Jizerky

19.05.2011 22:42

O Jizerských horách padla na těchto stránkách už řada zmínek, což je pochopitelné, protože to je místo, kde jsem trávil od dětství každoročně prázdniny v Bílém Potoce u tátovy sestry, tety Miládky. A vzpomněnky tohoto druhu zanechávají v každém z nás tu nejhlubší stopu.

Pozvání na virtuální výlet, které mám teď v úmyslu, bude ovlivněno úhlem pohledu, ze kterého tento pozoruhodný a podivuhodný kraj vnímám, totiž z údolí, v jehož závěru se Bílý Potok nalézá. V loňském roce obrazy z mého dětství oživila vodní katastrofa, o které jsme se dozvídali celé léto z médií a která na určitý čas poničila tento kout, podobně jako kdysi zničily emise v ovzduší takřka všechny lesy v celé oblasti.

Údolí, ke kterému se blížíte, když sjíždíte od Liberce buď do Frýdlantu nebo do Raspenavy, podle toho, jakou silnici zvolíte, pokud nejedete z Liberce vlakem, protože na opačnou stranu, směrem k Frýdlantu, je krajina otevřená a oba hřebeny ji svírají se silnicí, vinoucí se podél říčky Smědé či souběžně s ní. Směrem k Bílému Potoku se proměňuje zvláště hřeben, který vidíte vpravo a postupně se odkrývá vrchol Ořešníku nad Hejnicemi a panoráma Frýdlantského cimbuří, zatímco Paličník nad Bílým Potokem, podél něhož silnice stoupá kolem Bartlovy boudy až ke Smědavě, zůstává konstantou celého pohledu.   

Toto východisko pro výlety je poněkud pootočené vzhledem k tomu, jak vnímá Jizerské hory většina lidí – alespoň těch, s nimiž občas o Jizerkách hovořím. Pro ně jsou jednak většinou výchozími body města na druhé straně, tedy „zvenčí“, nikoli „zvnitřku“, tedy z řečeného uzavřeného údolí, jednak mají většinou jiný cíl, totiž lyžování nebo cyklistiku. K obojímu jsou Jizerské hory opravdu ideální, vrcholové silnice z betonových panelů, které pokryly hřebeny právě v době, kdy se sváželo odtud těžkými náklaďáky dřevo, dokud tam ještě nějaké bylo, a když nebylo, ony zbytky napadených stromů, byly později upraveny a jsou to báječné trasy pro projížďku na kole.

Nicméně pro mě to byla doba objevů míst, které představovaly kdysi, ještě před vystěhováním Němců, místní legendy. Štolpišský vodopád a stará dřevařská silnice, jedna z úžasných staveb tohoto kraje, Krásná Maří či bizarní Sněžné věžičky, takřka bájné poutní místo Haindorf/Hejnice s klášterním kostelem, dnešní bazilikou Navštívení Panny Marie, varhany v Raspenavě, vrcholová skaliska na Paličníku či na Frýdlantském cimbuří či Poledních kamenech, podstatně rozsáhlejší a větší než podobné, ale známější tory v Krkonoších (tam třeba Mužské kameny aj.) s vyhlídkami do krajiny, nejvyšší vrcholy Jizera a Smrk, které soupeřily, alespoň podle místních lidí, o prvenství.

A pokud jsem někam nedojel vlakem, tak zbývalo chodit pěšky. Nejdříve s rodičema, ale především pak s babičkou, která se mnou o prázdninách trávila čas, vařila pro všechny a chodila na výlety, přestože ji s její váhou bolívaly nohy, později s Vláďou, příbuzným spisovatele Jaroslava Havlíčka, s kterým jsme prochodili vše, co bylo v dosahu, křížem krážem, a konečně s bráchou Pavlem, který, ač o deset let mladší, statečně šlapal se mnou až na Bukovec nad osadou Jizerka.

Pokusím se tady tedy ukázat ukazovátkem odkazů na některá z těchto míst, která jsou jako výletní cíle pozoruhodné i dnes, v době GPSsek, mobilních telefonů a map na malých monitorech, speciálního cyklistického vybavení a dalších vymožeností, to jen z oné technické stránky. A vedle toho v době nejrůznějších společenství odborných a přátel hor, přírody, rozhleden či nevím, na co si ještě vzpomenu, kteří se starají o cesty k těm místům, budují nové výhledy a udržují staré, vydávají časopisy, knihy a brožury, zkrátka mají k tomu kraji vztah, který si ten kout zaslouží.

