Linie a bloudění

Nedávno jsme na podestě Valdštejnské loggie odhalovali repliku ztracené pamětní desky K. H. Máchy, viz článek na těchto stránkách (v odkazu dole). Když jsem nedávno přerovnával svoje věci v pracovně, narazil jsem na složku papírů, které jsem už delší dobu postrádal. Esej Linie a bloudění z roku 1984, jeden z mých prvních v řadě textů, které iniciovalo předchozí zpracování tématu valdštejnské barokní komponované krajiny a v němž se mi podařilo nejspíš nejhutněji formulovat obecně téma vztahu člověka a krajiny. Když si řádky staré několik desetiletí pročítám, uvědomuji si kontinuitu svých úvah, například v konceptuálním myšlení, motivu labyrintu či vztahu přírody a osobní zkušenosti a technického, dnes bych řekl dokonce technologického či digitálního věku, které v tehdejší realitě ještě zdaleka nebyly tak vyhraněné jako dnes.

Od těchto esejů a studií se pak odvíjel příběh mého zaujetí tématem, který mne vedl k účasti na konferenci v Jičíně (1997), na prvních ročnících pražských konferencí o krajině v devadesátých letech (Tvář naší země. Krajina domova) i hlubší angažovanosti v této oblasti. Některé souvislosti vidím i v článcích z poslední doby, které se objevují na těchto stránkách, totiž těch o vztahu „médií“ a přímé zkušenosti.

Celý text je na stránce
https://jan-k-celis.webnode.cz/texty-o-umeni-krajine-a-vzdelani/linie-a-bloudeni/

Další odkazy
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/k-h-macha/

https://www.prokrajinu.cz/
https://www.prokrajinu.cz/ARCHIV/
https://www.archiv.semily.cz/sbornik/supplementa1.htm
https://jan-k-celis.webnode.cz/texty-o-umeni-krajine-a-vzdelani/clovek-a-krajina/