Planking / Tady všude ležíme

07.06.2011 21:21

Každá země či kraj a každá doba má své fóry, které jsou pak po letech ve zpětném pohledu tím, co patří právě ke geniu loci těch kterých souřadnic místa a času.  Pokud se to týká osob, pak Praha na začátku minulého století měla svého Jaroslava Haška, meziválečná Emila Artura Longena či Vlastu Buriana a Praha let šedesátých Cimrmanny, předválečný Mnichov třeba kabaretistu Karla Valentina s jeho kabinetem kuriozit, Rusko v době cara Mikuláše svého Rasputina, Anglie té doby svého Sloního muže atd. Kdesi na britských ostrovech mají po staletí soutěž, ve které je vítězem ten, kdo prostrčí hlavu koňskou ohlávkou a udělá nejpitvornější obličej. V Guinessově knize rekordů najdeme takové záznamy jako nejdelší dobu, po kterou si jistý muž nechal na hlavě nechat roztát krychli ledu. Před válkou byl v Praze klub recesistů, kteří se bavili třeba tím, že zírali ve skupince na nějakou střechu domu na Václavském náměstí, a když se shromáždil pořádný houf lidí, který pátral po nějaké senzaci, v klidu se vypařili.
Vím, že jsem uvedl věci nesouměřitelné, o to ale nešlo. Spíš jsem chtěl uvést něco, co je vždy spojeno s něčím hodně nebo aspoň dost „nestandardním“, jak řečeno kuriózním, bizarním či raritním, vykolejeným, absurdním, freak či bláznivým (napadají mne s těmi výrazy další příklady). Něco, co se najednou někde zrodí, je mnohdy panoptikální nebo alespoň k podivu, o čem se hodně mluví, může být strhující pro celé davy bez racionálního důvodu a podobně, něco, co někdy i podstatně změní obraz doby. Také módní trendy či výstřelky, neobvyklé sportovní aktivity, třeba pavoučí muž, který leze po mrakodrapech.
Pomalu jsem se přiblížil k fenoménu, který je v principu hodně jednoduchý, v zásadě jde ale hodně „na dřeň“ čehosi podstatného v našem životě. Tak jako dnešní i-pady umějí samy „přetočit“ svislou a vodorovnou polohu monitoru, tak s takovým „přetočením“ je spojena aktivita, která má anglické jméno planking. Změna polohy a moment ztrnulosti jsou prvky zábavy, při níž dotyčná osoba „vysekne neobvyklou horizontální pózu“, jak tuto aktivitu pojmenovává článek v Instinktu (26. května 2011, s. 28-31, text Jana Šafaříková). Proč to ti lidé dělají? Proč ne, zněla by pravděpodobně odpověď někoho, koho byste se zeptali. Článek akcentuje ochotu ztráty vážnosti, případně odmítnutí škrobenosti a upjatosti, která, ať chceme či nechceme, provází náš každodenní život.

V tom je ta záležitost podobná oněm pražským recesistům. První, co napadlo mne, když jsem viděl fotku strnulého „prkeníka“ –  tento výraz navrhuje autor článku pro dotyčného performera – , byly aktivity výtvarných umělců v oblasti body či land artu před několika desítkami let, které rovněž, byť někdy poněkud drsnějším způsobem, zprostředkovávaly zkušenost vlastního těla. Jako když se dotyčný umělec nechal zavěsit v půdním prostoru za jateční háky a v této poloze setrval. Planking je – ve většině případů – pokud plankující třeba neleží na hraně komína, poněkud poklidnější. Onen znepokojující moment ovšem tady je vždy. A o to jde.

Jak to souhrnně nazvat? Kuriózní, neobvyklé, bizarní?
http://www.valentin-musaeum.de/  
http://www.csfd.cz/tvurce/3226-emil-artur-longen/
http://www.cimrman.at/list.php?l=8
http://en.wikipedia.org/wiki/Joseph_Merrick
http://cs.wikipedia.org/wiki/Grigorij_Jefimovi%C4%8D_Rasputin
http://cs.wikipedia.org/wiki/Recese_%28%C5%BEert%29

Tady všude ležíme
http://instinkt.tyden.cz/rubriky/ostatni/fenomen/tady-vsude-lezime_26100.html

YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=tRHnTFesv7c
http://www.youtube.com/watch?v=4h03JIMPMDw
http://www.youtube.com/watch?v=XMaD0Y2mKso
http://www.youtube.com/watch?v=lnAQ8ec-DKM
http://www.youtube.com/watch?v=OALDIkwNCwQ

Společnost českých prkenníků / FB
http://www.facebook.com/?ref=logo#!/pages/Spole%C4%8Dnost-%C4%8Desk%C3%BDch-prkenn%C3%ADk%C5%AF/212353872132420

Zpět