Bílý Potok pod Smrkem
Dojedete vlakem na poslední nádražíčko, kde koleje končí a dál už je jen šturc a skála. A odtud musíte ještě kus jít, protože to nádraží je vlastně na území Hejnic a Bílý Potok začíná až za mostem. Odtud se silnice teprve začíná zvedat prudce v zatáčkách přes celou vesnici, zatímco paralelně s ní je řada dalších cest, kterými se dá jet i autem. Kdysi zde bylo u pošty a obchodu nad druhým kamenným mostem za hospodou i kino, zbytky menší továrničky, jiné textilní továrny podél silnice o sobě dávaly vědět komíny, ta v Bílém Potoce, která se skrývala ve stromoví, ale myslím vyráběla něco jiného. Ve středu vesnice bílý kostelík a škola, ještě kousek pod ním pěkná hospoda (Poledník). Říkám to trochu na přeskáčku, uvědomuju si, vesnice se od šedesátých let začala výrazně proměňovat. Velký pionýrský tábor nad ní, koupaliště, vedle „Jednoty“, nová prodejna „Smíšeného zboží“, chalupy, které byly dosud opuštěné, se začaly znovu obydlovat, „Pražáci“, kterými mnozí opovrhovali, vlastně celou řadu těch stavení zachránili od zkázy. Úplně nahoře pozoruhodná hospoda Bártlova bouda, odtud už pak vedla cesta do přírody.
Pozoruhodné je, že na nádraží byl název obce uváděn jako Bílý Potok pod Smrkem, tak jsme také psali adresu. Na dnešních oficiálních stránkách obce je její jméno uvedeno už bez přívlastku. Důležitost jednoznačné lokalizace do Jizerských hor je zřejmé v okamžiku, kdy si uvědomíme, že komiksové příběhy Jaroslava Rudiše a Jaromíra99 se odehrávají v jiném Bílém Potoce, totiž na Jesenicku.

http://www.bily-potok.cz/
Na stránkách obce nahoře v pruhu pohled na onen hřeben, o němž hovořím nahoře, plastika kousek od kostela a kostel se školou, pod tímto pásem budova obecního úřadu, dříve pošta. Na fotkách i další restaurační budovy, známá Hubertka, Kočičí kameny ve stráni nad obcí, kus dál z Bártlovy boudy se dalo dojít k Medvědím kamenům atd. Pěkná podrobná historie z publikace z rok 1994, kdy obec slavila 400 let trvání.
http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%BD_Potok
http://www.freedlantsko.eu/?page_id=9
http://www.youtube.com/user/freedlantskoeu
Kočičí kameny
Nejbližší skalní skupina z Bílého Potoka, prakticky hned v lese nad vsí přes louku.
http://expedice.rps.cz/lokality/23626-kocici-kameny-skaly.html
http://www.atlasceska.cz/liberecky-kraj/kocici-kameny/galerie/18666/1/

Hubertka a horolezci
Hubertova chata, jeden ze zajímavých restauračních objektů podobným směrem, jako jsou Kočičí kameny, zhruba v sedmdesátých letech byla otevřená, provozoval ji Roman Gamper, syn Itala, který se přiženil do Bílého Potoka (proto to neobvyklé jméno), cizinců zde bylo mezi přistěhovalci poměrně dost, nedaleko domu tety bydlela Slovenka, která se za celou dobu snad dvaceti let nenaučila pořádně česky.
http://www.horyinfo.cz/view.php?cisloclanku=2010090028

Hajní kostel a vodopády Černého potoka
http://www.ivcajirka.estranky.cz/fotoalbum/2008-jizerske-hory/2008-vodopady-cerneho-potoka-a-frydlantske-cimburi/
http://vodopady-cerny-potok.ceskehory.cz/ http://tomasek.cz/foto_vylety/Jizerky/Vodopady_na_Cernem_potoce/index.html
http://www.paladix.cz/clanky/jizerske-hory-cerny-potok.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodop%C3%A1d_na_%C4%8Cern%C3%A9m_potoce
http://www.jizerky.eu/cernyp.php
Ta voda zde byla úžasná. Opravdu pocit chladu i v celém tom prostoru, kameny v korytu řeky působily, že voda měla temnou barvu, přestože byla dokonale čirá. Vodpoád Černého potoka se opakoval jako motiv na řadě pohlednic.

