Literární cvičení IV
09.08.2010 11:57
Úkol číslo 1
Franz Kafka / Proces
Otevřete si text na adrese https://www.odaha.com/franz-kafka/proza/romany/proces
Hned v první větě se uskuteční ona „proměna“, jak ji známe také u Řehoře Samsy. Co se přihodí v Procesu? Jak se změní skutečnost (jsou to všední banality, každodenní zvyklosti) Důležitá, charakteristická věta:
Ve vedlejším pokoji, do něhož K. vstoupil pomaleji, než hodlal, vypadalo to na první pohled skoro zcela tak jako včera večer.
Vypadalo, ale nebylo. Co se změnilo? Co jsou obecně příznaky onoho mechanismu, který pak známe třeba z Orwella? Zkuste je přesně popsat – to je zcela zásadní věc (na rozdíl od realistických románů 19. století, kde je několik desítek stran, které „přeskočíme“, ačkoli bychom to dělat neměli, také tam se může rozestřít „půdorys“, toho, o čem se bude vyprávět, je v moderním románu náznak či plné vyjádření problému už na první straně).
Měl jste zůstat ve svém pokoji! Což vám to František neřekl?" "Ale co vlastně chcete?" řekl K. a odvrátil se pohledem od té nové známosti k člověku pojmenovanému jménem František, jenž zůstal stát ve dveřích, a pak zase zpátky. Otevřeným oknem bylo zas vidět stařenu, jež se zvědavostí věru stařeckou přistoupila k oknu teď protějšímu, aby i nadále všechno viděla. "Ale teď řeknu paní Grubachové -" řekl K., pohnul sebou, jako by se odtrhával od obou mužů, kteří však stáli daleko od něho, a chtěl jít dál. "Ne," řekl muž u okna, hodil knihu na stolek a vstal. "Nesmíte odejít, vždyť jste zatčen," "Skoro to tak vypadá," řekl K. "A pročpak?" zeptal se potom. "Nejsme tu proto, abychom vám to řekli. Jděte do svého pokoje a čekejte. Řízení je zahájeno a dovíte se všechno v pravý čas. Jdu nad svůj příkaz, když vám tak přátelsky domlouvám. Ale doufám, že to neslyší nikdo než František, a ten je sám k vám vlídný proti všem předpisům. Budete-li mít i nadále tolik štěstí, jako máte tím, že máte za hlídače právě nás, můžete doufat, že všechno dobře dopadne."
Jaký základní paradox tady je? Jaký základní postoj pánové vnucují Josefovi K.? Co je zvláštní na tom, že mu říkají, že „má štěstí“? Na tom, jak se tváří?
Jak funguje „zákon“ u F. Kafky?
Takový je zákon. Kde by tu byl možný nějaký omyl?" "Ten zákon neznám," řekl K. "Tím hůř pro vás," řekl hlídač. "Ten zákon je asi jen ve vašich hlavách," řekl K., chtěl se nějak vloudit do myšlenek hlídačů, obrátit je ve svůj prospěch anebo v nich zdomácnět. Ale hlídač řekl jen odmítavě: "Však ten zákon pocítíte." František se vmísil a řekl: "Slyšíš, Vildo, přiznává se, že nezná zákon, a zároveň tvrdí, že je nevinen."
Co je to paradox, absurdita? Jak se má absurdita k racionalitě? Jaká práva má člověk v takové situaci? Platí zákon nebo neplatí? Jak bychom mohli interpretovat vztah zákona a moci? Uveďte příklady režimů, ve kterých je důležitější moc než zákon?
Co je na těch scénách „snové“ – je to patrné od prvního okamžiku. Jaká tady jsou „pravidla“? Jak se chovají František a Vilda, když se jich Josef K. na něco zeptá?
"A přece," řekl K., "což myslíte, že jsem nevinen?" "Nu, nevinen…" řekla slečna, "nechci jen tak beze všeho pronést úsudek, který má možná velký dosah, též vás přece neznám a vyšetřující komise se posílá jen k lidem, kteří spáchali těžký zločin. Ale ježto jste přece na svobodě - soudím alespoň podle vašeho klidu, že jste neutekl z vězení -, nemohl jste se přece dopustit takového zločinu." "Ano," řekl K., "ale vždyť vyšetřující komise mohla uznat, že jsem nevinen anebo přece jen ne tak vinen, jak se myslilo." "Ovšem, to je možné," řekla slečna Bürstnerová s velkou pozorností. "Tak tedy vidíte," řekl K., "nejste zrovna zkušená v soudních věcech." "Ne, to nejsem," řekla slečna Bürstnerová, "a často jsem toho už litovala, neboť bych se ráda vyznala ve všem možném a právě soudní věci mě nadmíru zajímají. Soud má podivnou přitažlivost, viďte? Ale jistě své vědomosti v těch věcech zdokonalím, neboť příští měsíc nastoupím jakožto kancelářská síla v advokátní kanceláři." "To je velmi dobře," řekl K., "můžete mi pak v mém procesu být trochu nápomocna." "To by mohlo být," řekla slečna Bürstnerová, "proč ne? Používám ráda svých vědomostí." "Myslím to zcela vážně," řekl K., "nebo aspoň tak napolo vážně, jako to myslíte vy. Abych si vzal advokáta, na to je ta věc přece jen příliš nepatrná, ale poradce bych věru mohl potřebovat." "Ano, ale mám-li být poradcem, musila bych vědět, oč jde," řekla slečna Bürstnerová. "V tom je právě háček," řekl K., "nevím to ani já sám." "Pak jste si tedy se mnou zažertoval," řekla slečna Bürstnerová z té míry zklamána, "nebylo ani trochu třeba, abyste si k tomu vybral tuto pozdní noční dobu." A odešla od fotografií, kde tak dlouho stáli spolu. "Ale ne, slečno," řekl K., "nežertuji. Že mi nechcete věřit! Co vím, to jsem vám už pověděl. Dokonce víc, než vím, neboť nebyla to vyšetřující komise, říkám tomu tak, protože pro to nemám jiného jména. Vůbec nic se nevyšetřovalo, byl jsem jen zatčen, ale zatkla mě komise."
