Na tom pražským mostě

12.04.2011 18:03

Most je důležitá stavba. Tak důležitá, že se objevuje v jedné z nejznámějších lidových písniček, které znají i ty nejmenší děti: Na tom pražským mostě, konvalinka roste, žádnej ji tam nezalejvá, ona neporoste… Tak důležitá, že se občas dostane i do názvu různých měst. Míst, kde se dá přejít/přejet řeka suchou nohou. Most, Bruck an der Leitha / Most nad Litavou, Innsbruck, Mostar. Když tam most není, je tam aspoň brod. Železný Brod, Havlíčkův, Český, Uherský, Furth, Frankfurt (jsou dva, nad Mohanem a nad Odrou), Klagenfurt, Schweinfurt (Svinibrod), Oxford, Stratford, Zandvoort nebo Amersfort v Nizozemí, kde mají ale také Utrecht či Dodrecht (drecht je latincké traiectum, trajekt).

Na webu je téma tohoto článku jednou z nejdůkladněji zpracovaných oblastí. Všechny pražské mosty jsou jednak na Wikipedii, jednak na serveru Virtuální Praha. Kromě dalších stránek, z nichž některé uvádím v odkazech, je na webu důkladná Encyklopedie mostů, nejen těch pražských. 

Karlův most a pražské mosty

Začal jsem tím, že most je důležitá stavba. Karlův most je ještě důležitější. Je to jedna z ikon české metropole, vedle Hradčan a Staroměstského orloje. Ve výukovém materiálu pro cizince jsem míval obrázek Karlova mostu se sochařskou výzdobou. Nevím, kolik z našinců by dalo dohromady jména všech svatých, které se na nejznámějším českém mostě nacházejí. Já tedy ne. Ti studenti ovšem také ne, ale byli v tomto ohledu docela zdatní. Přinejmenším o tom uměli docela slušně mluvit. Nejzajímavější na tom je, že si to schéma přinesli oni sami, stejně tak jako mapu všech mostů v našem hlavním městě. To bylo ještě předtím, než se tyto věci dostaly na různá výuková cédéčka. Vzpomínám na jedno docela pěkné, byly na něm kromě mostů věže, kostely, kláštery, možná ještě něco dalšího.

Úžasné jsou ale pražské mosty v kontextu celého města. Připomeňte si onen pohled řady mostů za sebou, které spínají řeku podobně jako kožený řemínek na vysoké dámské botě. Krásné a zádumčivé okamžiky nad ránem, častý předmět uměleckých fotografií, zvedá se mlha… V poetické náladě jsme si takovéto pohledy užívali kdysi za studentských let. V jednu chvíli to mnohdy vypadalo, že má Praha moře. Tedy to, co naší zemi tak chybí.

Zajímavé je nakonec, myslím obojí, jednak objekt Karlova mostu, v poslední době kritizovaného v souvislosti s prý předraženou rekonstrukcí, ale také osudy všech těch ostatních kamenných a železných spon na Vltavě. Jak to jen ale pojednat, když je určitě přehršel webových stránek, na kterých všechno dopodrobna je?  – Nevím, prostě se o to pokusím. Už jen tím, když najdu něco, co mne samého překvapí.

Karlův most

Nevím, zda bychom si uměli představit Prahu bez Karlova mostu. Jako kdybychom vzali fotku a prostě onen most nahradili jakýmsi přívozem. O co bychom přišli? Umíme si toto představit? Rozpadlo by se město, které nejznámější z evropských mostů v jednom místě spojuje? Přitom přinejmenším jednou měl most namále. Při povodni v roce 1872 bylo několik pilířů těžce poškozeno. Je to v době, kdy tyto události už máme zachyceny na fotografiích. A když byla ona tisíciletá voda, není to zase tak dlouho, pokládali si mnozí otázku, mimo jiné, zda to vydrží mosty. V Jizerských horách letos nevydržely. Vím, že to je špatné srovnání. Myslím, že by Praha ztratila především kus historického rozměru. Ve škole se učíme o Janu Nepomuckém, svrženém právě z tohoto mostu, a o době protireformační. Mosty coby obranné prvky města byly rovněž předmětem bitev. Teď nevím, jestli to platí rovněž pro Karlův most. Určitě jsou ale dochovány obrazy z roku 1848, z doby tehdejší revoluce. A samozřejmě je tady velký kus historie nejen v samotné stavbě, ale i ve výzdobě, v obou mosteckých věžích, reprezentujících určitou podobu Prahy (srovnej článek o pražských věžích). A není to jen historie dávná, ale i nedávná. Už jen kolik písničkářů začínalo právě na Karlově mostě. Paleček s Janíkem, Radůza. A mohli bychom pokračovat. Tak můžeme zde – tady jsou odkazy na články a fotky.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Karl%C5%AFv_most
http://www.karluvmost2010.cz/index.php/fotogalerie

