Nejlepší místo pro žití

16.09.2010 16:43

Před několika měsíci, tuším, jsem zařadil do této série článků text o Vídni, která se v žebříčku světových metropolí umístila jako první „nejlepší místo pro život“. Přemýšlím teď, jestli to není germanismus, jako byl kdysi pro člověka citlivého na jazyk hrůzný výraz pro právě importovanou novinku, nevím už který prášek „pro praní“. Samozřejmě se česky říká „na praní“. Tak že by to bylo „k životu“? Vyřešil jsem to v nadpisu šalamounsky, „Leben“ může být také „žití“, takže „nejlepší místo pro žití“.

O to ale teď nejde. V LN z 16. září 2010 je jedním z titulních témat na první stránce „Kde se v Česku žije dobře? Vede Hradec a jižní Čechy“, zpracované na druhé stránce s podtitulem „V žebříčku měst podle kvality života je první Hradec Králové“. V tabulce je umístěna východočeská metropole před hlavním městem Prahou, následují Pardubice, Písek, České Budějovice, Plzeň, Mladá Boleslav, Brno, Havlíčkův Brod, Tábor. Ovšemže každý výsledek je určován zadáním a s ním se může tak či onak lišit. V případě, že jsou zadána kritéria tak, že tvoří komplexní obraz, má šetření větší výpovědní hodnotu. V tomto případě „lokality byly hodnoceny podle tří hledisek: ekonomické kondice, počtu rozvojových  projektů realizovaných za poslední čtyři roky a podle kvality života.“ „Studie, která měřila kvalitu života v českých městech, zohledňovala: míru nezaměstnanosti, dostupnost k dálnici, počet vlakových spojů, cenu bytů, počet trestných činů či rozlohu městské zeleně.“

Ještě než jsem článek dočetl, napadlo mne, že se nedivím, že to Hradec Králové vyhrál. Zvláště Plzeň, Brno a Pardubice jsou také pěkná města, ale tak soustředěné urbanistické úsilí, které postupně vytvářelo podobu Hradce, muselo mít výrazný dopad nejen na pocit návštěvníka, ale spoluvytvářet i místo příjemné pro život. Vždycky jsem si to říkal: stejně jako Brno (ale ostatně i Praha) je to město, které kdyby nebylo tak rozlehlé, působilo by z dálky jako akropole, „sídla na vršku“, jaká vidíte, když cestujete třeba po Itálii, tedy jako prostor, který má svůj střed, svou dominantu, která vysílá nějaké sdělení/poselství. (Nezáleží přitom na velikosti, může to být malá vesnička jako od Josefa Lady, v níž se upíná zrak k místnímu kostelíčku.) A máte-li střed, je jednodušší vytvořit okružní třídu, je třeba zázrak, že placatá Vídeň má svůj „Ring“ – o to větší duchovní energii musel vysílat Svatoštěpánský chrám, který je v rovině. Hradec Králové má báječné umístění v prostoru a nepromarnil nikdy (jako třeba Mladá Boleslav) své šance, jeho tvůrci vědomě rozvíjeli jeho urbanistické předpoklady, navíc dokázali i v jednotlivých budovách vytvořit „čítanku“ moderní architektury. Ono slovo v uvozovkách použil autor druhého článku s titulem „Stoleté myšlenky dodnes utvářejí podobu města.“ Vedle urbanistických hledisek (např. úloha J. Gočára) v něm rozebírá i jiná hlediska, neopomenul vztah sídla k přírodě (intravilánu a extravilánu), tedy například i možnost jezdit zde na kole či blízkost Krkonoš.

Říkám si, jak by na tom byl asi Jičín, právě třeba ohledně propojení přírody/krajiny a sídla/architekury města jistě unikátní (Valdštejnský koncept barokní komponované krajiny, v němž dominuje katedrála ve středu města a lipovým stromořadím vede cesta „z města“ ke kartuziánskému klášteru), ale i prostupnost k jednotlivým segmentům krajiny (myšlenka sedmi krajin J. Gottlieba). A v poslední době pak rekonstruované některé základní areály odpočinku a rekreace (Valdštejnská zámecká zahrada, koupaliště), které jsou rovněž součástí „městské přírody“, stejně jako třeba parčík u Valdštejnské brány. Z urbanistického hlediska je rovněž zajímavé vyčlenění pěší zóny, jedné z prvních u nás (někdy v devadesátých letech) či zóny industriální směrem na Hradec Králové. Samozřejmě také diskutované supermarkety na uzlových dopravních místech („kruháky“, autobusové nádraží), a další věci.  Neumím vyhodnotit další kritéria, nemám k tomu podklady, ale třeba skutečnost, že ve městě jsou firmy jako Continental (automobilový průmysl, srv. např. přednosti M. Boleslavi), napovídá, že s pracovními příležitostmi to nebude špatné. Ale tím se opravdu nechci teď zabývat. Spíš mne napadá ještě jednou „vizuální“ srovnání: zatímco Hradec Králové je v základě akropole, jak zmíněno, Jičín se nachází naopak „v ďolíku“, v prostoru ohraničeném na severu pásem kopců, Tábora, Kumburku a Bradlece na jihu kdysi jedním z nejmohutnějších hradů, Velíšem. Ve východozápadních průhledech se za Prachovskými skalami na jedné straně otevírá pohled do Českého ráje s dominantou Trosek a dál k Ještědu a dalším horským formacím, na druhé straně ke Zvičině a Orlickým horám. Z vyvýšeného místa, z jičínské brány či z vrcholu Zebína nebo Velíše, je zřejmé, jak prostor na sever v druhém pásmu uzavírá hradba Krkonoš, zatímco na jih se směrem k Praze či Poděbradům a Kolínu rozevírá rovina. Jičín „vhloubený“ do kotliny s akcentem kapličky na vrcholu Zebína paradoxně vytváří podobný efekt „středovosti“, jako tomu je u akropolí typu Prahy, Brna či Hradce Králové.

Takže, co myslíte, kde je to nejlepší místo pro žití?

Odkazy
články v LN
http://www.lidovky.cz/hledej.asp?search=Kde+se+v+%C8esku+%9Eije+dob%F8e&hledej.x=0&hledej.y=0&hledej=hledej
http://www.lidovky.cz/hledej.asp?search=Stolet%E9+my%9Alenky+dodnes+utv%E1%F8ej%ED+podobu+m%ECsta&hledej.x=0&hledej.y=0&hledej=hledej

Hradec Králové
http://www.hradeckralove.org/
http://www.hradeckralove.cz/
http://www.hka.cz/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hradec_Kr%C3%A1lov%C3%A9
http://turistika.hradeckralove.cz/
http://hradec-kralove.wz.cz/

Jičín
viz ve složce V Jičíně
http://jan-k-celis.webnode.cz/v-jicine/jicin-a-cesky-raj-odkazy-na-webu/

Zpět