Lalo Schifrin / Mission: Impossible

20.03.2017 15:11

Lalo Schifrin / Mission: Impossible
filmová hudba

Původem argentinský skladatel Lalo Schifrin (nar. 1932 v Buenos Aires) je znám jako autor k filmům Drsný Harry, Frajer Luke, Bullitův případ, Brubaker, Cooganův trik, Charlieho andílci, Návrat od řeky Kwai, či Waynův svět (desítky dalších najde zájemce na filmografii na české wiki-stránce či na filmových portálech). Čtyři ceny Grammy (21 nominací) a šest nominací na Oscara je Schifrinova sklizeň nejvýznamnějších ocenění.

Od nejútlejšího dětství byl fascinován jazzem a filmem. Po otci Luisi Schifrinovi, který byl uznávaným koncertním virtuosem, zdědil hudební nadání a brzy se věnoval klavírní výuce pod vedením mistra Enriqua Barenboima, píše se v jednom kratším českém textu na internetu. Enrique Barenboim byl otec známého dirigenta Daniela Darenboima, známého i z české televize (např. z jednoho z Vídeňských novoročních koncertů či ze záznamu koncertu s jeho ženou, violoncellistkou Jacqueline du Pré). K dalším jeho učitelům patřili Juan Carloz Paz, nejvýznamnější argentinský skladatel 20. století, či Olivier Messiaen (to už bylo na Pařížské konzervatoři, kam Schifrin byl přijat ve dvaceti letech). Své studium financoval z honorářů jazzového pianisty v pařížských nočních klubech.

Když se vrátil do Argentiny, založil jazzový orchestr, v němž hrál mimo jiné tenorsaxofonista Gato Barbieri. Vystupoval společně s Bolou Setem v době, kdy tento kytarista a zpěvák, představitel nové vlny bossy novy. V roce 1956 se seznámil s legendárním trumpetistou Dizzy Gillespiem a pro jeho orchestr zkomponoval skladbu Gillespiana. Když Gillespie rozpustil svůj big band, stal se členem jeho nového kvinteta. Gillespiana byla konečně 1960 nahrána a Schifrin s ním hrál do roku 1962. Napsal pro něj rovněž skladbu The New Continent, která byla uvedena na jazzovém festivalu v Monterey (lze dohledat i stejnojmenné album). Podobně spolupracoval s Astorem Piazzollou, skladatelem „tango nuevo“, a nahrál s ním v Paříži album Concert for Bandoneón and Orchestra. Pracoval také s jazzovými veličinami  Sarah Vaughanovou, Ellou Fitzgeraldovou, Stanem Getzem, Ericem Dolphym a Count Basiem

Filmovou hudbu začal Lalo Schifrin komponovat v roce 1963. První prací z celkových sta dalších byla hudba k filmu Rhino! Pokračovaly některé další uvedené filmy. V roce 1986 uvedl s velkým úspěchem v Hollywood Bowl, jednom z největších přírodních divadel, s Glendale Symphony Orchestra svou skladbu Salute to the Statue of Liberty. 1987 následovala Ouvertura pro Panamerické hry, v roce 1995 pak pro touž událost Finále. Jeho Concerto for Guitar and Orchestra uvedl Londýnský symfonický orchestr se sólistou Ángelem Romerem.

V letech 1987 až 1992 pracoval jako hudební ředitel Pařížského symfonického orchestru. Dirigoval celou řadu prestižních světových orchestrů v Izraeli, Houstonu, Los Angeles, Vídeňské filharmoniky či Národní symfonický orchestr v Argentině. V letech 1989 až 1995 byl ředitelem Glendale Symphony Orchestra, s nímž už před několika lety spolupracoval jako autor (viz výše). Napsal Finále pro slavný projekt Tři tenory (Domingo, Pavaroti, Careras), uvedený v antických Caracallových lázních (thermách) u Říma. S Vídeňskými symfoniky realizoval tradiční představení Christmas in Vienna za účasti Diany Roassové, Plácida Dominga a José Carrerase. Od roku 1993 se účastnil s Londýnským filharmonickým orchestrem na sérii Jazz Meets the Symphony.

Dalším velkým dílem cross-over byla záležitost s dlouhým názvem The Dissection and Reconstruction of Music from the Past as Performed by the Inmates of Lalo Schifrin's Demented Ensemble as a Tribute to the Memory of the Marquis De Sade, jenž připomíná coby parafráze titul filmu natočeného podle divadelní hry Petera Weisse Die Verfolgung und Ermordung Jean Paul Marats, dargestellt durch die Schauspielgruppe des Hospizes zu Charenton unter Anleitung des Herrn de Sade (1964, česky Pronásledování a zavraždění Jeana Paula Marata provedené divadelním souborem blázince v Charentonu za řízení markýze de Sade) – film natočený Peterem Brookem přišel do kin 1967, paralela je i v užívání zkráceného názvu Marat/Sade a Schifrin/Sade.

Z dalších děl – už jen velmi stručně – uveďme dva klavírní koncerty, skladbu v originále nazvanou Concerto for Double BassPulsationsTropicosLa Nouvelle Orleans či Resonances. Podrobněji se dozvíme o albech, soundtracích či participacích na albech jiných hudebníků v Discografii L. Schifrina na anglické Wikipedii.

Info
https://de.wikipedia.org/wiki/Lalo_Schifrin
https://en.wikipedia.org/wiki/Lalo_Schifrin_discography

Muzika
originál

https://www.youtube.com/watch?v=7HFakjigeFc
https://www.youtube.com/watch?v=vIrvIv0yr8s
živě
https://www.youtube.com/watch?v=fjgjU9C8UUc
živě v Praze, Prague Proms 2010, Smetanova síň Obecního domu, Lalo Schifrin, James Morrison a Český národní symfonický orchestr
https://www.youtube.com/watch?v=vccYZjRvJ0M
Ostatní zdroje
http://www.classicpraha.cz/radio/porady/hudba-stribrneho-platna/lalo-schifrin-mission-impossible/

Zpět