http://karluvmost.nasepamatky.cz/ (stránky věnované Karlovu mostu)
http://www.opravakarlovamostu.cz/
http://www.zachrante-karluv-most.cz/

http://www.muzeumkarlovamostu.cz/
http://www.karluvmost.cz/home.html

Pražské mosty

Začnu přehledem, který jsem popřetahoval ze stránek uvedených za ním. Na tyto stránky (z roku 2004) si vzpomínám, prohlížel jsem si je už někdy před pěti lety. Jsou zaznamenány všechny pražské mosty od Zbraslavi po Tróju: 1. ZÁVODU MÍRU  (Zbraslav, postaven 1961-64; silniční; železobetonový), 2.BRANICKÝ (1955; železniční; železobetonový), 3. BARRANDOVSKÝ (1978-88; silniční), 4. ŽELEZNIČNÍ vžitý název: Vyšehradský (1903; železniční) 5. PALACKÉHO (1876-78; 3. nejstarší), 6. JIRÁSKŮV (1929-33; silniční; železobetonový), 7. LEGIÍ dř. 1. máje (1901; kamenný), 8. KARLŮV (1357-1402; kamenný), 9. MÁNESŮV (1911-14), figurální Štursovy reliéfy na pilířích; pův. řetěz. Železná lávka 1869-1911, 10. ČECHŮV (1906-08; kamenný), 11. ŠTEFÁNIKŮV (1951; pův. řetěz. lávka = od 1869 – most císaře Františka Josefa; dříve Švermův most), 12. HLÁVKŮV (1912). 2 části: 1/ železná nad plavebními komorami 1908-10; 2/ betonová ze Štvanice do Holešovic 1910-12, 13. ŽELEZNIČNÍ vžitý název: Negrelliho, (1849; železniční; zvaný též Karlínský viadukt), 14. LIBEŇSKÝ (1928; nejdelší silniční most), 15. ŽELEZNIČNÍ LIBEŇSKÝ (1975; železniční; betonový), 16. BARIKÁDNÍKŮ (1926-28; silniční), TRAMVAJOVÝ (1975; ocelová konstrukce).
Toto jsou mosty, které vedou přes Vltavu. Není zde tedy zaznamenána jiná dominanta Prahy, samozřejmě patrná z jiného místa, totiž Nuselský most.

http://jihogen.wz.cz/m_mosty.htm

S podrobnějším popisem (ne ale všech) najdeme informace o pražských mostech na adrese http://www.prahainfo.cz/encyklopedie/Mosty

A pak tu máme pořad Toulavá kamera
http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?id=2823

 

 

Nejzajímavější a možná pro účely, které si představujeme, je prezentace na stránkách Virtuální Prahy (jak zmíněno výše) -
http://virtualni.praha.eu/mosty/seznam.html
Zde jsou nalezeny následující mosty:

Asi je zde neokomentuji všechny, ostatně na stránkách Virtuální Prahy jsou jejich charakteristiky v v základních obrysech uvedeny. Samozřejmě, že by si každý z nich zasloužil samostatný článek. Představuji si totiž, že takový most může být pro někoho místem, které pro něj znamená cosi podstatného, místem podstatným v jeho světě, vnímaným v úhlu jeho životního pohledu. Pod mostem spřádal s kamarády klukovské plány, tudy chodil či jezdil tramvají do školy a později do práce, sem chodil na rande či na lodičce pod oblouky trávil letní podvečery, nedaleko, v dohledu chodil na ryby a co já vím, dovedu si těch situací představit přehršel, hospůdku ve stínu pilíře či dnes se rozvíjející celý prostor pro turisty. Může to být stejné jako být v blízkosti nějaké jiné velké stavby, napadl mně film Šakalí léta, kde kamera zohledňuje přesně to, co mám na mysli, totiž vizuální úpon k dejvickému hotelu Internacional. A tento prostor může mít nejrůznější povahu, upravený park, kde jezdí kočárky a odpočívají staříčci na lavičkách, stanoviště pro řečené lodičky či koupaliště, džungli pro válečné tažení kluků s dřevěnými meči či vydlážděné prostranství s butiky. Zkrátka, podobně jako u katedrál, či skromněji věží, svébytné kulturní místo s mnoha rozměry, úplně jsem pominul ten vodní rozměr, tak či onak skoro nejdůležitější.

