Karel Hvížďala v Knihovně Václava Čtvrtka

16.03.2017 12:16

Jak to bývá, na poslední středeční akci v Knihovně Václava Čtvrtka, uvedení nového překladu knihy Emira Kusturicy a beseda s její překladatelkou Dragou Zlatníkovou, ředitelka Knihovny Václava Čtvrtka připomněla, že za týden (15. března 2017) je na programu knihovny beseda s novinářem, dramatikem a spisovatelem Karlem Hvížďalou.

Přijel s  literárním publicistou a redaktorem Zdenko Pavelkou, který nejen rozhovor moderoval, ale, jak se ukázalo v průběhu večera, ale vystoupil ještě v roli další. V pestré škále námětů tím prvním bylo Německo. Karel Hvížďala se s posluchači podělil o osobní zkušenost s tamějším kulturním, sociálním a politickým prostředím, v Německu dvanáct let pobýval v exilu, než se, v roce 1990, vrátil do Čech a, po práci šéfreportéra Mladé fronty / MF dnes, i do Mladého světa, svého prvního působiště před emigrací.

Pochopitelně s tímto tématem došlo i na Angelu Merkelovou a Hvížďala způsobem, jak ho znám, totiž poukazem na analýzu věci minutu po minutě, kterou provedla skupina asi dvaceti novinářů novin Die Zeit, ozřejmil pregnantně původní kontext onoho výroku německé kancléřky, „Wir schaffen das.“ Ovšemže byl poněkud jiný, než jak se později jevil v kontextu miliónů syrských a jiných uprchlíků, kteří se vzápětí (ovšem právě i v reakci na tato slova) nahrnuli do Evropy.

Nyní se ukázal vlastní důvod, proč s Hvížďalou přijel Zdenko Pavelka. Byla to „knížka o babičce“. Pavelka uvedl knihu s názvem Osmý den týdne, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Novela bohemica, jenž Pavelka v roce 2009 založil, slovy, že považuje tuto Hvížďalovu knihu za určitý zlom, vzhledem k tomu, že všechny jeho dosavadní práce jsou publicistického charakteru, zatímco tato je první kniha beletristická. Hvížďala pak vysvětlil, jak vlastně k tomu došlo a jak s tím souvisí jeho babička, vídeňská židovka, na kterou začal vzpomínat, když měl dát dohromady celek, který vytřídil z hromady někdejších fejetonů. Ty se vždy vztahovaly k nějakému aktuálnímu kontextu a nyní tu byl úkol vytvořit něco, co by drželo pohromadě, co by mělo nějaký jednotící moment. K vzpomínání se váže i výraz „olam haba“, židovská eschatologická fráze (jak jsem si našel na Wikipedii), kterou Hvížďala použil pro vysvětlení názvu knihy: „Proto i tyto texty jsou z olam haba, z osmého dne týdne, který není z tohoto světa.“ Stejně jako u jednoho přidaného dne autor přidal k počtu fejetonů, jichž by do roka mělo podle počtu být padesát dva, rovněž ještě jeden, padesátý třetí.

Nu a pravděpodobně se chystá knížka další, „o dědečkovi“. Hvížďala nám vyprávěl příběh o tom, jak mu sebrali jeho malou továrničku na dětské hračky a jak se jeho dědeček rozhodl, že když už o všechno přijde, alespoň dá lodičky, které ještě zůstaly ve skladu, těm, kterým by měly patřit. Dětem. Vrátný mu ochotně otevřel jiný než lidovou milicí zapečetěný vchod a dokonce mu pomohl naložit náklaďáček, a dědeček pak zvonil na všechny sousedy a u dveří jim předal už k expedici připravenou hračku. Zbylé lodičky pak pouštěli po proudu řeky, aniž by si uvědomili, že v tomto místě je vír vrátí na místo, odkud vypluly. Tenhle příběh, který jsme právě poslouchali, bude Hvížďala vyprávět při natáčení GENU o něm (jestli se nepletu, v Zelenkově režii) v nové řadě, která se natáčí.

