Praktické věci

Nejen z vůně fialek živ je člověk, říkávala moje matka. Vedle záležitostí duševních a duchovních, hraní na housle a čtení knih, jsou tady věci praktické, které nelze donekonečna odkládat. Vzhledem k trochu nadusanému programu jsem zamítl odstranit resty najednou, přišel bych nejméně o několik hodin času, nejspíš o celé odpoledne, když si řeknu, že bych určitě něco ještě zapomněl nebo popletl. Nejlépe je vyřídit vždycky nějakou drobnost takřečeno při cestě, stejně tak jako se vydávám teprve poté, když mám kousek něčeho za sebou, pro čerstvý chléb. Nicméně je třeba udělat si aspoň nějaký soupis věcí, které postupně přibývají a odkládám je, v eifru zaujetí nějakým tématem, které se přelije do odpoledne, až už nejsou síly a spíš si člověk na chvilku oddechne a pak už je pozdě jít tu či onu věc vyřídit. Nechci říkat „zařídit“, uvědomuju si podvědomě znovu výrazy mé matky, která zařizovala věci s radostí výsledku, zvláště bylo-li to za oné doby něco obtížně realizovatelného, právě vzhledem k tomu je snad vhodnější výraz vyřídit, a to mám ještě divný pocit, že o tom píšu. Je to nicméně něco, co je snad příznačné, a tak, byť se mi po celý život nedařilo psát deník, učiním alespoň malou zmínku.

Z fiktivního soupisu, z něhož se mi v posledních dnech podařilo už několik věcí odškrtnout jako vyřízených, zaznamenávám: praskla žárovka v předsíni, přestože ta druhá byla vyměněna před nějakými šesti nedělemi, je lepší, když svítí obě a je kloudně vidět do skříní; začala mi blikat zářivka v lampě u počítače, je to skoro podobné, mám novou lampu a myslel jsem, že tu starou, vlastně původní, u níž je poškozený konec krytu, vyhodím, ale jinak funguje, tak ji nechávám jako rezervní ještě se zlomyslnou poznámkou, až budu jednou blbě vidět, tak budu potřebovat víc světla na malý písmenka; v elektronické váze dochází baterie, teprve na druhé třetí stoupnutí se přece jen vzpamatuje a oznámí mi, že jsem přibral přes kilo a ať s tím koukám něco dělat, ne že bych byl z těch primabalerín, které se takovýmihle věcmi zabývají, ale určité věci musím hlídat, mám-li dožít ještě pár let; přišel dopis o platebních podmínkách odběru plynu, říkám si, až tohle dodělám, musím se na to podívat, zatím na to nedošlo; v šuplíku mám starý vysloužilý mobil, z jakého důvodu nejde, netuším, nicméně k rozhodnutí ho vyhodit se potřebuju stavit v obchodě, kde mi můj bývalý žák potvrdí, že s tím nejde už opravdu nic dělat; vyzvednout si prášky na opakovaný recept, který mám pečlivě založený, abych ho neztratil, ale pro druhou várku si do lékárny dojdu opravdu, až bude ta první využívána, aby mi krabičky nezabíraly místo; objednat si výměnu pneumatik za zimní, to už je skoro na čase, protože můj dvorní opravář nebude mít čas hned jak si vzpomenu; myslím, že jsem teď ještě asi tři nebo čtyři věci zapomněl a že si na ně vzpomenu, až zavřu tenhle soubor. Ale dopisovat je už nebudu.