Miroslav Horníček / Setkání s Veronikou
06.11.2013 20:07Miroslav Horníček / Setkání s Veronikou
úklid knihovny
Ve starém opuštěném provensálském domě se tulácky zabydlel muž, píše příběhy, které se staly, nebo mohly stát, má psací stroj a namlouvá něco do magnetofonu, přichází žena, vyptává se jej, co dělá, on říká, že píše příběhy, příběh tohoto domu. Žena jej zná od dětství, dnes „podlahou jednoho pokoje prorůstá břízka, v zásuvkách je mech a v knihovně se usadili králíci,“ (s. 7) dnes sem chodí hrát na klavír. Ve druhém obraze žena komentuje povídky muže, které jí dal sebou a které si přečetla, začal psát o domu, má zatím dvě věty, ty, které mu ona řekla: Jsem vetřelec. Jsem drzý vetřelec. Dnes mu vyčítá neschopnost úžasu, „poslední dech“ (jejich věkový rozdíl je výrazný). Žena by chtěla poradit, jak má zabít svého muže. Proč? Aby získala čas. On uvažuje podobně. Muž telefonuje své ženě, potom profesorovi na psychiatrii a žádá o radu, co má dělat, když k němu přišla cizí žena a oznámila mu, že chce zabít svého muže, profesor odpovídá, že včera tam s tímtéž problémem byla jeho žena. Nastane proměna a ve třetím obraze se děje cosi z historie domu, jak o tom chtěl muž i psát (jsou tedy tři roviny věci), muž nyní vystupuje jako Henri, dědeček, a Juliette, jeho žena, z rodu de Charpentier, a volá ministerskému předsedovi ohledně obchodu se zbraněmi (jak v prvním obraze naznačovala žena, podobně jako se zmiňovala o dalších zločinech). V každém obraze žena vystupuje v jiném oblečení, ve čtvrtém v bílých šatech po paní Juliette. Telefonovala mužova žena, ona jí řekla, že jí nosí z vesnice mléko, což je divné, protože on mléko nikdy nepil. Pak se dále uvažuje o vraždě loveckou puškou, kterou tu mají. Ve druhé části se více obě časové roviny prostupují, hovoří se o lovu a dalších souvislostech z doby Henriho a Juliette. S onou uvažovanou vraždou muže se to má tak, že žena žádného muže nikdy neměla, vymyslela si to podle povídek muže (docela efektně říká, že se ho musí zbavit teď, protože právě řekne pravdu, jak to bylo, předtím si na to musí nalít koňak atd.) a ve skutečnosti se do tohoto muže „tak trochu zamilovala“. Manželka muže (abychom to odlišili a nepletlo se to) poněkolikáté volala, nyní volá profesor, zvedá to žena. Řekne mu, že muži nosí koňak. Muž poprosí ženu, aby tam týden nechodila, aby mohl dopsat příběh. Ta ale přijde s omluvou už třetí den s tím, že ji „švagrové“ z Korziky pronásledují – vendeta, vrací pušku, kterou zastřelila svého muže, a bílé šaty po babičce. Namluvila mu, že muže nemá, jen pro záznam v magnetofonu. Muž vyvrací ženě všechny argumenty (není to sova, je to jeden z nich, umí sovu napodobit, není to kohout, umí se přiblížit, že je neuvidí a neubrání se, i když máme revolver atd.) Vše si vymyslela, ale nevěděla, že jeho prarodiče zde prožili šestačtyřicet šťastných let. Nakonec z pušky vystřelí, ale nikoho nezastřelí. Jen králíka. Za čtrnáct dní odjíždí na Korziku, má tam svatbu s Luigim. Jmenuje se Veronika. Teď si udělají hostinu.
Také zde charakteristické „horníčkovské“ vedení dialogu:
Žena: Dobrý den.
Muž: Prosím?
Žena: Povídám – dobrý den. Vy jste spal?
Muž: Ne. Proč myslíte?
Žena: Měl jste zavřené oči. A přeslechl jste můj příchod.