V další části večera Karel Hvížďala popisoval charakter českých médií, respektive to, co jim chybí pro to, aby mohli plnit úlohu, kterou mají. Srovnával s charakterem médií v Evropě, zdůrazňoval, jak fungují zvláště v severních zemích a vyslovil obavu z příštího vývoje u nás, který by se mohl přiblížit tomu problematickému v Polsku a Maďarsku. Toto téma zde nebudu rozvádět, nejlépe je přečíst si některou z Hvížďalových knih, které je médiím a „restaurování slov“, v dnešním mediálním prostoru často vyprázdněných (např. Moc a nemoc médií, Jak myslet média) věnována, nebo se i podívat do jeho blogu na Aktuálně.cz. Ostatně na některé formulace, např. vysvětlení „bumerangového efektu“, o němž Hvížďala hovořil v souvislosti s úvahou o šancích Miloše Zemana při dalších prezidentských volbách, jsem narazil právě v na tomto blogu, který ale, jak mi Karel Hvížďala řekl, když jsme se po skončení besedy spolu chvíli bavili, není blogem ve vlastním slova smyslu. Hvížďala pouze dal svolení k zařazení svých textů, publikovaných v jiných médiích.

Vzpomenul si, když jsem se ho zeptal, jestli si ještě pamatuje na sezení v knihovně Lepařova gymnázia, kdy ho, dokonce ještě ve stejnou dobu s Jiřím Černým na besedu se studenty pozvala kolegyně Soňa Machová (to byl opravdu zážitek, moci sledovat vzájemné reakce dvou lidí, jejichž práce člověka provázela svým způsobem vlastně po celý život, ať již to byli Zpěváci bez konzervatoře na jedné straně či Dálkový výslech na straně druhé). Na mou otázku (už v průběhu besedy, v „německém“ bloku, jsem se zeptal na jeho názor na Frauke Petry a Alternative für Deutchland, a Milan Sochor, který seděl vedle mě, ještě dalšími dotazy pokračoval), která připomínala jeho někdejší slova o rozhovorech s prezidenty, mi odpověděl, že by dnes už nepsal o žádném prezidentovi, ani kdyby to byl kamarád. A na můj odkaz na podobnou zkušenost s pobytem v Německu, který jsem v mém případě formuloval tak trochu jako anekdotu, totiž „komu se podaří během jednoho života zažít tři revoluce“ (měl jsem na mysli „osmašedesátý“, bourání Zdi v Berlíně, a Listopad u nás), mi s vtipem sobě vlastním odpověděl – jen abychom nezažili ještě revoluci čtvrtou.

Vlastní besedu uzavřel Karel Hvížďala, aby, jak říkal, po těch chmurách zakončil veseleji, čtením zábavného příběhu Pavla Landovského o tom, jak se na vojenské základní službě stal lékařem-gynekologem, když na prosbu lékaře na marodce opustil vězení, kde si odpykával trest, a nahradil ho, byv ujištěn, že sem v tuhle dobu nepáchne ani noha, aby ten mohl jít na rande. Po půl hodiny do kasáren dorazilo nákladní auto, v němž poručík přivezl dvacet žen s požadavkem, aby byly vyšetřeny.

K nafoceným snímkům z večera jsem přidal dvě fotky z výstavky knih, jakou knihovna obvykle doplňuje vystoupení pozvaného hosta. Už jsem ale, možná škoda, nevyndával z brašny foťák, abych zaznamenal další přehršel knih, které přivezli Karel Hvížďala a Zdenko Pavelka z Prahy a které byly rozložené na stole vzadu u dveří do sálu. Zřejmě se k některým vrátím, až si půjdu vypůjčit další knížky.

Událost na FB Knihovny Václava Čtvrtka
https://www.facebook.com/events/732225673606796/
Osmý den týdne
https://www.kosmas.cz/knihy/205228/osmy-den-tydne/
http://www.novelabohemica.cz/o-nas.html
Karel Hvížďala na blog.aktualne.cz
http://blog.aktualne.cz/blogy/karel-hvizdala.php
Soukromá vzpoura, Pavel Landovský: Rozhovor s Karlem Hvížďalou
http://www.kosmas.cz/knihy/203072/soukroma-vzpoura/

Zpět