To, že most pro někoho může představovat vlastně úhel pohledu na celé město, tak trochu potvrdím tím, že začnu pro mnohé nejspíš neočekávaně. Mostem, který se dnes jmenuje Barikádníků. V době, kdy byl postaven, Trojský most. Jestliže se řekne periferie, naplňuje pro mne okolí mostu Barikádníků právě tento pojem. Přestože to dnes vůbec není na okraji města. Radikální stavební proměny prostoru, nedaleko něhož (v Malé Plynární) jsem trávil několikeré prázdniny coby školák a poznával Velkou Prahu. Jakási neukončenost, nedostavěnou. Tramvaj přes most jezdila (a jezdí), jak říká jeho původní název, do Tróji. Výlety do zoologické zahrady patřily k tomu, co si pamatuju z té doby nejzřetelněji. Takže přestože betonová stavba může být zajímavá snad jen pro technika, je tady jakožto masívní těleso, poměrně dlouhé (původní délka se uvádí 221 metrů). Dnes tu tramvaj nejezdí, most je zrekonstruován, je důležitou součástí dopravního systému.

Libeňský most. V něčem charakterem podobný Trojskému. Postaven ve stejné době. Titíž architekti (ing. František Mencl a arch. Pavel Janák), ještě delší než Trojský, tedy 370 metrů vlastní most (pilíře), celková délka komunikace dokonce 780 metrů. To znamená, že ovládá celkově prostor už tím, že spojuje dvě pražské historické čtvrti, Holešovice a Libeň. Je odtud pohled na místo, které je v poslední době žhavě zajímavé, totiž holešovický přístav (stavební plány, o nichž se hovoří). A stále ještě onu délku intenzívně vnímám. Totiž srovnáte-li si takovýto most s těmi „historičtějšími“ ve středu města, které jsou výrazně ohraničené „na začátku“ a „na konci“, tak v tomto případě jakoby se ten most rozléval do městské krajiny, jakoby neměl začátek ani konec. Jen ta budova někdejšího Tuzexu se nad ním tyčí. Tím zajímavější je onen pocit, když přes něj jdete, protože víte, že jste na mostě. Jen to takřka nevidíte, pokud se nepodíváte přes zábradlí. A pak to vnímám ještě v jednom kontextu. Na obou stranách mostu bylo divadlo. Na té holešovické už je jen stopa v názvu ulice, U Uranie, na straně libeňské – Libeňské divadlo.

Čechův most. To je ta nádherná panenka, stejně jako rozhledna Černá Studnice nad Jabloncem. Secesní výtvarno. Ještě kamenná důkladnost celého nábřeží, svědectví předminulého století, do něhož je tahle nádherná konstrukce zasazena. Historický kontext – asanace Židovského města, na druhé straně Letná, někdejší monstrum Stalina, později Kyvadlo, tedy ještě rozměr času. A celý ten kontext, nejbližší i vzdálenější. Pár kroků odsud Právnická fakulta a coby navěšené perly za ní další řada významných budov vzdělanosti, Konzervatoř, Filozofická fakulta, Umprum… a dál Klementinum, Národní knihovna. A na druhou stranu vidíte až na Hrad. A jedete-li přes most autem, pak jste vyjeli ze starého města rovnou do Letenského tunelu a vyjedete nahoře, nedaleko Technického muzea. A pak zajímavá historie samotné stavby. Zkrátka, už teď mám ten pocit, že to měl být samostatný článek.

Mánesův most. Ten bych měl znát nejlépe, chodil jsem tady přece po léta na přednášky a semináře. Se jménem Palachova náměstí se mi vybaví právě ten pohřeb před více než čtyřiceti lety, studentská stávka, celý ten průšvih normalizace, vyhazování z fakulty atd. Ambivaletní pocity z tehdejší mé Alma mater. V odstupu doby přece jen v jiných kontextech vnímané místo. Malíř devatenáctého století, který se dívá na most nesoucí jeho jméno, nedaleko jiný Mistr, novější socha umístěná před Rudolfinum, tedy Antonín Dvořák, celý ten věnec významných školských a uměleckých institucí, zmíněný už u předchozího mostu. A na druhé straně začíná Malá Strana se svými paláci. Valdštejnská jízdárna a celý ten komplex vedoucí až k Senátu. Sama stavba mostu je poněkud střídmější než skvostný Čechův most, větší důraz je na funkci a eleganci řekl bych prvorepublikovou, i když práce byly zahájeny, jak se píše na Virtuální Praze, ještě před první světovou válkou.

Encyklopedie mostů
http://www.libri.cz/databaze/mosty/index.php

Tak tady zatím skončím. Rád bych ještě pokračoval v dalších poznámkách. Tož uvidíme.

Zpět