Modest Musorgskij / Night on the Bald Mountain

Modest Musorgskij / Night on the Bald Mountain
Repertoár PSO

I
Člověk by si mohl myslet, že námět tance čarodějnic je záležitost pouze středoevropská. Samozřejmě jsou tu ohně, lidový zvyk zvaný „pálení čarodějnic“ či krátce „čarodějnice“, a byť už dnes o ně není ten všeobecný masívní zájem jako ještě před několika desetiletími (mohutné vatry na vrcholcích kopců a příprava s nimi spojená, oslavy a jásot až takřka do rána), patří u nás stále ještě k provozovaným rituálům, pociťovaným možná jako oslava příchodu jara, anebo prostě už jen sousedská příležitost sejít se u zapáleného ohně. V evropském prostoru ovšem sahá tradice čarodějných tanců především na vyvýšených místech přinejmenším až do sedmnáctého století, svým jménem Valpuržina noc pak ještě o tisíc let hlouběji do historie. Vztahují se k misionářce a abatyši pocházející z Anglie Valbourg, narozené ve Wessexu v roce 710 a později působící jako matka představená v benediktinském klášteru v Heidenheimu ve středoněmeckých Frankách. Spíše ji tedy známe pod německým jménem Walburga. Má svátek prvního května a devět dní předtím byly označovány jako Walpurgistage, místně i Walpern (jazykově vytvořené stejně jako třeba Ostern), kdy znění zvonů (to je důležité i pro pozdější kontext tohoto článku) mělo odradit rocení čarodějnic. Dnes zná běžně vzdělaný člověk Valpuržinu noc z prvního dílu Goethova Fausta, v němž ji výmarský klasik zpopularizoval, v literatuře se ovšem vyskytovala daleko dříve, hovoří se o ní v knize Blockes-Berges Verrichtung, Johanna Pretoria (vydáno v Lipsku r. 1668), spisovatele pro nás zajímavého také tím, že psal ve své Demonologii o Krakonošovi, ale i u jiných autorů. Popisy čarodějnických sabatů z 15. a 16. století ovlivnily i tradici na hoře Brocken, kde dodnes najdeme místo zvané Hexentanzplatz, atraktivní pro turisty, protože při pozorném pohledu mohou najít ve skalním masivu otisky chodidel, které zde čarodějnice zanechaly.

II
Úvahy o živlech, ohni a chladu, pak mohou provázet i skutečnost, že tato tradice je silná i například v severní Evropě, kde je (či před staletími bylo) klima úžeji svázáno s životem než v mírném pásmu, kde leží naše země, srovnej laponské či norské romantické tradice, v hudbě třeba Edward Grieg. A poslední zmíněné jméno může i nemusí být můstkem k tomu, co je vlastním námětem tohoto příspěvku, totiž symfonická báseň Modesta Petroviče Musorgského Noc na Lysé hoře. To je český překlad ruského Ночь на Лысой горе, v angličtině uváděno ve dvou nepatrně odlišných názvech Night on the Bare Mountain či Night on the Bald Mountain. Originální celý název Иванова ночь…, popř. anglicky St. John's Night… se ovšem váže k jinému datu (případně k jiným datům), než bylo datum zmíněné Valpuržiny noci, tedy poslední noci dubnové. Totiž ke sv. Janu Křtiteli. Je zřejmé, že je řeč o svatojanské noci, rovněž „kouzelné záležitosti“ (vzpomeňme letmo W. Shakespeara a jeho féerii  Sen noci svatojanské), pak se jedná o noc na 24. června a neměli bychom zapomenout na její význam slovanského vrcholu léta (Mittsommernacht), o níž se ale nejen pálily ohně, ale též s vrchu pouštěly ohňové koule (psal jsem kdysi o jednom výtvarném díle Miloše Šejna, s těmito obřady spojeném), v našem kontextu ale může připadat v úvahu také 7. červenec, což je datum narození sv. Jana. V tento den se slaví v Rusku, na Bílé Rusi, Ukrajině, ale také v Polsku svátek Kupala, spojené právě se jménem Ivana (v různých řečech pak Иван-Купала, Noc Kupały/Noc Iwana Kupały aj.). Je tedy zřejmé, že skladba, která je tématem tohoto příspěvku, má rozsáhlé zázemí velkého kulturního prostoru, respektive prostoru a vrstev několika kultur, tedy nejen regionálních, ale i historických souvislostí.

