Robert Schumann / Davidsbündlertänze

04.04.2015 11:58

Robert Schumann / Davidsbündlertänze 
skladby Roberta Schumanna

Přeložit ten výraz jedním slovem či vůbec nějak přijatelně je docela oříšek: Tance Davidova bratrstva není úplně přesné, i když se s tímto názvem skladby Roberta Schumanna, op. 6, takto nejspíš smíříme, byť přesnější by bylo Tance příslušníků či členů Davidova bratrstva. Der Bund nebo Verband, také Verein, je spolek, společenství, od toho Bündler odvozeno coby příslušník spolku, a Schumannova skladba jsou tance těchto „bündlerů“. Co je to Davidovo bratrstvo a jakou má úlohu v německé kultuře jsem popsal v jiném příspěvku. Tento je věnován samotné skladbě.

Tance Davidova bratrstva je dvoudílný klavírní cyklus, v každém díle po devíti částech, je věnován hudebnímu skladateli Waltheru Wolfgangu von Goethovi, vnukovi a poslednímu žijícímu potomkovi básníka Johanna Wolfganga von Goetha. Poprvé vyšel v lednu 1838 v nakladatelství A. R. Friese v Lipsku, druhé, revidované vydání 1. sešit v září, 2. sešit v prosinci 1850 v nakladatelství J. Schuberth & Co., Hamburk, Lipsko a New York.

Schumann napsal 19 částí, poslední zůstala nedokončená. Dílo vzniklo za dva měsíce po zasnoubení s Clarou Wieckovou v dubnu 1837. V první části cituje Schumann v Mottu C. W. (Motto von C. W.) motiv z Mazurky č. 5 z jejích Soirées musicales op. 6. Ve vztahu k ní hovoří o myšlenkách na svatbu, které v těchto kusech zpracoval. Svému příteli Carlu Montagovi ale o „tancích smrti, svatého Víta, gracií a kobodů“ Tyto protiklady se nacházejí i v prvním vydání. Před notovým záznamem je následující báseň:

Alter Spruch:

In all und jeder Zeit
Verknüpft sich Lust und Leid:
Bleibt fromm in Lust und seyd
Dem Leid mit Muth bereit

(Pokus o překlad: Staré rčení / V každé době a vždy / se spolu váže radost a utrpení / radost mějte s pokorou / a bolu čelte s odvahou; přesněji doslovně by místo „pokorní“ bylo „zbožní“, rýmy v prvních dvou verších v souladu s původní strukturou se mi už nepodařily, neřku-li rytmus)

Důležitou úlohu hrají Schumannovy pseudonymy Florestan a Eusebius. Oba charaktery symbolizují dvojroli ve fiktivním Davidově bratrstvu, které dalo tomuto cyklu i jméno. Florestan je v něm der „brausende, übermüthige Sturmläufer“ (hlučný ranař s přebytkem sebevědomí), zatímco Eusebius je jeho protipól, „der sanfte Jüngling, der sich stets bescheiden im Hintergrund hält“ (něžný mladíček, který se stále skromně drží v pozadí). V prvním vydání jsou nadepsány jednotlivé části oběma nebo jen jedním z těchto dvou jmen. V revidovaném vydání chybí básnička, jména i taneční pojem.

Schumann sám hrál tyto skladby nejdříve na jaře 1838. První doložené uvedení kompletního cyklu je 15. března 1869 v Budapešti. Tam hrál skladbu Johannes Brahms na koncertě zpěváka Julia Stockhausen.

Jednotlivé jménem neoznačené části mají vyznačeny následující údaje o tempu, tóninách a věnování (v prvním vydání):

  1. Živě (Vivace), G dur, Florestan a Eusebius;
  2. Niterně (Con intimo sentimento), h - moll, Eusebius;
  3. Poněkud [hahnbüchen?] (Un poco impetuoso) (1. zpracování), s humorem (Con umore) (2. zpracování), G dur, Florestan;
  4. Netrpělivě (Con impazienza), h moll, Florestan;
  5. Prostě (Semplice), D dur, Eusebius;
  6. Velmi rychle a důvěrně (Molto vivo, con intimo fervore) (1. zpracování), velmi rychle (Molto vivo) (2. zpracování), d moll, Florestan;
  7. Ne rychle s velmi silným dojmem (Non presto profondamente espressivo) (1. zpracování), Ne rychle (Non presto) (2. zpracování), g moll, Eusebius
  8. Svěže (Con freschezza), c moll, Florestan;
  9. No tempo indication (údaj o tempu 1/4 = 126) (1. zpracování), Živě (Vivace) (2. zpracování), C-Dur, Florestan;
  10. Baladicky, velmi rychle (Alla ballata molto vivo) (1. zpracování), ("Sehr" und "Molto" jsou ve 2. zpracování psáno velkými písmeny), d moll (končí v D dur), Florestan
  11. Prostě (Semplice), h moll – D dur, Eusebius;
  12. Mit Humor (Con umore), h moll – e moll a E dur, Florestan;
  13. Divoce a vesele (Selvaggio e gaio), h moll a H dur, Florestan a Eusebius;
  14. Něžně a zpěvně (Dolce e cantando), Es dur, Eusebius;
  15. Svižně (Con freschezza), B-Dur – Poněkud svižněji (poco piu mosso), Es dur (návrat k úvodní sekvenci je žádoucí), Florestan und Eusebius;
  16. S dobrým humorem (Con buon umore) (v 2. zpracování, "Con umore"), G dur – Poněkud pomaleji (Un poco più lento), h moll; pokračuje bez přestávky do další části
  17. Jako z dálky (Come da lontano), H dur und h moll (obsahuje úplně opakování No. 2), Florestan und Eusebius;
  18. Nikoli rychle (Non presto), C dur, Eusebius.

Info (výchozí článek na Wiki)
https://de.wikipedia.org/wiki/Davidsb%C3%BCndlert%C3%A4nze

Muzika
https://www.youtube.com/watch?v=sBYPPoUhkHE
(na YouTube je celá řada dalších, zajímavé je sledovat rozdílné přístupy k interpretaci, tento – Cortotův se mi líbí v tuto chvíli nejvíce)

Štítky:

Zpět