Říše středu

29.12.2010 14:24

Obrovské téma. Obrovská země, obrovské téma. Ovšem nejen proto. Těch námětů, kde můžete začít. A můžete začít kdekoli, protože vždy nutně budete postupovat ke středu. V zemi, jejíž zakladatel (pokud to takto chápeme) usiloval o věčnost. A s vědomím dnešního Evropana v krizi , to jest člověka, který vnímá svět kolem sebe nutně v jeho neúplnosti, fragmentárnosti, země o to více fascinující.

Nevybavím si to už zcela přesně, ale buď to byla nějaká předválečná černobílá skládačka fotografií, taková ta, jaké si i dnes koupíme u turistického stánku, když nemáme v batohu místo na velkou výpravnou knihu o místě, které jsme navštívili, nebo to bylo někde v Encyklopedii mládeže, několikadílném, rovněž předválečném kompendiu vědění po tátovi, která byla mým prvním zdrojem poznání. Ale vybavuji si ten obrázek Velkého Buddhy. Té obrovitosti.

Pominu teď jednu úvahu, která mne napadá. Totiž že každá velká říše má tu svou velkou sochu. Jakkoli s tím potom polemizujeme, zvláště my Češi, odmítáme ji, nejspíš proto, že odmítáme velikost té autority, tak je to tak. V Praze na Letné jsme měli tenkrát, když jsem si prohlížel knížky po tátovi, sochu Stalina, největší sochu já už nevím ve kterých parametrech, dosud máme svého Žižku na Vítkově, která taky není nejmenší. Poláci teď mají svého největšího Krista, který překonal toho v Riu alespoň absolutní výškou, tedy sochu říše křesťanské. Američani mají své prezidenty zakladatele ve skále, jejichž obrázek si nejmohutnější rocková kapela své doby dala na obal svého dnes kultovního cédéčka (Deep Purple in Rock). A mohl bych pokračovat u Alberta Speera, i když to už jsme u architektury, a vlastně bychom se dostali k posvátným okrskům toho či onoho druhu, k egyptským či mayským pyramidám, nebo zpátky do Číny.

Když si sochu Velkého Buddhy vyfotila moje dcera Martina, která se skupinkou přátel projela celou zemi ve velkém okruhu, komentovala – ve srovnání s jinými cestami, třeba s Thajskem – právě náročnost cesty vzhledem k těm obrovským vzdálenostem, které museli překonat mezi jednotlivými místy, které navštívili. A je to tak se vším. Velká čínská zeď je největší stavbou svého druhu na světě, Chanové, kteří tvoří převážnou většinu obyvatel Číny, jsou největší etnickou skupinou na světě, jestliže jich je víc než miliarda. Rád srovnávám „připisováním nul“ či porovnáváním obrů a trpaslíků. Tak na ty nuly to jsou ve srovnání s počtem obyvatel u nás stokrát víc, tedy dvě nuly. Se vzdálenostmi to bude podobné.

Úplně odjinud. Včera jsme se bavili na návštěvě u bratra, jehož rodina byla hostitelskou rodinou Thajky, která v jednom výměnném programu byla v Čechách – chodila také k nám na gymnázium, o cestě do její země, o kulturních odlišnostech, a také o kachně, kterou si tam někde v restauraci dali jako jídlo. Z kachny ona krmě měla ale jen kůži, vše ostatní byly jiné ingredience. Vzpomněl jsem si na Ivana Lutterera, nevím už jestli mi to vypravoval on sám, protože byl v době, kdy jsme se s Čínou kamarádili, tenkrát ale ještě z jiných důvodů, vyslanec Karlovy univerzity, pobýval v říši středu, tenkrát Maově impériu několik let a učil Číňany česky, nebo z knížky, kterou mi tenkrát daroval. V každém případě se jednalo o totéž. Když si dáte v Číně husu, bude tam z husy jen kůže, vše ostatní pochází odjinud. Číňané věnují, alespoň v té tradiční čínské kuchyni, jídlu podstatně více času než kuchařka, která vaří podle Magdaleny Dobromily Rettigové.

Samozřejmě dnes budou častější jiné důvody, proč se u nás bavíme o Číně. Setkáváme se s tím každý den. A mohl bych vyprávět různé příhody. Jednu řeknu, jen ji trochu upravím vzhledem k určitým lidem, kterým by to mohlo být nepříjemné. Kamarádovi v jedné pražské firmě bylo divné, co jeho spolupracovníci mají za lubem, pořád někde mimo dům něco připravovali, nakonec se ukázalo, že byli na letišti pro robotické vysavače, které dotáhli z Číny. Museli si založit firmu, udělat celou řadu úkonů, aby jim Čínani věřili, že to opravdu mají k tomu účelu, který deklarují. Polovina ceny bylo za dopravu a clo. Ona čínská firma pak pro ty, kteří si zboží objednají, upraví design, potisky atd., pro tu či onu konkrétní evropskou firmu, která si je objedná a prodává pak pod svou značkou.

