Kolínský dóm

29.01.2011 12:48

 

Kolínský dóm je římsko-katolický chrám pod patrociniem sv. Apoštola Petra. Arcibiskupská katedrála byla do roku 2009 rovněž farním kostelem náboženské obce dómu. Od roku 1996 je kostel zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Důvodů, proč chci pojednat o tomto chrámu v této řadě článků jako o prvním, je několik. Prvním, přirozeným důvodem je skutečnost, že se jedná o největší a nejvýznamnější německý kostel. Porovnáme-li přitom okolnosti s jinými evropskými státy, je pozoruhodné, že kostel tohoto významu se nenachází v hlavním městě země (jako u nás v Praze, ale i třeba v Paříži či v Londýně), nýbrž jinde. Už to signalizuje určitý rozpor v dějinách.

Krom toho lze na tomto chrámu ukázat, v souvislosti s událostmi posledních dní, nějaký hlubší rozměr stavby tohoto druhu. V kolínském dómu se nachází největší zavěšený zvon na světě. V lednu tohoto roku pronikla i do našeho tisku zpráva, že „Německému zvonu míru“, přezdívanému „Tlustý Petr“, který byl zavěšen a vysvěcen v roce 1924, se utrhlo a zřítilo srdce. Něco podobného se stalo se tak několik hodin po skončení voleb do Poslanecké sněmovny v červnu 2002 u nás, když největšímu českému zvonu, sv. Zikmundu, historicky ovšem staršímu než zvon v Kolíně (byl odlit 1549), puklo srdce. To nevěstí podle legendy nic dobrého, a opravdu dva měsíce poté Čechy a Prahu postihla povodeň. Tato událost podtrhuje skutečnost, že kostel není pouze archeologická či historická čítanková památka, nýbrž místo, kde se vedle sebe (případně i proti sobě) může snoubit tisíciletá historie s aktuální přítomností.

Zároveň si říkám, zda je to intuice, něco mezi nebem a zemí či co vlastně, jestliže se rozhodnu psát o kolínském dómu v takřka stejném okamžiku, kdy se přihodí takováto osudová událost. Na to ovšem ať si každý nějak odpoví sám. Když Gerhard Hauptmann napsal své dílo Potopený zvon (Die versunkene Glocke. Ein deutsches Märchendrama) a pár let nato se přihodila ona katastrofa s Titanikem, také se to dávalo do nejrůznějších souvislostí, hlavně proto, že Hauptmann se v pozdním díle přiklonil k mysticismu.

Kolínský dóm, nejvýznamnější církevní stavba v Německu, není paradoxně ani nejvyšší. Přestože je třetí nejvyšší na světě, v Německu je až na druhém místě, nejvyšší (i na světě) je Münster v Ulmu (161,53 m). Věž měří 157,38 m. V letech 1880-1884 byl vůbec nejvyšší stavbou na světě. Je vzdálen 250 metrů od řeky Rýna, v bezprostřední blízkosti kolínského vlakového nádraží, Hohenzollernského mostu a dvou velkých muzeí, Muzea Ludwig a historického Římsko-germánského muzea. Sáhodlouhá rekonstrukce celého prostoru představuje podzemní prostory s Filharmonií, propojení pro chodce a vyřešení dopravní situace na nábřeží, architektonickou hru světla mezi gotickou katedrálou a postmoderními stavbami, v jejichž skleněných plochách se odráží historie i parkové úpravy na samotném nábřeží. 

Pozoruhodnou záležitostí je rovněž skutečnost, že dílo gotického stavebního stylu, tedy epochy středověku, bylo dostavěno – po staletém pozastavení stavby – teprve v historizujícím období novogotiky 19. století. Kdesi mám katalog s fotografiemi (!), zachycujícími postup závěrečných stavebních prací kolínského dómu. Ostatně něco podobného známe rovněž u Svatovítské katedrály. Je to rovněž podstatný znak takovýchto staveb, které doznávají po staletích nejrůznějších slohových proměn, ale zároveň stále zůstávají svým způsobem nedokončené (srv. Sagrada Familia v Barceloně).

Zdvojené věže této francouzské gotiky jsou tedy ve skutečnosti až dílem industriálního 19. století, kdy se postupovalo podle plánů nalezených v roce 1814, v originále v době gotiky byly postaveny v Německu pouze dvě – totiž ve Freiburku a ve Straßburku, ostatní, třeba jako v Řezně nebo ve zmíněném Ulmu, jsou pozdější záležitostí.

Více než tisíciletou historii (první velká církevní stavba na tomto místě, po starších stavbách už od 1. století, byla vysvěcena v roce 873) musím tady přeskočit, to by bylo na samostatný článek. Za zmínku určitě stojí alespoň obrovitý otonský Gerův kříž (podle arcibiskupa Gera, je vysoký 2,88 m) z 10. století, jeden z nejstarších dochovaných velkých křížů na sever od Alp. Samostatným rozměrným článkem by rovněž byl soupis nádherných vitráží v celém prostoru chrámu, které jsou v podrobnostech, stejně jako ostatní, rozepsány na webových stránkách kolínského dómu. Významnou památkou je relikviář Tří králů, kde jsou údajně uloženy ostatky tří králů, které byly přivezeny do Kolína jako válečná kořist z Milána v roce 1164. Relikviář v podobě trojlodní basiliky je největší středověkou zlatnickou prací v Evropě. Vzpomeňme na slávu, o které se hovoří u nás v souvislosti s relikviářem sv. Maura.

Popisujeme-li budovu velké katedrály, hovoří se – vedle zmíněných zvonů – rovněž vždy i o varhanních strojích/nástrojích. Je zajímavé, že většinou bývají tyto stroje novodobého původu. Tak tomu je rovněž v Kolíně. Chrám je vybaven dvěma velkými „hlavními“ varhanami a dvěma menšími v kaplích.

Celé téma je tak obrovité, že mu na německých stránkách Wikipedie je věnován celý portál možná se stovkou článků. Uvádíme adresu mezi jinými k dalšímu čtení a prohlížení. Stojí to za to. Informace v tomto článku se opírají o německé stránky Wikipedie, z níž jsou některé věty či odstavce přeloženy do češtiny v úplnosti, jiné pouze zabudovány do výsledného textu.

http://de.wikipedia.org/wiki/K%C3%B6lner_Dom
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kol%C3%ADnsk%C3%A1_katedr%C3%A1la

http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=285&type=2
http://in.ihned.cz/1-10021030-19701040-n02000_d-37
http://www.nemecko.travel/CSY/kultura_a_zabava/unesco-zapad_koeln.htm
http://www.ct24.cz/svet/104254-kolinska-katedrala-kdysi-vevodila-svetu-stavela-se-632-let/
http://www.iereus.wz.cz/pamatky/koeln_dom.html

http://www.lidovky.cz/nejvetsimu-zvonu-sveta-upadlo-srdce-dv5-/ln_zahranici.asp?c=A110106_220031_ln_zahranici_ani



Zpět