Přečtěte si pečlivě předchozí text. Jaký základní paradox (je tu už od začátku) je tady popsán? V čem je onen princip totožný s tím, který se popisuje v „Hlavě XXI“? Nebo v komické podobě ve Švejkovi? Kladu prakticky stále tutéž otázku, když ji pochopíte, máte odpověď na to, co je absurdní divadlo, částečně též existencialismus a řadu případů moderní literatury.
Jak probíhalo „první vyšetřování“, se dočtete ve 2. kapitole. Nepřipadá vám zvláštní už to, že jako vyšetřovací den je určena neděle? Byť je to zdůvodněno.
K. se obrátil ke schodům, aby se dostal k vyšetřovacímu pokoji, potom však zase stanul, neboť mimo ty schody viděl na dvoře ještě trojí schodiště a nadto se zdálo, že malý průchod na konci dvora vede ještě do druhého dvora. Zlobil se, že mu neoznačili blíže, kde je ten pokoj, byla to přece podivná nedbalost anebo lhostejnost, jak se s ním nakládalo, hodlal to zjistit velmi hlasitě a zřetelně.
Charakteristické pro „prostor“ – tedy orientaci u F. Kafky (v Zámku jsou zase typické labyrinty), a zase můžeme odkázat na „sen“. Našel Josef K. soudní síň jednoduše? Připadá vám příznačné, že se „míchají“ místnosti privátní a veřejné? Jak reaguje soudce, když Josef K. přijde pozdě? Co Josef K. vypovídá? Jakou povahu má jeho výpověď?
Pokuste se trochu knihou zalistovat a napsat obecnou charakteristiku tohoto prostředí. Je to přesný popis určitých mechanismů, v nichž se Josef K. pohybuje.
Jak kniha končí? – Přečtěte si poslední odstavec – bývá i v čítankách.
Pak jsou tu ještě i nedokončení kapitoly. Mohly by se k nim pojit nějaké otázky, ale ponechme to s tím, že tato neukončenost patří také k atmosféře, kterou má Kafkovo dílo.
V oddílu „povídky“ bychom mohli číst dost dlouho – soustřeďme se jen na povídku Proměna. https://www.odaha.com/franz-kafka/proza/povidky/promena
Přečtěte pořádně aspoň začátek a konec. Zjistíte, že ten celý „změněný svět“ se opět odehraje v první větě. A konec bude rovněž podobný předchozímu románu. Zkuste to opět jednoduše zformulovat. Co se vlastně stalo?
A v tuto chvíli už jen – uveďte nejznámější (asi 4) povídky, které byste si mohli přečíst na stránkách Tomáše V. Odahy – pokud by vás F. Kafka zaujal – a ovšem „měli čas“. Protože další úkoly následují.
Už jsme zmínili podobnosti v literatuře. Řekněte, o čem se jedná v Králi Ubu? Znáte film? Kdo Krále Ubu hrál u nás jako první? V čem se liší humor Jana Wericha od toho v Králi Ubu?
Podívejte se na stránky https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1l_Ubu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alfred_Jarry
https://www.csfd.cz/film/903-kral-ubu/
https://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/eugene-ionesco.html Čím byli rodiče E. I.? Čím se živil od roku 1936? Komu se líbila – na rozdíl od takřka všech ostatních – Plešatá zpěvačka? Najděte důležité hry v bibliografii pod článkem.
O čem je Plešatá zpěvačka https://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/eugene-ionesco/plesata-zpevacka.html
Kdo ještě patří k autorům absurdního divadla?
https://absurdnidrama.wz.cz/ Na seznamu autorů máte uvedeného vedle Albeeho, Pintera či Stopparda také Václava Havla. Proč?
Podívejte se ještě ve zmíněném seznamu na tohle jméno: https://absurdnidrama.wz.cz/index.php?kam=autor_detail&id=14
Schválně jsem uvedl trochu „komplikovanější“ adresu.