Frýdlantské cimbuří, Polední kameny
Nejbližší výlet z Bílého Potoka. Kolem vodopádů Černého potoka a Hajního kostela zprvu po široké pohodlné cestě a pak náhle prudce do kopce a z cesty do lesa do strmého svahu. Pohled mezi stromy dolů do údolí, teprve po létech jsem si uvědomil, jak je celé místo rozsáhlé a skaliska mohutná. Od Frýdlantského cimbuří pak přes Polední kameny je možné dojít po hřebenu Smědavské hory, jakési „kobyly“, až k Jizeře nebo Smědavě.
http://www.mavlast.cz/top-vylety.skaly-jizerskych-hor--frydlantske-cimburi-a-stolpichy
http://www.moskyt.net/view.php?cisloclanku=2003120805
http://www.turistika.cz/mista/frydlantske-cimburi
http://www.virtualtravel.cz/jizerske-hory/poledni-kameny.html

Hejnice, Lázně Libverda, Obří sud
Pradávné poutní místo a místo, kam jsme se s babičkou vydávali z Bílého Potoka pěšky nebo jednu stanici vlakem. Před vstupem do areálu kostela byly pouťové stánky, bylo plno lidí, sváteční nálada. Babička mi coby malému klukovi zprostředkovala hru na ty báječné varhany, kde se dodnes koncertuje. To patřilo k mým prvním velkým hudebním zážitkům. Později zde otevřeli za opuštěnou továrnou v zatáčce, která vypadala docela děsivě (také zeď ke klášteru areálu byla pobořená), nové koupaliště. V cukrárně u hlavní silnice mívali nejlepší cukrovinky široko daleko, když jsem o dvacet let později jezdíval k tetě autem, vždy jsem se tam stavil pro zákusky. A naproti byl hotel Perun, smutná událost celého kraje. Po nepovedené privatizaci musel být tento architektonický klenot stržen. V hejnickém chrámu zanechal velmi silnou stopu člověk, který studoval střední školu v Jičíně (byli jsme vzdáleně příbuzní), Miloš Raban, který zde vybudoval Mezinárodní centrum duchovní obnovy. Měl jsem tu příležitost hrát zde (nikoli ve vlastním kostele, ale v objektu Centra) na svatbě jednomu dobrému kamarádovi. Vydáme-li se na opačnou stranu, než je kostel, dojdeme po zhruba dvou kilometrech do Lázní Libverdy a ještě dále k proslulému Obřímu sudu.   
http://www.mestohejnice.cz/cs/mesto-hejnice/historie.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bazilika_Nav%C5%A1t%C3%ADven%C3%AD_Panny_Marie_%28Hejnice%29
http://www.mcdo.cz/
http://www.youtube.com/watch?v=8g_15DTrei0&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=49GBy8Rot9Y
http://cs.wikipedia.org/wiki/Milo%C5%A1_Raban
O Lázních Libverdě na těchto stránkách na adrese
http://jan-k-celis.webnode.cz/news/vyvery-prameny-zdravi-ii-/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C5%99%C3%AD_sud
http://www.laznelibverda.cz/cs/turisticke-informace/ubytovani/obri-sud.html
U Obřího sudu byl nedávno otevřen velký sportovní areál.
http://www.areal-obrisud.cz/
Rovněž v místě, kde bylo kdysi dvojče libverdského Obřího sudu, totiž na Ještědském hřebeni, se buduje velký nový sportovní areál.
http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/tipy-na-vylet-jh/luzicke-hory-a-jestedsky-hrbet/vsesportovni-areal-obri-sud-javornik.html

Štolpišské vodopády
Jeden z častějších výletů.
http://www.ivcajirka.estranky.cz/fotoalbum/2008-jizerske-hory/2008-jizerske-hory-divoky-stolpich-a-vyhlidky/
http://www.jizerky.eu/cernyp.php
http://www.vodopady.info/cz/jizerky/Jizerky.php?page=malystolpich

Na Čihadle, Sněžné věžičky, Krásná Maří
Nejkouzelnější místa na celém hřebenu nad Hejnicemi a Bílým Potokem. Unikátní flóra, bizarní tvary skal, místní legendy a poezie místa. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sn%C4%9B%C5%BEn%C3%A9_v%C4%9B%C5%BEi%C4%8Dky
http://fotoprazak.net/2-vyber_lokalit_krajin/lokality_krajin/jizerske_hory/Snezne_vezicky720063.html
http://www.virtualtravel.cz/jizerske-hory/snezne-vezicky.html
http://www.virtualtravel.cz/jizerske-hory/krasna-mari.html

Jizera
První mé smutné setkání s ekologickými katastrofami. Nevěřil jsem svým očím, když jsem se opřel rukou do dvacetimetrového vzrostlého stromu, a on se zvrátil, protože byl mrtvý. A takových bylo kolem desítky, možná stovky. Na vrcholovém kuželi druhé nejvyšší hory Jizerských hor. To byly chvíle, kdy jsem si říkal, že se sem už nikdy nevrátím. Moje teta pak patřila k těm, kteří, již v důchodovém věku, přes dvacet let chodili a vysazovali znova všechny ty lesy, které v sedmdesátých letech zahynuly působením emisí. A tu krajinu zachránili.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jizera_%28hora%29
http://www.tisicovky.cz/cs/hory/jizerske-hory/jizera-hlv170/
http://fotoprazak.net/2-vyber_lokalit_krajin/lokality_krajin/jizerske_hory/Jizera72006.html
http://www.jizerky.eu/jizera_hora.php
http://www.virtualtravel.cz/jizerske-hory/jizera-hora.html

