Plastic People of the Universe v Lázních Bělohradě

Přemýšlel jsem, kde to vlastně je, když Honza se Zuzanou poznamenali, že Plastic People of the Universe hrajou v Bělohradě. Na webu jsem našel, že je to v Bažantnici, inkriminované místo znám na vlastní kůži, ježto jsem tam v jakési dřevěné lázeňské budově hrál na Silvestra někdy zhruba v roce 1967 v improvizovaném vystoupení, kdy jsem zaskakoval v jednom jičínském bigbítu za chybějícího kytaristu. Bylo to hraní beze zkoušky, ptal jsem se, jaký mají repertoár, po ujištění, že nějaký mají, jsem na nabídku kývl. Mlátil jsem do piána a křičel do mikrofonu, o jehož technické kvalitě se neodvažuju vynášet jakékoli soudy (myslím, že to byl mikrofon z příslušenství magnetofonu Sonet Duo přivázaný na nějaký stojan), něco, co mohli ostatní považovat za rokenrol.
O koncertu, který nás na tomto místě čeká po zhruba pětačtyřiceti letech jsem si v souvislosti s touto vzpomínkou pomyslel, že by mohl mít něco z této alternativní nepřipravenosti, kdyžtě se jedná o legendu českého undergroundu. Ostatně podobná očekávání měli i ostatní, kteří z Jičína do nedalekého městečka rovněž vyrazili. Ještě jsem trochu pochyboval, kde vlastně budou Plastici vystupovat, protože jsme s orchestrem (PSO Semily) hráli před dvěma měsíci na krytém pódiu za Anenskými lázněmi, nicméně místem vchodu v zatáčce naproti dnešnímu novému lázeňskému a wellnes areálu Strom života jsem si byl jist, jen jsem nevěděl, zda je sem možné vjet autem či nikoli.
Mýlil jsem se skoro ve všem. Koncert se konal na místě, které jsem předpokládal úplně na začátku, tedy v prostoru lázeňského parku Bažantnice na místě, které znám od studentských let, respektive asi o pár metrů vedle Hudebního pavilonu a nově zřízeného pramene, ale na vlastním pódiu, autem tam bylo možné přijet, ale zřejmě jen s povolenkou, tedy pro účinkující a obsluhu stánků, a průběh koncertu jsem zcela neodhadl.

Nekonalo se takřka nic z neřízené divokosti a kakofonie, která provází pověst undergroundové kapely, a můj pocit z vystoupení neměl skoro nic společného ani nic z toho, jak Plastiky znám z nědejších nahrávek. Pravda ty novější moc neznám, moje chyba. Kluci (bylo tam s námi ještě pár dalších muzikantů a fanoušků Prvního hoře) to formulovali slovem „učesané“. Já jsem to ale nehodnotil jako vyměklost stárnoucích muzikantů, pár nepřipravených koncertů, kdy to všichni mají na háku a spoléhají na to, že jsou legendy, jsem slyšel a je to utrpení. Tady naopak bylo spousta dobře zahrané muziky, skladby v pestrém sledu od klasiky po řadu věcí z posledního alba Maska za maskou z roku 2009. Skoro dvouhodinový koncert s přestávkou měl gradaci, každý z muzikantů se nějakým způsobem ukázal, všichni zpívali, milým překvapením baskytaristka Eva Thurnová. Kapela nepředváděla okázale, co znamená v české kultuře, Vratislav Brabenec, který řídil muziku, skladby uváděl lakonickým komentářem, málokdy rozšiřujícím informaci o tom, kdo je autorem hudby a kdo textů. Samozřejmě, slyšíte-li jména Egona Bondyho, Magora, Krchovského a dalších, uvědomíte si kvalitu obsahu, a ovšemže nejen toho textu, ale toho, co Plastici hrají. Že se totiž tahle muzika opravdu diametrálně liší od spotřebního popíku, mám na mysli toho popíku s řemeslně vyrobenými plytkými texty, jednoduchou stavbou skladby atd.. Ovšemže podstata není ve složitých symfonických kompozicích, ani Plastici se nevyhýbají někde jednoduchým rifům či popěvkům, ale celé to je složitější. Jedno monotónně opakované a unisono zazpívané dvojverší může být stejně účinné jako odvázaná takřka jazzová pasáž. Nechci to tady příliš rozebírat a psát jakoukoli recenzi, na tu bych musel projít pořádně celou diskografii a jít na deset koncertů, jen zachycuji své dobré pocity, které mne samého příjemně překvapily.  

Jen ještě krátká úvaha o tom, na „jaké“ Plastiky vlastně dnes jdete, související na jedné straně s předchozím „hodnocením“, ale také s tím, že jdete na kapelu, která hraje málem půl století. Hovoří se o nejrůznějších koncertech (či návratech) kapel, z nichž na jevišti je mnohdy jen jeden původní člen, a o kritériích, jak pak hodnotit původnost kapely, tedy do jaké míry odpovídá názvu, ponechaného vlastně jen z komerčních důvodů. A týká se to legendárních zahraničních rockových skupin ze sedmdesátých let, ale i některých našich.
V tomto případě nejsou pochybnosti. V Plastic People of the Universe sice nevystupuje dokonce nikdo z první sestavy v roce 1968, kdy hráli v obsazení Milan Hlavsa (baskytara, zpěv), Jiří Števich (kytara, zpěv),  Michal Jernek (zpěv, dechové nástroje) a Josef Brabec (bicí). Přesto dnešní obsazení je svým způsobem ještě „původnější“. Samozřejmě na jevišti nejsou fyzicky ti, kteří už nejsou mezi živými, a není to jen Mejla Hlavsa. Podíváme-li se ale už na klasické obsazení z roku 1973, tak tady máme Vratislava Brabence, ale také Jiřího Kabeše, který s Plastiky hrál na housle a kytaru od roku 1970 (dnes hraje na e-violu), Pepa Janíček, který se skupinou je od roku 1969, hrál dokonce předtím v další legendární skupině, The Primitives Group, k níž se Plastici hlásí jako k jednomu ze svých zdrojů a jejich pokračovatelů (vedle amerických skupin Velvet Underground, Franka Zappy a The Fuggs). To už máte tři muzikanty na jevišti, úžasnou Evu Thurnovou, vyzařující pohodu v souzvuku úsměvu a nekompromisní basy, která šlape mírně „slap“, si vyhlédl jako svého nástupce před svou smrtí sám Mejla. Takže zbývají dva muzikanti, kteří jsou „noví“, Joe Karafiát u kytary a Jaroslav Kvasnička u bicích, první z nich se podílí na tvorbě nových skladeb. Což je mimochodem další moment, který se mi líbí, totiž že všichni v kapele něco přidávají do muziky, kterou Plastici hrají. A zpět k myšlence - když si uvědomíme, že Mejla, stejně jako další, kteří dnes s kapelou nejezdí (Jirous) nebo nejsou mezi živými (Bondy), jsou přítomni v té muzice, dá se říci, že Plastici jsou jednou z kapel, možná nejen u nás, kteří drží nejvýraznější kontinuitu – aniž by přitom upadli do strnulosti.  

Odkazy

https://www.lazne-belohrad.cz/mesto/atraktivni-mista/bazantnice-bysicka/https://plasticpeople.eu/historie.html
Album mých fotek na Rajčeti

https://jankcelis.rajce.idnes.cz/Plastic_People_of_the_Universe_v_Laznich_Belohrade/