Mnohé najdete na Wikipedii. Krátký text je zde https://www.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=1422
A vůbec jsem ještě nezdůraznil slovo „dada“, ačkoli tady mnohé ujasňuje. Ale to třeba jindy.
Úkol číslo 2
Na úvod si dáme trochu výtvarna. Prohlédněte si reprodukce zde: https://www.odaha.com/claude-monet/reprodukce Najděte si dva obrazy Rouenské katedrály. Co na nich lze vysvětlit. Podstatu čeho?
Podobně srovnejte Dóžecí palác v Benátkách a Londýnský parlament.
Jak se nazývá výtvarný směr, který obrazy reprezentují (jestli jste zodpověděli řádně předchozí otázky, už jste to museli říci). Uveďte jména dalších malířů, které sem řadíme.
Prohlédněte si stránky
https://www.impresionismus.cz/
Uveďte několik malířů českého impresionismu, které zde najdete.Ve „štítcích“ najdete vše možné i o francouzském. Kromě jmen autorů jsou tu i důležité pojmy.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Impresionismus_%28hudba%29
Přečtěte si báseň Rybníky od A. Sovy zde
https://cs.wikisource.org/wiki/Z_m%C3%A9ho_kraje/Rybn%C3%ADky
Je zachycení tématu v něčem podobné s předcházejícími obrazy? Které smysly se účastní? Ve kterých výrazech (dejte pár příkladů).
Jaký pocit má básník v následující básni https://cs.wikisource.org/wiki/Z_m%C3%A9ho_kraje/Kv%C4%9Btnov%C3%BD_sen
A co tahle? https://cs.wikisource.org/wiki/Z_m%C3%A9ho_kraje/Podzim
Bylo by zajímavé najít u deseti básníků básně s tímto námětem. Kdybyste o některém věděli, napište, kdybyste na nějakou báseň narazili, přečtěte si ji.
Z toho, co Wiki nabízí je důležitá ještě např. https://cs.wikisource.org/wiki/Zlomen%C3%A1_du%C5%A1e Přečtěte si aspoň kousek Smetanova kvarteta „Z mého života“.
Smetana samozřejmě impresionista nebyl. Poslechněte si ostatně něco z jeho komorní hudby:
https://www.youtube.com/watch?v=csvmWz_Ryw0
kvarteto Z mého života zřejmě na YouTube není, informace https://cs.wikipedia.org/wiki/Smy%C4%8Dcov%C3%BD_kvartet_e_moll_%E2%80%9EZ_m%C3%A9ho_%C5%BEivota%E2%80%9C
Podívejte se stručně na jméno
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fr%C3%A1%C5%88a_%C5%A0r%C3%A1mek
a připomeňte si, co o něm víte.
O čem je román Stříbrný vítr?
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99%C3%ADbrn%C3%BD_v%C3%ADtr
nebo
https://ireferaty.lidovky.cz/2/377/Stribrny-vitr-Frana-Sramek
ze školy.
Ratkin s Malkusem šli spolu, ale nemluvili; jen tak občas pozorovali se postranními pohledy.
Obloha nebyla už tak čistá jako ráno, oblohou napříč pospíchaly veliké, stříbrné oblaky a vítr dul jak trubač na bílém koni.
Ratkin se náhle zastavil a uchopil Malkusa za ruku.
"Pojď!"
"Kam?"
"Na luka!"
Oběma se náhle rozsvítilo v očích. Cosi široce rozlehlého a šťavnatého zamávalo jim vstříc a rozšířilo zpěvně prsa. Podívali se na sebe a museli propuknouti v smích, jak bláznivě jim svítily oči.
"Ty ... osle!" povídá najednou Ratkin a plácl Malkusa po zádech.
"Ty ... ty ... opice!" odpovídá tento i štulec vrací.
A oba se rozřehotali, přímo proti větru, vítr do nich vletěl jak do otevřených oken.
Pak byli v lukách, byli jimi jakoby uchopeni a neseni, jakýsi zelený chlap tě chytil a hodil druhému, druhý třetímu a vítr zvonil v zubech. Pěšinky je pozdravovaly a nastavovaly stopy, vyryté jejich šťastným a mladým útěkem vstříc slunečnému větru, aby je osušil.
Konečně se zastavili. Byli až k zalknutí udýcháni.
Stříbrné mraky stále pospíchaly napříč oblohou, slunce se rozsvěcovalo a opět vyhasínalo, stín a světlo běžely vždy postupně od jednoho konce luk ke druhému, jako když nějaká veliká ruka zlatým hřebenem louky pročesává.
https://ld.johanesville.net/sramek-04-stribrny-vitr?page=3
(na tomto serveru jsou jen ukázky textu – nicméně pro vystižení atmosféry nám to postačí)
Zkuste charakterizovat, co na tom úryvku je zajímavého.
končím takovýmhle šíleným odkazem, ale to, co se otevře, je jednoduché
a připravuje se další část
———
Zpět