Putování ke sv. Anně a P. Marii Rušánské

25.07.2010 22:22

o. s. Trinitatis Societas / ve spolupráci se Svazkem obcí Mariánská Zahrada, s Obcí Dolní Lochov a Arciděkanství Jičín, za podpory Královehradeckého Krje a Nadací Život umělce / Vás srdečně zvou na Svato-Anenskou POUT (Start 10.00 Dol. Lochov, Bohoslužba 10.30 Kaple) // zpívají a na dobové nástroje hrají LITERÁCY JITČIN, RITORNELLO, WOWES COLLEGIUM et HOSTÉ // Dolní Lochov – Kaple Sv. Anny, Sobota 24. 7. 2010, v 10.00 hod.

hlásá text plakátu grafického vzhledu jako z kartuše nějaké barokní sochy, vytvořený Michaelem Pospíšilem, jenž je nejsilnější silou v trsu impulzů celého tohoto dění, na počítači, a už ten způsob, jak je to celé tvořeno, je řekl bych symptomatický pro celou věc – přenos z roku 2010, tedy třetího tisíciletí, do roku, dejme tomu 1724, kdy Páter Jan Kraus vydal písně V Zahrádce naší Lilia či Obětuje Kvítí Zákon, které se tento den provozovaly na poutích, kterých jsem se zúčastnil. Totiž stejný, jako se třeba hraje na dobové nástroje, které samozřejmě jsou rovněž postavené v dnešní době a na něž se při těchto příležitostech hraje tato muzika. Je to spíš než přenos z dneška do minulosti jakési zkřížení obou epoch prostřednictvím jakési časové brány, jiné ale než ve sci-fi filmech. Není to totiž průchod z jednoho světa do druhého, nýbrž špíše jakási metamorfóza, proměna. Michael Pospíšil je dokonce duchem tak prostoupený do doby baroka a zároveň tak svobodný, že tyhle věci vlastně vůbec neřeší. Na nejmodernějším počítači edituje barokní grafiku, stejně tak jako se svolává s ostatními mobilem, přicvaknutým ke kalhotám s lacláči karabinkou a dopravuje přenosné barokní varhany na kopec autem, pochopitelně, stejně jako se tam přemisťují ostatní ze všech koutů země a já z Jičína. Stejně tak přepisuje noty z originálních kancionálů do partitur, které mají tu formu jakou měly ty barokní, či zpěvníčků rovněž v podobě 17. či 18. století.

Co mne na celé věci – teď nemyslím na spolupráci s Michaelem Pospíšilem – ale na těch událostech, jakými jsou například tyto poutě, zajímá, jsou dvě věci. Krajina a muzika. Obě mají totiž mnoho společného. Kdybych to chtěl pojmenovat způsobem fenomenologie, kterýžto způsob myšlení je mi jednak blízký, jednak dokáže vystihnout právě bytí krajiny a muziky pro nás a v nás, řekl bych, že se k hudbě i krajině vztahujeme podobným způsobem.  Společné je ono tady a teď, ona úroveň hrubého světa (viditelného, slyšitelného), a zároveň jisté trandsendence. Materiál slyšitelné hudby tvoří zároveň nějaký systém, „napsaná“ skladba („idea“) se uskutečňuje teprve v okamžiku jejího provozování, ale její realizací se zároveň vrací zpět k sobě, ke své „podstatě“. Podobně člověk putuje krajinou, někdy i bloudí, proměňuje okamžik od okamžiku své místo a zároveň posunuje i horizont, který uzavírá ono vztažení sama sebe ke krajinnému okolí (Umgebung, to,co se nám dává kolem nás) a prostřednictvím těla krajiny si uvědomuje bytí sama sebe. Jakoby se najednou překryly dva listy stromu, z nichž jeden je „já“ a druhý „svět“, které se snažíme roztřesenýma rukama zakrýt za sebe. Najednou tady ta identita je – jdeme krajinou a zpíváme si písničku.

