Pinta rumu

03.01.2011 00:01

Každý, kdo četl nějaké dobrodružné romány o námořnících, ví, co je to pinta. Nebo taky galon. Když jsem ale teď nedávno četl knížku Richarda Bacha Most přes navždy a narazil jsem na ten první z obou názvů míry, trochu jsem se zarazil. Oni to opravdu ještě používají? Vím, že i u nás se stále ještě občas používají výrazy jako tucet nebo kopa, i když asi už ne tak často jako v době mého dětství, kdy moje babička měla domluveno s nějakou paní z venkova, která přijela ráno, ještě než já jsem šel do školy, zazvonila na Komenském náměstí 90 (to je u nás doma) a přinesla půl kopy, tedy třicet vajec. Tedy abych se příliš nestylizoval do nějakých dřevních dob jako snad ještě za Karla Václava Raise, i tenkrát tyhle výrazy byly už docela specifické. Ale ta moje otázka je táž? Jsou při dnešním dekadickém systému ještě nějaké relikty, kdy používáme starší výrazy? A jak to vlastně je s těmi starými mírami? Vždyť je vlastně pořádně neznáme. Měl jsem před časem z nějakého muzea papír, a tam to všechno bylo vypsáno. Říkal jsem si, konečně si udělám v téhle oblasti trochu pořádek, nějaký čas papír ležel navrchu nějaké hromady s podobnými „úkoly“, ale pak jsem celou hromadu musel z nějakého důvodu přemístit a papír zmizel v labyrintu mých dokumentů. Zdali se někdy vynoří?

Pinta

Jak se dozvíme z webových stránek Wikipedie, pinta nebyla pouze míra pro rum divokých námořníků, dokonce ani ne pouze jednotka pro tekutiny, ale i jednotka objemu užívaná pro sypké látky. Objem o velikosti jedné pinty odpovídá 1,91 litru (uvádí www.jednotky.cz) či 1,93 litru (wikipedie), což ale platí až od doby Hájkovy kroniky, tedy od 16. století, zatímco dříve byl její obsah poloviční (0,956 litru). Uvedená památka uvádí i poměr k jiným starým mírám, nás budou nejspíš zajímat žejdlíky, věrtele či vědra. Méně známá je skutečnost, že úsilí sjednotit veškeré míry podle dekadického vzorce (tedy metry, litry atd.) v minulém století se naopak poněkud rozvolňuje: alkoholické nápoje směly být podle evropských směrnic prodávány do roku 2000 pouze v litrech, nyní se povolují i jiné míry; v Austrálii se prodávají i v pintách, které jsou ale v hodnotě půl litru a jsou označovány jako „metrické pinty“. Ve Flandrách „pint“ označuje pivo plzeňského typu, čepované ve sklenicích 250 ml. V anglicky mluvících zemích se ovšem pivo čepuje v „pintových“ mírách (např. půl-pinta), jeden galon je osm anglických pint.
http://www.jednotky.cz/objem/pinta/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pinta

V Čechách je ovšem zásadnější míra řečená „máz“. Slovo pocházející z němčiny, kde znamená prostě „míra“ (Mass), označuje, podobně, jako tomu je u jiných měr, rozdílné množství objemu. Dle Wikipedie je to v Bavorsku 1,069 litru piva (pro pivo se jednotka používá, jak jinak), český, resp. vídeňský máz má 1,415 litru, moravský 1,07 (podle www.jednotky.cz ale 0,706 litru český, 0,934 litru moravský). Někdy se pod tím slovem mínila pinta (viz nahoře).
http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A1z
Neuvěřitelné množství zcela rozdílných pivních jednotek v Evropě ukazuje, že holt pivní kultura je jednou z nejdůležitějších jejích konstant. Následující německé stránky jich uvádějí možná stovku. U nás třeba známý škyt (od schneiden, „říz“).
http://de.wikipedia.org/wiki/Bierma%C3%9Fe 

Zmíněný galon je, podobně jako pinta, anglické provenience. Co vím, měří se v Americe na galony benzín. Podle stránek www.jednotky.cz  je 1 galón US = 3,785 litrů, zatímco imperiální galon (tj. ve Velké Británii) je 4,546 litrů.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Galon

