tragická láska – Romeo a Julie, Abelard a Heloisa, Tristan a Izolda atd.

Ještě další doplnění k jidiš
http://jdl.czechian.net/jidisslovnicek.html
http://jazyky.wordpress.com/tag/jidis/
http://www.okoun.cz/boards/jidis

Autoři poněkud zevrubněji
Šalom Aš
http://leccos.com/index.php/clanky/as-,salom
http://www.knihynainternetu.cz/antikvariat/beletrie/ostatni-a-nezarazene/49499-Salom-As-Motke-Zlodej.html
http://de.wikipedia.org/wiki/Schalom_Asch
http://de.wikipedia.org/wiki/Schalom_Asch
K románu Zloděj Motke vznikla opera:
http://www.berndfranke.de/english/texte/ash.htm
Mordechaj Spektor
http://de.wikipedia.org/wiki/Mordechai_Spektor
Avrohum Reisen
http://de.wikipedia.org/wiki/Abraham_Reisen

Zpět