Polská fascinace Českem / A co česká fascinace Polskem?

Polská fascinace Českem / A co česká fascinace Polskem?
(Máme Polsko přečtené? II)

Není to tak dlouho, co jsem si v článku Máme Polsko přečtené? posteskl nad tím, že zatímco podléháme exotice vzdálených krajin, přehlížíme to, co máme kousek za rohem. V Instinktu 13/X z 31. března 2011 (to je to číslo, na jehož titulní straně je odkaz na článek „Narcis Klaus: Odkvétání“) je věnována pozornost polskému vztahu k Česku. Dvojstrana má titul Pepíci – polská fascinace Českem a zmiňuje se o bouřlivém přijetí písničky Jožin z bažin a jejího autora Ivana Mládka, o popularitě bohemistiky v Polsku (zatímco u nás polonistika u nás je jaksi divná), i o úspěšných knížkách Mariusze Szczygiela Gottland a Udělej si ráj, a Mariusze Surosze Pepíci, podle níž se jmenuje i článek, a která byla, stejně jako předchozí přeložena i do češtiny, už jen proto, že se zde o Česku hovoří.

Gottland, podle soukromého muzea Karla Gotta, které dává i dvojlomný pohled a úhel pohledu na naši zemi „odjinud“, jsem četl, když vyšla, místy to nebyly pasáže pro nás příliš lichotivé, ale musím říci, že v mnohém jsou to pregnantní vyjádření o naší zemi, kultuře, společnosti. Ostatně Gottland je předlohou divadelního představení (i o něm už jsem zkoukl pár článků), což dokládá skutečnost, že v knize je nějaké jádro sdělení, které nelze jen tak přejít. Ke dvěma autorům bych přidal ještě Olgu Tokarczukovou, v jejíž nedávno vyšlé knize Svůj vůz a pluh veď přes kosti mrtvých najdeme rovněž pasáže glorifikující ve zcela bezvýhradném obdivu Česko (až to může vyvolat podezření, jestli si autorka nedělá legraci – ale zřejmě nedělá).

Kladu si tedy znovu otázku: Známe Polsko, své nejbližší severní sousedy, zemi, s níž – hned po Německu – máme nejdelší společnou hranici a leccos styčného v historii (české krále polského původu, podobný hospodářský a společenský vývoj v posledním půlstoletí), zemi, kde žijí Slované, jazykově nám nejbližší hned vedle Slováků atd.?

Kolik známe z knížek, které vyšly například v posledním roce či dvou letech v překladech do češtiny? Zmíním jen pár, o kterých se píše na iLiteratuře:
Wiesław Myśliwski: Traktát o louskání fazolí, přeložila Lenka Daňhelová, Havran, Praha 2010, 368 stran 
Krzysztof Varga: Guláš z turula, přeložil Pavel Peč, Praha, Dokořán a Máj, 2010, 192 stran
Witold Gombrowicz: Posedlí, přel. Helena Stachová, Praha, Argo 2009, 337 stran
Julian Stryjkowski: Hostinec (Austeria), přel. Olga Hostovská, Praha, Sefer, 2011, 232 stran
(to nejsou zdaleka všechny)

Kolik známe lokalit v Polsku z těch, které by stály za to navštívit, kromě pár příhraničních míst v Kladsku, kam se jezdí na nákupy, a pak ještě krakovského Wawelu, poutního místa Czenstochowa, hradu Malborku, Vratislavi či hlavního města Varšavy? Víme, které polské položky jsou například v seznamu světového dědictví Unesco? Hrábnul jsem pro nějaký přehled na internet, co nám vyhodí:

Klikněte na „největší turistické atrakce“ na adrese https://cz.polandforall.com/polsko-nejvetsi-turisticke-atrakce.html , nebo na jejich textovou podobu: https://cz.polandforall.com/stetin-szczecin.html (v této aplikaci se mi žel dvěstě položek, které zde jsou uvedeny, nezobrazí ve sloupcích, jak je mám na dvou stranách seřazeny zkopírované ve Wordu, takže jsem tuto částmusel vymazat - ale stačí, jak řečeno, kliknout).