Ještě něco o Odenwaldu (II)

29.07.2011 23:30

Dá se začít nejrůznějším způsobem. Třeba kapitolou o Heidelberku, jednom z nejromantičtějších univerzitních měst v Německu, kde studoval i náš Jan Amos Komenský, či o Darmstadtu s jedním z prvních tzv. uměleckých sídlišť a Svatební věží, známou též jako Věž pěti prstů, na Mathildině výšině, nebo o údolí Rýna, Mohanu a Neckaru, o jednotlivých výletních autotrasách, které tímto krajem procházejí.

Z široké možnosti témat mne ale napadla některá jiná. Tak jako v každé romantické krajině je i v Odenwaldu neuvěřitelná hustota výskytu nejrůznějších hradů, zámků či zřícenin. Některé z nich:

Město Neckarsteinach, nacházející se na toku řeky Neckar v jižní části Hessenska asi patnáct kilometrů od Heidelberku, nese přízvisko „město čtyř hradů“. Je to neuvěřitelné, ale čtyřtisícové městečko s názvem podle potoka Steinachu, který zde ústí do Neckaru, se může na svých stránkách pyšnit tímto atributem, protože zde jsou opravdu čtyři hrady. Největší, dosud obývaný, dobře zachovaný hrad na kopci, založený kolem roku 1165, se jmenuje Mittelburg. Stavba sestávající původně z obranné věže (bergfrídu) a vlastního hradu byla později přebudována podle vzoru v Heidelberku na renesanční zámek. Kolem roku 1820 byl zámek v obvyklém duchu romantizace přebudován (regotizován). Druhý z hradů s poetickým názvem Vlašťovčí hnízdo (Schwalbennest) či – podle rodu, který vlastnil i další z těchto staveb – Schadeck (Schadheck, což znamená rovněž vlaštovčí hnízdo), je o něco málo mladší, zhruba z roku 1230, nicméně v současnosti je to zřícenina. Jméno naznačuje obtížný způsob přístupu k hradu, k němuž vedly dříve prudké serpentiny. Při stavbě bylo nutné strhnout řádný kus skály, aby bylo možné vůbec stavbu v jakémstakéms rozměru, ve kterém chyběly některé prvky běžné u jiných hradů, postavit. Hrad opěvoval Victor Hugo ve spisku Heidelberg, rovněž Mark Twain v knížce Procházka Evropou (Bummel durch Europa, v orig. A Tramp Abroad), jejíž značná část je, vedle Alp a Itálie, věnována Německu, popisuje cestu po řece Neckaru z Heilbronnu do Heidelberku, a zmiňuje odvážné věže, které zanechávají romantický dojem. Hrad Vorderburg, kompaktní stavbu centrální věže (bergfríd) s třípatrovým palácem, přesněji stavbou zvanou „palas“, reprezentativní sálovou stavbou, z lat. palatium, císařský dvůr, nechal kolem roku 1200 postavit Ulrich I. ze Steinachu, syn minesengra Bliggera II. ze Steinachu. Hrad byl napůl v lénu biskupství ve Steyeru a biskupství Wormsu (dvě z největších katedrál v Německu se nacházejí v neuvěřitelné vzdálenosti, tedy blízkosti od sebe, podobně jako třetí z nich, totiž v Mohuči, ve všech byla významná biskupství). Po dalších historických peripetiích je hrad od roku 1825 obytný a dnes je pronajímán pro správu zdejších lesů. Posledním ze čtyřech hradů je Zadní hrad (Hinterburg), dnes zřícenina, původně postavená kolem roku 1100, s podobnými osudy jako předchozí hrad. Pozoruhodná je skutečnost, že jeden čas byl hrad v majetku císaře Karla IV., který uplatňoval vlastnická práva vůči biskupovi Lambertovi ze Speyeru. 

