Margarín

Byla to kdysi kauza, řekl bych příznačná pro proměnu celé naší společnosti po roce 1989. Vzpomínám si ještě přesně, když jsem koupil první „Ramu“ v českém balení. Znal jsem ji ještě z Německa, tam měla pěkný slogan „Frühlingsgeschmack“, tedy „chuť, jakou má snídaně“ či „chuť snídaně“, lákající k namazání na křupavou houstičku, a úchytku na víčku, které se tak dalo pohodlně odejmout z charakteristické kulaté nádobky, jakou měly i ostatní margaríny.

Říkal jsem si tenkrát, že Rama určitě prorazí velmi rychle na český trh. V sortimentu v Německu představovala totiž onu střední, ani laciný ani zase příliš drahý druh, zatímco levné margaríny, které nebyly nic moc, stály 0,90 M, dražší až 2,50 M, Rama stála 1,20 (tuším). U nás to byla přijatelná cena vzhledem k tomu, že to bylo o něco méně než máslo, které bylo tím zdánlivě srovnatelným měřítkem – zdánlivě zdůrazňuju proto, že to jsou přece dva různé produkty, jimž je společné jen to, že se mažou na chleba.

A ona „kauza“ spočívala v tom, že margarín byl označován jako máslo.

To umožňovaly dvě skutečnosti. Český spotřebitel měl čtyřicet let pauzu, ve které se margarín, původně náhražka prý nevalné chuti (navíc spojená s nedostatkem za války) technologickým vývojem proměnila v něco, co se od másla až zas tak nelišilo. Pro Čechy by tedy označení margarín znamenal prostě likvidaci produktu, protože by každý nový výrobek identifikoval (zvláště v době nostalgických „návratů“ před válku) s onou druhořadou poživatinou a prostě by to nekoupil – zatímco v Německu naopak v šedesátých a sedmdesátých létech proběhlo několik vln „zdravé výživy“ a „zeleného myšlení“, a tedy radikální proměny jídelníčku od tučného „wurstu“ k „biovýživě“, takže tam byly margaríny běžnou součástí jídelníčku. Navíc Rama byla dobře roztíratelná v současných podmínkách, totiž při skladování v ledničce, což je zásadní problém s máslem, které se dříve dávalo do sklepa, případně za okno do misky s vodou. Tady je zřejmé, jak jeden výrobek souvisí vlastně s širokým komplexem věcí, totiž s celým životním stylem. Nu a pak tady byl onen český právní bordel, kdy si každý dělal, co chtěl, a nebyl tedy problém vlastně tuto záležitost jednoduše falšovat a označit margarín za máslo, což by v Německu prostě neprošlo.

Jak to vlastně s tím margarínem bylo? Vynález margarínu se připisuje iniciativě Napoleona III., který hledal levnou náhradu za máslo pro své vojáky. Vyráběl se tenkrát z mléka, vody, loje a syřidla, vyráběného z telecích žaludků v době, kdy ještě tato zvířata pijí mléko. Syřidlo je vlastně enzym (chymozin a pepsin) který působí na proteiny a způsobuje jejich srážení, v tomto případě to (stejně jako lůj) byly živočišné ingredience, zatímco později byly nahrazeny rostlinnými a ještě později bakteriálními.

Základ byl nicméně vymyšlen, oním chemikem, který má zásluhu na zkomponování margarínu, byl Hippolyte Mège-Mouriès. Firma Mège-Mouriès v roce 1871 prodala svůj vynález nizozemské firmě Jurgens, což je předchůdce dnes proslulé firmy Unilever. Jméno Unilever je složenina výrazu Uni , části názvu firmy Margarine Unie a jména Williama Hesketa Levera, který založil firmu Lever Brothers, vyrábějící zprvu mýdlo. Dvě firmy, řečená Jurgens a konkurenční Van den Bergh byly donuceny fúzovat a vznikly dvě nové firmy v Nizozemí a Velké Británii, řečená Margarine Unie, dalším spojením vznikla v roce 1929 firma Unilever.

Jeden z největších výrobců potravin a výrobků péči o tělo s více než stem poboček po celém světě a stosedmdeáti tisíci zaměstnanci  působila od roku 1991 i v České republice a začala zde vyrábět poměrně široký sortiment výrobků. Nicméně, jak se dočteme na příslušných odkazech, firmu v Zábřehu na Moravě zrušila a přesunula do Nelahozevsi, ale i zde v loňském roce výroba skončila (firma tímto způsobem snižovala počty zaměstnanců a rušila výrobu i v jiných evropských zemích) a byla přesunuta do zřejmě podnikatelsky výhodnějšího Polska.

Tématem číslo jedna zůstává po léta – přes již řečené – nicméně opravdu diskuze (nejen v Čechách, ale po celé Evropě) margarín vs. máslo. Nerozebíral jsem tady argumentaci, která vyplývá z výrobních postupů, obsahů a typů tuků, nenasycených kyselin atd., to je zřejmě dost známá záležitost a můžeme si ji tady najít v odkazech. Faktem je, že dánská másla (pamatuju se, jak je jednou dovezli, když kdysi byl nějaký zádrhel v českým máslem, bylo to na přelomu 50. a 60. let), jak je vychvaloval na jedné diskusi – proti margarínu – jeden účastník, jsou opravdu prostě super, na druhou stranu je tady obrovský výběr nejrůznějších druhů margarínů, např. i obohacených vitamíny a dokonce snižujících cholesterol (Becel pro.aktiv).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Margar%C3%ADn
https://www.imace.org/margarine/history.php

Unilever
https://cs.wikipedia.org/wiki/Unilever
https://www.unilever.com/
https://www.unilever.cz/

Rama na firemních stránkách
https://www.unilever.cz/naseznacky/potraviny/rama.aspx

https://jaknato.webpark.cz/html/ingredience.html

video
https://www.stream.cz/video/2503-jak-se-co-dela-margarin
Máslo nebo margarín?
https://www.gurmetklub.cz/test-maslo-nebo-margarin.html
Becel pro.aktiv
https://becel.de/