Jednotek obsahu je samozřejmě daleko víc. Dají se dohledat na už zmíněných stránkách. Ale pojďme se posunout o kousek dál. V dobrodružných příbězích o pirátech se vzdálenosti na moři samozřejmě měří na míle, loď pluje tolik a tolik uzlů za hodinu. V češtině už slovo míle nemá pražádné použití, máme už jen relikty, když říkáme o něčem, že se vyvíjí „mílovými kroky“, o důležité věci, že je to „milník“, už jen v pohádkách jsou „sedmimílové boty“. I když jsem si ty hodnoty nikdy příliš nepamatoval, věděl jsem, že námořní míle je delší než anglická. Věděl jsem, že se námořní míle dodnes používá a že je nějak odvozena od délky rovníku, podobně jako se od něj odvozoval metr, ale jak se to vypočítá, to už nevím. Bylo mi nicméně zřejmé, že absolutní délka této míry nemá nic společného s ne-dekadickým dělením, protože prostě jednotku nějak stanovíte a pak se teprve bavíte o jednotkách odvozených.
http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADle
http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1mo%C5%99n%C3%AD_m%C3%ADle
Nicméně ony anglické míry, ještě předtím, než Angličané přešli na dekadickou soustavu, jsme se ještě ve škole (absolvoval jsem střední školu ekonomického zaměření, jičínskou obchodní akademii) učili a vím, že mě fascinovaly právě ty přepočty yard, stopa, palec (stejně tak jsme se ještě učili přepočítávat anglické měnové jednotky, libry šterlingů).
Možná ale, že na těch ne-dekadických mírách (v tomto případě se jim říká imperiální) něco je, totiž tím, že nejsou dekadické, jako by byly méně „matematické“. A méně vázané na přírodní vědy. Yard opravdu byl takto podle tradice definován – „údajně odpovídal vzdálenosti mezi špičkou nosu a prostředníkem předpažené ruky anglického krále Jindřicha I.“ Míra je vztažena k lidskému tělu – a v přeneseném významu má právě lidský rozměr (možná proto tento lidský rozměr měl celý svět). Samozřejmě že pocit (a nejen pocit) oné nezakotvenosti těchto měr mimo exaktní definice podporuje uváděná různost hodnot každé z těchto měr (a přece třeba právě ta míle byla definována jako matematický zlomek existující konstanty, tedy zdaleka ne libovolně).
http://cs.wikipedia.org/wiki/Yard
Jeden můj učitel fyziky ještě na základní škole postupoval podobně – říkal, že jeden metr je přesně od pupku dospělého člověka na zem.
Pamatuju si ale dodnes, ale spíš z četby Verneovek, že yard je asi 91 centimetrů, 3 stopy nebo 36 palců (tedy jedna stopa je 12 palců). Už ale nevím, že se takto přepočítávaly i české míry, totiž česká míle na sáhy a ty dále na pražské lokty a ty zas na pídě (viz nahoře uvedený odkaz na „míli“).

Takto bychom mohli pokračovat v další přihrádce a zjistili bychom, že
1 kilogram = 2,205 liber, zatímco 1 kilogram = 1,944 česká libra.  Ale nechme toho. Myslím, že mezi řádky jsem řekl ještě pár věcí, kterými voní tyto staré míry a které jsou někde na pomezí právě onoho exaktního světa a světa bezprostřední zkušenosti. Na pomezí, které mne právě zajímá.

Je to ostatně jako i s tímto psaním. Když jsem ťukal název, slovo pinta – nějaký šotek z něj vytvořil jiné slovo, totiž pointa, za chvíli se pak slovo každý proměnilo na když, a narazil na zarazil. A neudělal to korektor počítače. Kdoví kdo to udělal. Možná ta pinta rumu, byť virtuální. Nejspíš. Možná bych na to přišel, kdyby se pustil do vyhledávání toho, co nebo kdo to vlastně byl Fahrenheit.

http://cs.wikipedia.org/wiki/451_stup%C5%88%C5%AF_Fahrenheita

Zpět