Na takovéhle „čínské“ skutečnosti narazíte každou chvíli v novinách, anekdotách známých, vyprávěních z cest příbuzných či někde na večírcích. Hospodářská krize v euroamerickém prostoru a čínský růst jdou opačným směrem, ekonomice až tak nerozumím, ale do jaké míry je Amerika závislá dnes na čínských půjčkách? Na druhé straně moderní Číňani opustili svá políčka, chtějí žít v moderních domech, evropských autech, stylu americké zlaté mládeže. Když před Olympiádou přestavovali Peking, tak zplanýrovali obrovské prostory starých čtvrtí, aby je zaplnili dnešní architekturou. Kolega Jirka Šimánek, který tam byl se svými paralympioniky, nám po příjezdu promítal, jak to v Pekingu vypadá.

Mimochodem (vlastně proč mimochodem, je to prostě zase jedno z dalších nesčetných témat), Peking a Beijing. Vzhledem k tomu, že jsme my Češi byli hodně „napřed“, totiž že čínská kultura nám nebyla neznámá dříve než v některých jiných zemích – vzpomeňme Zpěvy staré Číny, vydané už někdy za války (před válkou?), jsme měli svůj přepis čínských slov, který odpovídal češtině, dříve, než byl zaveden systém pinyin, který je používán dnes globálně (celá ta problematika je zajímavá, je popsána na stránkách dole v odkaze). Když jsme potom v televizi viděli, že Olympiáda se koná v Beyjingu, ptali jsme se, kde to vlastně je.

Starý a nový svět. Už před několika desítkami let se hovořilo o asijských tygrech, na druhé straně ten velký průšvih s náměstím Nebeského klidu. Můj strýček (vlastně prastrýc, bratr mé babičky), profesor Jiří Pospíšil, který učil kdysi na jičínském a také na hradeckém gymnáziu řečtinu a latinu, hovořil prý o čínském nebezpečí. Číňani prý jednou zaplaví Evropu. Nu, v šedesátých létech to byly asijské filmy, pravda japonské (Akiro Kurosawa), po Listopadu to byli nejdříve Vietnamci, kteří to neměli v Německu tak pohodlné se svými obchodními praktikami, a teď jsme v další fázi. Před vánocemi jsem si přečetl čínský román Tiangu Žunga Totem vlka, hit amerických knihkupectví.

Sochy / monstra
Stalin na Letné
http://www.google.cz/images?client=firefox-a&rls=org.mozilla%3Acs%3Aofficial&hl=cs&source=imghp&biw=1217&bih=511&q=Stalin+na+Letn%C3%A9&gbv=2&aq=f&aqi=&aql=&oq=&gs_rfai=

Treptow / Berlín, pomník sovětských rudoarmějců
http://www.google.cz/images?client=firefox-a&rls=org.mozilla%3Acs%3Aofficial&hl=cs&source=imghp&biw=1217&bih=511&q=treptower+park&gbv=2&aq=f&aqi=&aql=&oq=&gs_rfai=

Mont Rushmor Memorial
http://www.novinky.cz/koktejl/60473-prezidenti-na-mount-rushmore-prochazeji-ocistnou-kurou.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Construction_of_Mount_Rushmore

Deep Purple in Rock
http://www.deep-purple.cz/

Čína / Velká čínská zeď
http://en.wikipedia.org/wiki/Great_Wall_of_China
http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A1_ze%C4%8F
http://www.youtube.com/watch?v=8332B5DN3Mk
http://www.youtube.com/watch?v=WKzFnhN8o04
http://www.pbase.com/lgc/china

Portál o Číně na Wikipedii
http://cs.wikipedia.org/wiki/Port%C3%A1l:%C4%8C%C3%ADna http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADna
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chanov%C3%A9

Čínské památky Unesco
http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_sv%C4%9Btov%C3%A9ho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Asii#.C4.8CLR
Čína má čtyři desítky památek, které jsou na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Portál o Číně a další stránky na Wikipedii
http://cs.wikipedia.org/wiki/Port%C3%A1l:%C4%8C%C3%ADna http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADna
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chanov%C3%A9

Stránky o cestování po Číně
http://www.novinky.cz/cestovani/exotika/167094-cestou-po-cine-rozhodne-nevynechte-perly-rise-stredu.html
http://www.esotravel.cz/dovolena/cina/
http://cina.orbion.cz/
http://www.cina.estranky.cz/
http://www.cestovani-cina.info/
http://www.bedekr.cz/staty/Asie/Cina
http://www.zajezdy.cz/cina/
http://cina.svetadily.cz/

Čína ekonomicky
http://www.profit.cz/clanek/rise-stredu-na-velke-sachovnici.aspx
http://finweb.ihned.cz/c1-48965250-cina-je-pripravena-zachranit-zadluzene-zeme-eurozony-uvedl-mluvci
http://www.blisty.cz/2010/8/20/art54022.html


Pinyin
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hanyu_pinyin
http://www.lib.cas.cz/space.40/PCHINJIN/CINAC.HTM

Zpěvy staré Číny
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zp%C4%9Bvy_star%C3%A9_%C4%8C%C3%ADny  
http://www.buchtik.eu/Cina/nauv.htm#nahore

Ivan Lutterer
http://www.ceeol.com/aspx/getdocument.aspx?logid=5&id=b019711b-bd25-4277-bfb3-2773b36964a0

Tiang Žung / Totem vlka
http://www.kosmas.cz/knihy/158066/totem-vlka/
http://czech.cri.cn/441/2010/04/01/1s108627.htm

 

Zpět