Johnizace a ionizace

Ne, nejde o lekci z pravopisu, z toho by mne snad nikdo nepodezříval, přestože by náležela do mé původní profese vystudovaného bohemisty. Nejde o pravopis, i když by to název článku napovídal. Jde o proměnu toho nástroje, který coby lidé používáme (nezdá se to, ale je to tak) nejčastěji, totiž jazyka. Přesněji řečeno slovní zásoby.

O tom, jakým tempem se slovní zásoba mění, tempem nesrovnatelně větším než kdykoli předtím, se zmínil ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva v článku v Instinktu, který se věnuje ovšem pouze jedné oblasti těchto změn, totiž neologismům vzniklým přenesením jména osoby na nějaký obecný jev. Odborně řečeno se jedná o posun/přenesení významu, zvláštní druh metonymie, tedy i projev mnohoznačnosti/polysémie slov, a známe jej běžně i v nejrůznějších jiných souvislostech (třeba názvy aut, které mají jména jejich vynálezců, techniků či podnikatelů, třeba už slovo „diesel“, fyzikálních jednotek jako „ampér“, také ale třeba názvy věcí podle místních jmen, třeba „damašek“). Z oblasti společenské se v článku uvádí jméno někdejšího zločince Johanna (Jana Jiřího) Grasela, popraveného 1818 ve Vídni, celý text se věnuje právě podobným novotvarům/neologismům, vzniklým ovšem v poslední době v souvislosti s průšvihy v naší společnosti. Kromě ještě několika dávných výrazů „dát si bacha“ a „vandal“ se dnes hovoří o „čunkovině“, „vlepím ti kalouska“, „dát si schwarzenberga“, je to jen takový „klausismus“.

Ovšemže se v současnosti neuvěřitelným tempem proměňuje celá slovní zásoba. Překotná technologická proměna celé planety, globalizace společnosti, rozvoj médií, které okamžitě nově vzniklé výrazy zprostředkovávají, vznik, ale zároveň zánik některých předmětů, které jejich názvy naopak odsouvají do stylistické vrstvy historismů (v článku se hovoří třeba o „disketě“), to vše je teprve na začátku. Nevím, zda si to vůbec umím představit, ale když si promítnu, že třeba jen většina věcí, které máme v domácnosti, tady ještě před pár desetiletími, některé před několika roky, ještě nebyla (zjistíte to, když „vypnou proud“), zamrazí mě až, když se pokusím si zafantazírovat, co bude třeba už jen za deset let.

Když jsem zrakem zachytil to slovíčko „johnizovat“, napadlo mne, ještě než jsem dočetl celý článek do konce (tam to rovněž bylo komentováno), že už jedno podobné slovo existuje. „Ionizovat“. Také takto zvukem, ale původem velmi podobná slova v češtině existují. A je to samozřejmě pěkná hra, anebo také trapas, jako třeba – to je ten nejnevinnější – když někdo říká „vodovodní řád“. To je totiž vodovodní „řad“, protože se nejedná o uspořádání, systém, pořádek, ale řazení. Byť obojí má někde vhloubi podobný původ, přece jen jde o dvě rozdílné věci.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Ji%C5%99%C3%AD_Grasel
https://cs.wikipedia.org/wiki/Metonymie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ionizace
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/170527/agent-skarka-stenici-na-bartu-si-schoval-do-hodinek.html
https://instinkt.tyden.cz/rubriky/ostatni/fenomen/bartovy-slzy-na-jazyku-odkloneni-a-johnizace_26595.html