Muž: Ano. Ovšem přehlédnout se nedá. Vy jste…
Žena: Já jsem … šla kolem.
Muž: Ano?
Žena: A viděla jsem vůz. A slyšela jsem hlas. To byl váš hlas?
Muž: A můj vůz.
Žena: Jste tady sám?
Muž: Teď právě ne. Jinak ano.
Žena: Povídáte si sám pro sebe, co?
Muž: Ne. Povídal jsem něco jiným. Magnetofon – chápete?
Žena: Já si taky povídám sama pro sebe. Ale nenahrávám to. Co děláte?
Muž: Myslíte teď anebo vůbec?
Žena: Tak třeba – vůbec.
Muž: Píšu.
Žena: A co?
Muž: Příběhy.
Žena: Příběhy, které se staly?
Muž: Anebo příběhy, které se mohly stát.
Žena: A nestaly, co?
Muž: Staly. Ve chvíli, kdy je píšu, se vlastně dějí. A když je dopíšu – staly se.
Atd.
s. 4-5
Muž: Tak co – ještě něco nechápete? Ještě nad něčím žasnete?
Žena: Víte, čeho se bojím?
Muž: Ne.
Žena: Já se bojím dne, kdy budu všechno chápat a nad ničím už nebudu žasnout. Nezdá se vám, že pak už člověk končí? Nezdá se vám, že právě tohle je smrt.
s. 6)
Podobně se opakují určité sekvence ve variacích: Nesnáším patos s naivitou. O kus dál: Nesnáším patos s cynismem atp. Sekvence „všechno chápat atd.“ se rovněž opakuje ve dvou následujících obrazech. Jiný obrat se opakuje, když žena řekla, že muži nosí mléko (on mléko nepije), tak nosí koňak. To se rovněž nejméně dvakrát rozvádí, stejně jako hodnocení muže, který označuje ženu jako trhlou, nebo dokonce praštěnou, „takové pošoupnuté myšlení“ (ona mu to pak vytýká, když pak odejde, on si to říká na závěr sedmého obrazu). Na konci hry pak, žena se bála, že „i rozumem může prorůstat bríza, že i v hlavě se mohou vylíhnout divocí králíci a na lásce usadit mech“ (s. 66)
Stejně tak charakteristické vtípky:
Žena: Tak co – byl pan profesor spokojen?
Muž: Velice
Žena: Jako přítel nebo jako lékař?
Muž: Jak oboj.
Žena: A co vám vlastně je?
Muž: Šedesát pryč.
Žena: A to je diagnóza?
Muž: Pro některé pacienty. A pro všechny lékaře.
(s. 56)
Miroslav Horníček, Setkání s Veronikou, Dilia Praha, 1980
https://www.csfd.cz/tvurce/33871-monika-svabova/
Ještě za studií hrála Monika Švábová v Divadle Na zábradlí, kde pak krátce působila i po absolutoriu (1966-1968), v roce 1968 přijala angažmá v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde působí dodnes. Zatímco z filmu a televize je prakticky neznámá, postupem doby se vypracovala mezi přední osobnosti Tylova divadla. I když je Švábová hrdou rodilou Pražačkou, na Plzeň dnes nedá dopustit i přes vlastní vyslovený názor, že mimopražské angažmá u ní prakticky vyloučilo širší uplatnění ve filmu a televizi. Z desítek divadelních rolí stojí za zmínku titulní postavy v klasickém repertoáru (Romeo a Julie, Othello, Tři sestry, Racek), uplatnila se ale i moderních hrách. Dlouholetá úzká spolupráce s Antonínem Procházkou vyústila v její angažmá ve slavném představení Přes přísný zákaz dotýká se sněhu. Přímo pro Moniku Švábovou napsal počátkem osmdesátých let Miroslav Horníček hru Setkání s Veronikou. V poslední době byly pro televizi pořízeny záznamy úspěšných divadelních představení Měsíc nad Buffalem nebo Celebrity, s.r.o.
———
Zpět