Michail Glinka / Předehra k opeře Ruslan a Ludmila

Michail Glinka / Předehra k opeře Ruslan a Ludmila
Repertoár PSO

„Nevázaná předehra je jedno z nejlépe známých orchestrálních děl na Západě,“ čtu si charakteristiku ouvertury ke Glinkově opeře na anglické stránce Wikipedie s pomocí překladače (rollicking – nevázaný) a velký Webster (cca 2700 stran, Könemann) mi dodává: unrestrained in speech or behavior a ještě (u slova „rollick“) říká cosi o entuziasmu. No tak asi budou míti pravdu, alespoň jestliže nahlížím do partu prvních houslí. Nejsou to žádné nehratelné krkolomnosti ani harmonicky komplikované pasáže, modulace za modulací přes všechny možné křížky a béčka, ale je to místy opravdu svižná „etýdka“, procvičující hbitost prstů nebo pak melodická pasáž a návrat opět k oněm rychlým běhům, tedy střídání dvou hudebních poloh, nakonec pak strhující finále.

Kyjevský kníže Vladimír, Jasné slunéčko, vdává svou nejmladší dceru Ludmilu za bohatýra Ruslana. Ludmila je však ze svatební hostiny unesena čarodějem Černomorem, zrůdným trpaslíkem, jehož moc a kouzlo je ukryto v mohutném vousu. Ruslan a tři dříve odmítnutí Ludmilini nápadnící, voják Rogdaj, křikloun Farlaf a mladý chazarský chán Ratmir, vyrážejí Ludmilu hledat, protože kníže ji slíbil dát za ženu tomu, kdo ji zachrání. S drobnou textovou úpravou jsem překopíroval začátek obsahu veršované pohádkové poemy ruského klasika, básníka a dramatika Alexandra Sergejeviče Puškina (1799 – 1837), díla z jeho raného období, které je předlohou opery jiného klasika téže národnosti a Puškinova současníka Michaila Ivanoviče Glinky (1804 – 1857). Glinka se s Puškinem znal, seznámil je básník německého jména Wilhelm Karlovič Küchelbecker (Вильгельм Карлович Кюхельбекер), který byl patřil do okruhu děkabristů a po jejich povstání v prosinci 1825 byl vyhnán na Sibiř. Glinkovy vztahy k tomuto známému poetovi ovlivňovaly i jeho názory a jednání v jeho pozdním věku.

Svou druhou operu Ruslan a Ludmila Glinka psal již se zkušeností s italskou operou, kterou zblízka poznal už od roku 1830, když podnikl tříletou cestou do Itálie, kde se v Miláně seznámil s Vincenzo Bellinim (1801 – 1835), ve své době nejvlivnějším italským operním skladatelem, na nějž se odvolávají všichni následníci včetně Verdiho, Caetano Donizettim (1797 – 1848), jedním z nejznámějších oper „belcanta“, ale také německým Felixem Mendelssohnem-Bartholdym. Evropskou hudbu nasál také v Berlíně, kde studoval v roce 1833 u Siegfrieda Dehna, později kustoda hudebního oddělení Královské knihovny, ale v této chvíli už pedantického hudebního teoretika a učitele kontrapunktu.

Synopsi opery i členění opery si můžeme přečíst třeba na anglické Wikipedii, zde ale alespoň stručný postřeh muzikantský: Stejně jako už ve své předchozí opeře Život pro cara skladatel sahá ke zdrojům ruské lidové hudby, používá ale i prostředků charakteristických pro současný vývoj hudby evropské, chromatiky, disonance, celotónové stupnice, popř. prvků východní hudby. Právě celotónová stupnice (neobvyklá tím, že nemá půltóny mezi 4. a 5., a mezi 6. a 7. stupněm, nýbrž vždy interval celého tónu, tedy velké sekundy), je spojována s postavou zlého čaroděje Černomora, takže pro naznačení zla, neblahé osobnosti nebo tíživé situace, se stala tato „Černomorova stupnice“ populární mezi ruskými skladateli a hudebníky dodnes. Historici hudby popisují, že vývoj od harmonického funkčního systému (zjednodušeně: tónika, subdominanta, dominanta, tedy např. akordy „C“, „F, „G“) a s ním související „normální“ sedmitónovou stupnicí směrem k chromatice, tj. symbolicky řečeno od Mozarta k Wagnerovi je důležitou změnou v hudební řeči 19. století. To jen jako doplnění, možná někomu osvětlující vnímání této muziky.

Pokud bychom chtěli poslouchat, ale i se dívat na celou operu, pak nám neunikne „bohatýrská“ velkolepost jevištního provedení, charakteristická pro muziku velkých národů (ale i doby, i u nás, jistě o něco později, na sklonku století, byl v měšťanských domech dáván na odiv přepych salónů, ve městech nádhera boulevardů, tedy bulvárů, širokých tříd atd.). Tak tedy do toho.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ruslan_a_Ludmila

https://stpetersburg-guide.com/folk/ruslan.shtml
https://en.wikipedia.org/wiki/Ruslan_and_Lyudmila_%28opera%29

Muzika
https://www.youtube.com/watch?v=Bj5ZaukB-EA
https://www.youtube.com/watch?v=DCx6lI3XiaE závěr předehry na jevišti Velkého divadla, 2011
https://www.youtube.com/watch?v=FEETJuA1BoQ (z filmu Skladatel Glinka)
https://www.youtube.com/watch?v=9qeyGjh0PgU (dtto)

https://www.youtube.com/watch?v=lQjHkoyNvAE (celá opera, 3:30:58, Mariinské divadlo, St. Petersburg)