Bližší informace
http://de.wikipedia.org/wiki/Mittelburg_%28Neckarsteinach%29 http://de.wikipedia.org/wiki/Schwalbennest_%28Burgruine%29 http://de.wikipedia.org/wiki/Vorderburg_%28Neckarsteinach%29 http://de.wikipedia.org/wiki/Hinterburg_%28Neckarsteinach%29

http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Neckarsteinach-mittelburg2.jpg&filetimestamp=20080512104727
http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Nsteinach-schwalbennest.jpg&filetimestamp=20080514222610
http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Neckarsteinach_Vorderburg.jpg&filetimestamp=20101106220237

http://www.panoramio.com/photo/6952640
http://www.panoramio.com/photo/1881386
http://www.panoramio.com/photo/38641828
http://www.panoramio.com/map/#lt=49.409563&ln=8.827386&z=4&k=2 (celá mapa)

přehled
http://de.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Burg_in_Hessen

Klášter Lorsch je místem, které se mi líbí už proto, že na Merianově rytině z roku 1615, tj. takřka ve stejnou dobu, kdy budoval Albrecht z Valdštejna svou rezidenci v Jičíně, vypadá klášter takřka stejně jako kartuziánský klášter ve Valdicích, zamýšlené místo posledního odpočinku vévody terra felix, šťastné země. Zdejší benediktinské opatství je nicméně podstatně starší. Bylo založeno v roce 764 a do vrcholného středověku bylo mocenským, duchovním a kulturním centrem. V roce 1232 přešel klášter k arcibiskupství v Mohuči. Je zachována řada literárních památek, např. Lorscher Kodex (Codex Laureshamensis), rozsáhlý rukopis z konce 12. století, obsahující například dějiny kláštera, knihu 3800 listin, řadu opisů (dnes v barovském státním archivu ve Würzburku), Lorscher Evangeliar (Codex Aureus Laureshamensis), karolínský rukopis s obrazy, který pravděpodobně vznikl na dvoře Karla Velikého a je datován rokem 810 a nachází se ve Vatikánské knihovně. Od roku 1991 patří klášter ke kulturnímu dědictví UNESCO.

http://www.kloster-lorsch.de/
http://de.wikipedia.org/wiki/Kloster_Lorsch
http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Kloster-lorsch-um-1615-matthaeus-merian_1-648x313.jpg&filetimestamp=20050707173404
http://www.panoramio.com/map/#lt=49.6540239&ln=8.5688187&z=0&k=2

Fotky, film
http://www.swr.de/schaetze-der-welt/-/id=5355190/nid=5355190/did=8360110/pv=gallery/1flz3bq/
http://swrmediathek.de/player.htm?show=76338c00-b483-11e0-bf7f-0026b975f2e6

Německé muzeum draků v Lindenfelsu může být zastávkou na cestě po autoturistické trase Nibelungů, která vede z Wormsu do Erbachu a Wertheimu. Není to státní muzeum, není to muzeum velké, vzniklo, stejně jako řada zajímavých věcí, jakožto spolek (v němčině zkratka „e.V.“, „zapsaný spolek“), nachází se ve věži (Bürgerturm) ze 14. století, která byla součástí městského opevnění. Drak je v této krajině bytostí, která má úzkou souvislost s kulturou celého národa, totiž starogermánskou mytologií. Na řadě míst zde nalezneme vyobrazení, jak Siegfried, rek z Písně o Nibelunzích, zabíjí draka. Muzeum draků v Lindenfelsu je nicméně záležitostí zcela čerstvou. Zatímco první aktivity probíhaly v roce 2009 právě ve věži, z níž je krásný rozhled na okolní krajinu, o rok později byla otevřena expozice ve vedlejší budově, a zhruba před dvěma měsíci (v květnu 2011) byla otevřena návštěvníkům venkovní galerie (zvaná v němčině Kunstpfad, tedy stezka s uměním), s Dračí zahradou. Shrneme-li témata muzea, pak v bodech lze říci, že se můžeme něco dozvědět o mýtu draka, dracích Západu a Východu, dracích v literatuře, že si může draky užít i mládež, jíž je jedna část muzea věnována.
To, že muzeum draků je novým místem zábavy a poučení, není žádným překvapením, když se podíváme na název samotné obce, jejíž název vznikl při sloučení několika obcí v roce 1972.

http://region-odenwald.info/sehenswert/deutsches-drachenmuseum-lindenfels
http://www.deutsches-drachenmuseum.de/
http://de.wikipedia.org/wiki/Lautertal_%28Odenwald%29

Zpět