On the Sunny Side of the Street

On the Sunny Side of the Street
jazzové standardy

Autory původního popsongu jsou Jimmy McHugh, autor úspěšných hitů revuální produkce na Broadwayi, které nahrával Orchestr Duka Ellingtona (pro nás může být zajímavé, že jeho hit Diga Diga Do byl i v repertoáru meziválečného Osvobozeného divadla) a Dorothy Fields, americká textařka a autorka muzikálových a filmových scénářů (za titul The Way You Look Tonight v hudebním filmu Swingtime obdržela s Jerome Kernem, s nímž rovněž spolupracovala, filmového Oskara za nejlepší song). Jsou ovšem fámy, že ve skutečnosti je autorem songu Fats Waller, který složil melodii a prodal ji. V každém případě se On the Sunny Side of the Street stala součástí revuální show na Broadwayi s názvem The International Revue, kterou napsal Lew Leslie, jejíž premiéra byla v únoru 1930 a v níž účinkovali Harry Richman a Getrude Lawrence, a v témže roce publikována u Shapiro, Bernstein & Co. Song se stal jedním z nejoblíbenějších jazzových standardů.

Píseň má standardní písňovou hudební formu, melodie vedená v C dur je optimistická, hned v první frázi je po čtvrtkách c – d – e – g symptomatický skok na horní e, což můžeme vnímat v souvislosti s tématem songu – je skvělé, moci zahodit veškeré starosti a jít po slunné straně ulice. To má rasový kontext, tato strana totiž v době diskriminace černých byla vyhrazena bílým. Jde tu o vnitřní hodnoty, moci jít po slunné straně znamená být bohatý jako Rockefeller, aniž by člověk měl jediný cent, jak se opakovaně v písni zpívá.

Ačkoli Mezinárodní revue nebyla příliš úspěšná, byla totiž uvedena pouze pětadevadesátkrát, staly se dva songy v ní uváděné jazzovými standardy. Byla to nejen píseň On the Sunny Side of the Street, ale i Exactly Like You. Vysvětlení můžeme nalézt v optimismu, který song, podobně třeba jako Arlenova a Koehlerova Get Happy či  Life is Just a Bowl of Cherries  vyzařoval v době hospodářské krize.

V únoru 1930 nahrál píseň Ted Lewis se svým orchestrem, nahrávka se dostala na druhé místo americké hitparády. Také Harry Richman, který zpíval píseň v revui a nyní ji nahrál, byl úspěšný (13. místo v hitparádě). Od roku 1943 byl pak song pravidelně zařazován do filmových muzikálů jako Nobody's Darling (1943), Is Everybody Happy? (1943), Swing Parade of 1946.

V roce 1945 se píseň stala dvakrát hitem, a sice v nahrávce Tommy Dorseye a jeho orchestru (v aranžmá Sy Olivera a s vokální skupinou The Sentimentalist), podruhé pak v podání Jo Stafforda s Pied Pipers a Paulem Westonem a jeho orchestrem.

Louis Armstrong, který měl píseň ve svém repertoáru nejpozději od roku 1932, nahrál píseň nejméně dvanáctkrát, poprvé v roce 1934. On byl tím, kdo vytvořil ze songu jazzový standard. Poté jej nahráli (nazpívali) Helen Humes, Ida James, Billie Holiday, poté Nat King Cole, Ella Fitzgerald a Ernestine Anderson. Ale také The Manhattan Transfer, Dinah Washington, Judy Garland, Keely Smith (1959), Frank Sinatra (1961), Willie Nelson (1978) und Barry Manilow (1994) .

K instrumentalistům, kteří se songem zabývali, pak patří Art Tatum, Earl Hines, Louis Armstrong, Benny Goodman, Lionel Hampton, Dave Brubeck, Erroll Garner či Dizzy Gillespie. Na anglické Wikipedii je ještě podrobnější přehled (možná čtyřicet či padesát údajů) o nahrávkách v nejrůznějších hudebních oblastech, rovněž ve filmu našel své místo (The Eddy Duchin Story, USA, 1956).

Info
https://en.wikipedia.org/wiki/On_the_Sunny_Side_of_the_Street
https://www.jazzstandards.com/compositions-0/onthesunnysideofthestreet.htm
text
https://www.metrolyrics.com/on-the-sunny-side-of-the-street-lyrics-frank-sinatra.html

Muzika
Louis Armstrong
https://www.youtube.com/watch?v=bQz3ixEQWz8
https://www.youtube.com/watch?v=pYMPc2fGulc
Billie Holiday
https://www.youtube.com/watch?v=lnk0Y12BPNA
Nat King Cole
https://www.youtube.com/watch?v=nGVjVrV0rqE
Art Tatum Trio
https://www.youtube.com/watch?v=UffJcYM9MPc
Earl Hines
https://www.youtube.com/watch?v=Rb1oUuBLWtE
Frank Sinatra
https://www.youtube.com/watch?v=LEsgLzgH_po
Oscar Peterson
https://www.youtube.com/watch?v=a18fFLGiU-0