III
Musorgského Noc na Lysé hoře a jiný hudební obrázek („musical tableau“), totiž Sadko, dílo jiného ruského skladatele, Nikolaje Rimského-Korsakova (obě zkomponovány v témže roce, 1867) jsou považovány za první symfonické básně v ruské hudbě, i hudebně v mnohém podobné. Někdy se jako vůbec první uvádí druhá z nich, podstatné ale je, že skladby obou ruských autorů vykazují důležitější spojitosti, totiž Musorgského skladbu pod názvem „Noc na hoře Triglav“ použil Rimskij-Korsakov ve vlastní opeře Mlada. To ale předbíháme řadě předcházejích projektů a zpracování u samého Musorgského. I u něj je inspirací čarodějnický sabat na Triglavu, dnes nejvyšší hoře Slovinska a Julských Alp (2862 m n. m.), pojmenované po staroslovanském bohu války a vypínající se nad Jaderským mořem.

Prvním „balíčkem“ v historii Musorgského skladby jsou dva nerealizované operní projekty na konci padesátých let předminulého století: První z roku 1858 s ruským názvem Вечер накануне Ивана Купала (s anglickým názvem uváděný jako "St. John's Eve") vychází z druhého příběhu povídkové sbírky humorně i strašidelně laděných pohádek a povídek ruského klasika Nikolaje Vasilijeviče Gogola Večery na samotě u Dikaňky ze začátku třicátých let předminulého století. Cyklus příběhů uvádí a komentuje je vyprávění vesničanů, kteří se scházejí na přástkách u včelaře Rezatého Paňka. V svatojanském příběhu musí Petr v Medvědí najít poklad, aby získal zpět svou milou. V Medvědí rokli natrhá kapradí, které kvete v předvečer svatého Jana. Ve strašidelném příběhu Petr v zuřivosti uřízne hlavu dítěte, teprve tehdy se mu podaří otevřít truhlu a získat zlato, po dvou dnech se ale probudí a nic si nepamatuje. Poté, co se oženil, to s ním jde čím dál tím víc z kopce, začíná být šílený. Stále myslí na to, co zapomněl, Pidorka pak jde do Medvědí rokle a přivede čarodějnici. Když ji Petr vidí, rozpomene se, co se stalo. Hodí po čarodějnici sekeru, ta zmizí. Všude se objeví krev a Petra odnese ďábel.

V druhém nerealizovaném projektu je již ústředním tématem čarodějnický sabat. Je odvozen z námětu hry vojenského přítele skladatele barona Georgije Mengdena. Musorgskij informuje klavíristu a skladatele Milije Alexejeviče Balakireva (jeden z tzv. Mocné hrstky, do níž patřili právě Musorgskij, Rimskij-Korsakov, Alexandr Borodin aj.), že byl pověřen napsat jeden akt opery na toto téma, které se už odehrává na Lysé hoře, má zahrnovat samostatné epizody čarodějů, slavnostní pochod etc.

Symfonická báseň (1867): Rimskij-Korzakov hovoří ve svých pamětech (Kronika mého hudebního života), že Musorgský pod vlivem Tance smrti, skladby Ferenze Liszta, napsal skladbu pro klavír a orchestr s názvem Lysá hora. Je tu ovšem řada komplikací, je doloženo, že Musorgský nemohl tuto skladbu znát před rokem 1866. Symfonická báseň je pak z roku 1867. Musorgskij píše Balakirovi: «Начал писать на оркестр 12-го июня 1867 года, окончил работу в Канун Иванова дня 23 июня 1867 года в Лугском уезде на Мызе Минкино.» (Začal jsem 12. června 1967 psát pro orchestr a 23. května 1867 jsem dokončil práci na Předvečeru Ivana na Lugském újezdu na Minkinově usedlosti).