Smědava, Protržená přehrada
http://www.treking.cz/chaty/smedava.htm
http://cs.tixik.com/smedava-2358918.htm
http://www.jizerky.eu/bila_desna.php
http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99ehrada_Desn%C3%A1
http://www.moskyt.net/view.php?cisloclanku=2004020201

Jizerka, Velká Jizerská louka (Rašeliniště Jizery), Černá jezírka

a Bukovec
Nejzazší místa, dostupná pro mne pěšky z Bílého Potoka. Dnes celá oblast rozkvétá, jak se může přesvědčit každý návštěvník. Pěkné musí být i cesty na polskou stranu, které jsem už (nebo ještě) nezrealizoval. V Černých jezírkách se kdysi do rašeliniště za láhev rumu potápěl místní hajný, kterému ostatní v hospodě nevěřili, že to dokáže a nezůstane tam. Údajně je třeba se pohybovat určitým způsobem, jinak vás to stáhne do hlubin jako v Králi Šumavy. Místní rašeliniště jsou stejně nebezpečná.
http://www.mavlast.cz/top-turisticke-cile.raseliniste-velka-jizerska-louka-
http://www.mavlast.cz/top-turisticke-cile.naucna-stezka-raseliniste-jizerky-a-bukovec
http://velka-jizerska-louka.ceskehory.cz/
http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_raseliniste_jizery_cz
http://www.jizerskamagistrala.cz/cz/turisticke-trasy/smedava---jizerka/velka-jizerska-louka-a-gross-iser/

Paličník
Jestli jsem si někdy vyzkoušel, co je to diretissimo, tak to byl právě Paličník. Řekl jsem si jednou, že to prostě vezmu nahoru suťovištěm až k vrcholu. Byl to docela pěkný zážitek. Jinak po cestě je to, jestli si to dobře pamatuju, od Bartlovky asi čtyři pět kilometrů.
http://www.ivcajirka.estranky.cz/fotoalbum/2008-jizerske-hory/2008-jizerske-hory-palicnik-a-kral-smrk/
http://www.youtube.com/watch?v=49GBy8Rot9Y

Smrk
V době mého dětství na vrcholu Smrku nic nebylo. Z někdejší rozhledny zbylo trochu dříví, její původní krásu už nepamatuju. Její kopie je nicméně v pražské zoologické zahradě. Dlouho vytoužená nová rozhledna je výsledkem pozoruhodné aktivity fandů, kteří spojili své síly ve Společnosti pro obnovu rozhledny v Novém Městě pod Smrkem. Otevřena byla v roce 2001. Zatím se mi nepodařilo se podívat nahoru.
http://www.360cities.net/image/vrchol-hory-smrk-czech-republic#-560.06,-44.32,35.8
http://www.virtualtravel.cz/smrk-hora/rozhledna-smrk/pred-rozhlednou.html
http://www.virtualtravel.cz/smrk-hora/rozhledna-smrk/vyhlidka-18-metru.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhledna_na_Smrku
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Isergebirge._Aussichtsturm_auf_der_Tafelfichte..jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:View-tower,_Prague_Zoo.jpg 
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Smrk.jpg

Peklo u Raspenavy
Pěkné místo.
http://www.karolinthal.cz/
http://www.osf.cz/jizerky/peklo.htm

Frýdlant
Město a zámek. Byly tu vždycky dlouhé okruhy s rozsáhlým výkladem o Gallasech a Glam-Gallasech a Albrechtu z Valdštejna, vlastně to byl ten můj „hrad a zámek“, kam jsem se vracel pro tu představu o historii. Dnes už tady je spolupráce s Jičínem, zvláště co se týče Valdštejnských dnů (o tom někdy jindy).
http://www.mesto-frydlant.cz/
http://www.zamek-frydlant.cz/
http://www.hrady.cz/index.php?OID=774
http://www.ceskenoviny.cz/kultura/zpravy/zamek-frydlant-slavi-210-let-od-sveho-otevreni-pro-verejnost/613030

Není to všechno. Nemůže to být všechno. Ale chtěl jsem to mít v jednom článku, byť je to asi až příliš dlouhé. Přece se k tomu tématu mohu vrátit.

Stránky Jizerských hor
http://www.jizerskehory.cz/
http://www.projizerky.cz/
http://www.jizerky.eu/
http://www.jizerky.eu/ http://www.jizerky.cz/cz/o-regionu/

Zpět