Mikoláš Chadima a MCH Trio v hospodě v Doubravici

09.08.2017 13:47

Mikoláš Chadima a MCH Trio v hospodě v Doubravici
Ars poetica 2017 / čtvrtek 3. srpna

Na louku v Zábřezí, kde vždy parkuju a odkud je to po cestě vyznačené šipkami se jmény básníků a přes malý mostek už jen malý kousek k někdejšímu skautskému táboru, kde se každoročně koná setkání Ars poetiky, jsem přijel právě včas, aby mi v tu chvíli od tábořiště přicházející Jaromír Typlt stihl sdělit, že koncert Mikoláše Chadimy a jeho MCH Tria se vzhledem k nejistému počasí koná v nedaleké hospodě v Doubravici (autem je to trochu dále, protože je to objížďka ve tvaru véčka, ale přesto rychleji než pěšky). Tušil jsem to, v minulém roce se zde konal, z trochu jiných důvodů, rovněž jeden pořad.

Kniha Mikoláše Chadimy Alternativa, v níž se pojednává o hudbě 70. a začátku 80. let u nás, ležela na stole. Přinesl si ji František Burda, který z ní pak v úvodu koncertu citoval některé z jednadvaceti bodů definujících, co podle jejího autora zahrnuje alternativa. Při mé příští návštěvě leželo na stole s vystavenými knihami v budově Ježkova tábora novější, silnější vydání, označené jako Alternativa I. Ostatně můžeme – vzhledem k tomu, že je to pojem, který se vykládá různým způsobem a jeho hranice se vymezují například proti „undergroundu“(podobně mě trochu překvapil kritický postoj vůči jazzrocku, např. polskému SBB) – některé z těchto bodů zde rovněž uvést, nafotil jsem si příslušnou stránku z knížky na stole, kde byla k dispozici k prolistování. Je k úvaze, do jaké míry jsou tato kritéria platná i v jiné společenské situaci než v době, kdy byla kniha psána:

4. Alternativní hudba je proud, který se snaží vytvářet svébytnou hudbu mimo obchodní a estetický diktát médií. Patří do něj folkoví zpěváci i experimentální kapely, bourající vžité konvence, pro nějž jsou naše discostudia uzavřena.

7. Na muziku není třeba absolventský glejt z konzervatoře.

10. Není pravda, že umění má lidi jen bavit, ale taky nesmí jen mentorovat a poučovat. A když, tak od toho je tu umělecký průmysl od Eltona Johna po falešně realistický Dietl-rock Katapultu. Alternativní hudba nenabízí takové zboží denní potřeby.

11. Negativní reakce je pozitivní, když vyprovokuje posluchače k přemýšlení.

21. Alternativa není žádný underground, dobrovolně se izolující od reality. Alternativní hudba nezmění svět, ba ani jen naši kulturu, není příčinou jeho budoucích změn, ale důsledkem jeho krize…

Poněkud mne rovněž překvapilo, že u „většinového vzorku populace“ (alespoň těch několika lidí, s nimiž jsem o tom hovořil), jméno Mikoláše Chadimy nic neříkalo (nebo znali opravdu jen to jméno), přičemž všichni věděli, kdo jsou Plastic People. Možná je to právě onou „většinovou“ prezentací v médiích, nota bene související s obecným politickým tématem, tj. součástí příběhu Charty 77, Václava Havla etc. Sám si teď nevybavím, zda v jednom z těch televizních seriálů, věnovaným právě českému undergroundu a alternativě je Chadimova tvorba prezentovaná, přičemž musím říci, že se mi zdálo, že se této oblasti kultury právě v televizi v poslední době věnovala až příliš velká pozornost.

Sám nejsem „skalní příznivec“ této hudby, čímž chci říci, že ji v přísnějších obrysech a detailech neznám do té míry jako někteří mladší přítomní (je to přece jen i generační záležitost, každá generace má „svá“ východiska), byť jsem pár věcí poslouchal z diskografie Vladimíra „Lábuse“ Drápala, s nímž jsem se v minulých letech setkal, a Chadimu mám „zařazeného“ v jednom šuplíčku s jeho předchozí skupinou Extempore (a nechci sem plést polistopadové restituční aféry, ve své době proslulejší než samotná muzika M. Ch., tuhle stránku věci jsme nechali „za dveřmi“). Zajímalo mě, jak je tato hudba, jíž nelze upřít opravdovost, autenticitu na jedné straně, na straně druhé hráčskou kvalitu i působivost sdělení, a která se mi v doubravické hospodě už svou originalitou opravdu líbila (mj. také pro texty Ivana Wernische), vytvořena. Zeptal jsem se na to dvou hudebníků, trombonisty Jana Jiruchy a klávesisty Jiřího Janďourka (FB uvádí obsazení kapely Mikoláš Chadima - saxes, guitar, vocals; Jiří Janďourek - keyboards; Jan Chaluš - drums; Jan Jirucha - trombone; Schneider Martin – bass; baskytarista v D. nebyl), zajímal mě vztah nahraných sekvencí skladby a hudby vytvářené hrou na hudební nástroje, prostor pro improvizaci jednotlivých hudebníků, aktuální čas v určitém prostoru atd.. Trombonistu jsem tak trochu provokoval, když jsem „pochyboval“, že by inspirací mohl být Ludwig van Beethoven, odpověď zněla, „proč ne“, touto zkušeností si hudebník rovněž prošel a vnitřní vrstvy zkušenosti mohou i tady hrát určitou úlohu.