V dopise Vladimíru Nikolskému charakterizuje skladbu takto: "Pokud mne paměť neklame, bylo zvykem čarodějnic se shromažďovat na této hoře ... klábosily, vtipkovaly a čekali na to hlavní – na Satana. Při jeho příchodu, tedy čarodějnice, utvořily kruh kolem trůnu, na kterém seděl, jako děti a prozpěvovaly mu chválu. Když Satana chvála v dostatečné míře rozvášnila, dal příkaz k sabatu, ve kterém si pro sebe vybral čarodějky, které uchvátily jeho fantazii. Tak tohle je to, co jsem udělal v úvodu své partitury, takže její obsah: 1. shromáždění čarodějnic, jejich diskuse a klepy, 2. cesta Satanova, 3. obscénní vychvalování Satana, a.... 4. sabat ... forma a charakter skladby jsou ruské a originální ... napsal jsem skladbu rychle, rovnou do partitury, psal jsem asi dvanáct dnů, Sláva na výsostech Bohu ... Zatímco během práce na Svatojanské noci jsem v noci nespal a vlastně dokončil práci na předvečer svátku svatého Jana, vřelo to ve mně tak, že jsem prostě nevěděl, co se ve mně děje... vidím v mém  žertu nezávislý ruský produkt, bez německé hloubky a rutiny."

K prvnímu přepracování skladby došlo v roce 1872, kdy Musorgskij revidoval a přeobsadil vokální sólisty, sbor a orchestr a se skladbou počítal pro 3. dějství baletní opery Mlada, na níž participoval vedle Rimského-Korsakova, jehož jménem bývá celé dílo někdy uváděno. V této verzi bylo dílo základem pro podobu uváděnou v opeře jako Noc na hoře Triglav (Ночь на горе Триглаве). Musorgskij sám skladbu uváděl pod názvem Glorifikace Chornoboga (Славленье Чёрнобога).

Původní nápad (1970) byl Štěpána Gedeonova, ředitele Císařského divadla v St. Peterburgu, původně avizovaný jako dílo Alexandra Serova s choreografií Mariuse Petipy. O dva roky později byl revidován jako baletní opera o čtyřech dějstvích s představou společné kompozice skladatelů zmíněné Mogučije kučky (Mocné hrstky, uváděné též jako Pětka), konkrétně Césara Cuie, Rimského-Korzakova a Alexandra Borodina, vložena měla být baletní hudba Ludwiga Minkuse.

Děj opery se odehrává na baltském pobřeží v 9. a 10. století. Princezna Vojslava, dcera prince Mstivoje, zabila princeznu Mladu, aby získala lásku Jaromíra, prince pobřežního knížectví Arkona. Přání se jí splní, ale přes vztah leží stín smrti. Bohové, bájné postavy, lidé všech národů se míchají do příběhu, až Voislava přizná svou vinu na vraždě, Jaromír ji připraví o život a duše obou se spojí. V příběhu se setkáváme s bájnými místy starých Slovanů, tak např. druhé dějství se odehrává na tržišti v Retře (Retra, Riedigost, Radegast, dnes můžeme lokalizovat do německé spolkové země Mecklenburg-Vorpommern), sídlem boha Radegasta (Svarožiče), třetí dějství, „Noc na hoře Triglav“, je místem, kde se Jaromírovi zjevuje duch Mlady, kde se snaží jej svést Kleopatra, a kde se koná rovněž už zmíněný sabat čarodějnic, ukončený křikem kohouta. Ještě jedna drobná poznámka, v rolích najdeme vedle zmíněných postav a různých božstev, např. Morany, také českého pěvce Lumíra.