Chci tím také říci, že ono barokní putování je vlastně veskrze moderní. A to ve všech možných vrstvách. Setkávání lidí, ono společenství těch, kteří se scházejí při různých příležitostech, tak, jak je najdete třeba na stránkách Literáků, ať jsou to formální či neformální uskupení, společenství profesionálních hudebníků, přátel hudby, tanečníků, sousedů v obci či příslušníků jedné farnosti – a zase si představuju ty listy, tentokrát jich je celá řada, jsou různě veliké a různě barevné, mají různý tvar, a přitom se překrývají, prostupují, je to obrazně řečeno, ale vlastně jakoby tu rostl celý strom. A další vrstvy, třeba už jen ty historické nástroje, ale i vrstva historie místa, která je postupně rozkrývána, to je zásluha Jičínské besedy a Pavla Kracíka zvláště (psal jsem o tom v jednom z nedávných článků zde), a je prožívána společenstvím lidí, kteří v tom místě žijí – občany. A pak je to určitě týž rituál, který spojuje věřící, který já ovšem vnímám jako ten, který není praktikující katolík, jako něco duchovního, něco, co nás přesahuje.

Počasí, vlastně dotvrzení onoho „tady a teď“ (nemají pravdu ti, kteří světu hlásají, že počasí neexistuje, ať již to formulují jakkoli pitomě), nám dopoledne příliš nepřálo a to byl i jeden z důvodů, že jsem se nepřidal s nějakým hudebním nástrojem, které jsem v autě vezl (na housle to prostě v lijáku nejde), jiná příčina je proměnlivá konstelace onoho dění, a tentokrát nacvičovali z jičínských houslistů Ondřej Koláčný a P. Pavel Jandejsek, Ondra si večer na koncertě v Ignáci zahrál na barokní housle. O to spíš jsem si mohl užívat samotnou cestu i všechny hudební i nehudební části, mši na sv. Anně i v Ignáci, večerní koncert, „úvod“ Pavla Kracíka v kostele Všech svatých v úbočí vrchu Zebína, cestu krajinou i povídání s některými z ostatních, kteří také šli a právě nebyli zaměstnáni nějakou činností. (O tom ostatně hovoří všichni poutníci, i třeba Ivan Pírko, který letos už podruhé vyrazil do Santiaga.) A také jsem vyfotil, co mi moje zařízení dovoluje (žel nezvládá kvalitně špatné osvětlení, což je v tomto případě značný handicap, nicméně moje „vidění“ věcí mi zůstává, tak jak mne zajímá zachycení manipulací, detailů atd..

Něco z toho je publikováno na Rajčeti (viz odkazy / fotky).

Odkazy:
http://www.marianskazahrada.cz/
http://web.quick.cz/ritornello/
http://www.arta.cz/index.php?p=shop_item&id=F10075
http://www.literacy.cz/
http://www.trinitatis.cz/
http://wowes.collegium.sweb.cz/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lochov
http://www.ceske-tradice.cz/cz/k2,32,153-sv-anna/c177-sv-anna/
http://www.ostruzno.cz/html/uvod.htm

http://www.ceskyraj.info/pamatka.asp?/zebin/23/
http://www.sdh.cz/

Fotky
Fotky, kde jsem zaznamenán na akcích v Ostružně (s houslemi)
http://www.literacy.cz/obrazky/fotky12/index.html
http://www.literacy.cz/obrazky/fotky15/index.html (v průvodu, sám jsem zaznamenal na Rajčeti
http://jankcelis.rajce.idnes.cz/ostruzno_u_jicina_barokni_posviceni_zari_2009/
další moje fotky
http://jankcelis.rajce.idnes.cz/maj_a_les_michael_pospisil_a_pratele/

Fotky z pouti, o které pojednává tento text
http://jankcelis.rajce.idnes.cz/Putovani_ke_sv._Anne_a_P._Marii_Rusanske_24._7._2010/

Jiné texty na těchto stránkách
http://jan-k-celis.webnode.cz/m-pospisil-ritornello-literacy/michael-pospisil/


P. S. / Volně souvisí:

Před půl rokem zhruba jsem listoval granty jičínské kulturní komise a mezi nimi byl seznam akcí Literáků jako příloha ke grantu, který podávali u města. Pak jsem ho snad měl i v poště, ale když jsem ho hledal, nemohl jsem ho najít. Tak možná je stále ještě zajímavý.
http://www.literacy.cz/obrazky/akce_2008_2009.pdf

 

Zpět