Uvědomil jsem si, že v té odpovědi je obsažen i postoj profesionálního (a profesionálně školeného) hudebníka, takže žádná „alternativa“ ve smyslu „neumím hrát, je to jedno, hlavně záleží na postoji, když je málem protistátní“, jak může být tato hudba (mínění ovlivněné i předlistopadovým vývojem) vnímána (na tom se určitě podílelo vystupování Plastiků nebo dokonce takových kapel jako byl Žabí hlen atd., i když ovšem u Plastiků to po Listopadu bylo také jinak). To jsem samozřejmě slyšel (třeba výkony trombonisty či klávesáka byly skvělé), dále lze přidat skutečnost, že (podle webových stránek, rovněž profesionálně vedených) kapela má šest, sedm či osm koncertů měsíčně. Chtěl jsem si nicméně oněmi dotazy udělat jasno a uvědomil si rovněž, že pro interprety musí být dost obtížné právě držet se „základů“ nahraných vedoucím kapely doma na počítači a zároveň si udržet potřebnou uvolněnost a svobodu v aktuálním čase. Výsledný zvuk je pozoruhodný.

Zajímavé to bylo i v sále, malé děti se zvláště v druhé polovině hraní roztančily a vůbec jim nevadil pro dospělé možná někdy „tísnivý“ zvuk skladby, jen ty úplně nejmenší, několikaměsíční, tatínkové při zvýšené intenzitě zvuku vynesli ven před hospodu. To, že bylo nějakých devět večer, nevadilo. Některá děvčata se usadila na zemi, cosi popíjela, jiní seděli u stolu, poslouchali i účastníci Ars poetiky ve vyšším věku (jak to říci, na nástěnce v táboře se jedna čtenářka ohradila, „nejsem stará“), škoda jen, že už jsem se nezeptal i jich, co jim tato muzika říká. Pro mě to byl první bližší kontakt s něčím, co jsem v oněch inkriminovaných letech vzniku (tj. sedmdesátých a osmdesátých letech) vnímal zpovzdálí a bezprostředně neprožil, co mě ale zaujalo a nebudu se vyhýbat příležitostem si tuhle hudbu poslechnout.

O tom, že Mikoláš Chadima a jeho MCH Band je klasika, není ovšem pochyb už z prostého nahlédnutí do webových stránek, které shrnují spolupráce s řadou dalších osobností a participace na nejrůznějších projektech (např. Agon Orchestra, ale i množství dalších). Přejímám jedinou větu z „historie MCH Bandu“, charakterizují hudebníka takto: Mikoláš Chadima zakladatel skupiny MCH BAND - nonkonformní hudebník, skladatel, textař, publicista, jeden z “otců” české alternativní scény. Svou tvorbu shrnul MCH Band na nahrávkách, které v recenzi internetového kulturního magazínu UNI jsou označeny následovně: „Tak MCH Band nám již slaví čtvrtstoletí! A právě při této příležitosti vychází u firmy Black Point Music na šesti CD výpravný prakticky vyčerpávající komplet archivů z ,totalitní éry‘ proměnlivé kapely z let 1982–1989 s lakonickým podtitulem 25th Anniversary Edition a konečně i dlouho očekávaná novinka Nech světlo dohořet, Kateřino.“ A další kontext komentován na A2 (viz odkazy).

Další témata, která se mi sem už nevešla, a musel bych je rozvést (přítomné i na koncertě): Jürgen Fuchs, zhudebněné texty německého básníka, (mně sympatická) přítomnost obou jazyků (střídání češtiny a němčiny) na pódiu, fenomén Kilhets, původní Chadimovo zaměstnání (polygrafie), Wernischova poezie na albu 100 minimalistických básní, MCH Trio a MCH Band, polistopadové paradoxy (kde proti sobě náhle stojí strany, které byly dříve „na jedné lodi“, zde mimo vlastní hudební téma, ale pochopitelně s vlivem na Chadimův pohled na dnešní svět).

Odkazy
http://www.mchband.cz/
https://www.facebook.com/pg/mchtrio/about/?ref=page_internal

https://www.magazinuni.cz/hudba/mikolas-chadima-se-starym-i-novym-obsahem/
https://www.advojka.cz/archiv/2008/10/mikolas-chadima-mozna-uz-jsem-otrly
http://electropiknik.cz/hudebni-magazin/hudebni-novinky-hudebni-magazin/mikolas-chadima-sverazny-zarputilec-ceskeho-undergroundu/2012/09/
https://magazin.aktualne.cz/kultura/hudba/wernischova-zrnka-pisku-pluji-nad-chadimovymi-smyckami/r~i:article:744938/?redirected=1502205076

Alternativa
https://www.kosmas.cz/knihy/103698/alternativa/
http://www.vybezek.eu/kultura/35-knihy/7076-mikol%C3%A1%C5%A1-chadima,-alternativa.html

Extempore
https://www.jirihradec.cz/bigbit/bigbit.htm

Fotodokumentace
http://jankcelis.rajce.idnes.cz/Mikolas_Chadima_a_MCH_Trio_Ars_poetica_2017/

Zpět