Mlada byl projekt odsouzený k neúspěchu, Musorgského originální partitura Glorifikace Chornoboga se nedochovala, nebyla nikdy publikována a skladba nebyla nikdy provedena. V edici souborného díla jej Pavel Lamm uvádí pod jménem Служение чёрному козлу (Služba černému kozlu – jeho roli najdeme rovněž v projektu opery Mlada).

Nicméně: S operou Mlada se setkáme ještě jednou, v roce 1890, kdy  Rimskij-Korsakov vytáhl dílo ze šuplíku a –  s užitím téhož libreta Viktora Krylova – jej celé přepracoval. Sama originální hudba Modesta Musorgského byla přepracována do formy symfonické básně, ale rovněž integrována do jeho díla Trh v Soročincích, komické opery podle stejnojmenné povídky z už uváděného Gogolova souboru Večery na samotě u Dikaňky. Premiéra se konala v roce 1911 v St. Petersburgu. Stejně jako řadu svých jiných kompozic ani tato nebyla dokončená, dokončil ji žák Rimského-Korsakova Nikolaj Nikolajevič Čerepnin a mj. autor dvou dalších oper a šesti baletů, a uvedl ji v roce 1923. Podrobný obsah z pera skladatele nalezneme v angličtině, ale i ruštině, na anglické stránce Wikipedie. Na tomto místě je pak rovněž zebrubně popsán charakter zpracování Musorgského díla (nejen této skladby, ale např. i Borise Godunova) skladatelovým přítelem Rimským-Korzakovem. Je známo, že řadu věcí Musorgskij vlastně jen nahodil, geniální instrumentace Rimského-Korsakova je pak dotvořila (víceméně) v jeho duchu.

Skutečnost stále nehotového a tedy otevřeného materiálu vedla k úpravám nejen Rimského-Korsakova několik let po smrti Musorgského (1886), ale i pozdější autory. Jmenovat je třeba Leopolda Stokovského, který dílo uzpůsobil pro potřeby filmu Walta Disneyho Fantazie (1940). Stejně jako všechny proslulejší skladby, zvl. romantického charakteru, byla i Noc na Lysé hoře různě upravována pro jiné obsazení (např. Zsigmond Szathmary pro varhany) aj.

Musorgského skladba patří k poměrně často interpretovaným dílům klasiků. Není smyslem tohoto příspěvku probírat i toto hledisko, jen zmínka, na kterou jsem narazil – před dvěma měsíci (je konec července 2013, vyhledaný údaj je 3. 6. t.r.) hrála stanice ČRO – D Dur skladbu před půlnocí.

Další informace a prameny
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1len%C3%AD_%C4%8Darod%C4%9Bjnic
https://de.wikipedia.org/wiki/Iwan-Kupala-Tag
https://en.wikipedia.org/wiki/Night_on_Bald_Mountain
https://de.wikipedia.org/wiki/Eine_Nacht_auf_dem_kahlen_Berge
https://cs.wikipedia.org/wiki/Trihlav
https://cs.wikipedia.org/wiki/Triglav
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C4%8Dery_na_samot%C4%9B_u_Dika%C5%88ky
https://en.wikipedia.org/wiki/Evenings_on_a_Farm_Near_Dikanka
https://cs.wikipedia.org/wiki/Milij_Alexejevi%C4%8D_Balakirev        
https://de.wikipedia.org/wiki/Rethra_%28Heiligtum%29
https://tv.sms.cz/televize/CRO-D-Dur/20130603/1610321344-Modest-Petrovic-Musorgskij-Noc-na-Lyse-hore-Fantazie-pro-orchestr
https://noty.heureka.cz/noc-na-lyse-hore/specifikace/#section
https://www.musicsvet.wz.cz/vybrany.php?soub=Musorgskij

Muzika
https://www.youtube.com/watch?v=l5pnoSgIuVo n.
https://www.youtube.com/watch?v=iCEDfZgDPS8 n.
https://www.youtube.com/watch?v=zje-1VjG0I8
https://www.youtube.com/watch?v=woNA0GYl2lM