Jean-Luc Ponty / Jazz in Paris: Jazz Long Playing

Jean-Luc Ponty / Jazz in Paris: Jazz Long Playing
příspěvek k poslechu hudby jazzového houslisty

Jazz Long Playing je první album v diskografii francouzského jazzového houslisty, bylo natočeno v Paříži v červnu a červenci roku 1964 a vydáno u firmy Philips jako LP 77 810. Jedenáct skladeb ještě nejsou vlastní kompozice jako později, nýbrž skladby klasiků, počínaje Django Reinhardtem (jehož hra je kongeniální s tím, co dělal Ponty o několik desetiletí později, ještě přesněji řečeno, Pontyho vzor Stéphan Grapelli s Djangem ve třicátých létech hrál), Charlieho Parkera, Duka Ellingtona či Dizzy Gillespieho.

V komentáři na allmusic.com se hovoří o vlivu tehdejšího bopu, a o tom, že si vybral ze skladeb své některé francouzské současníky a (už zmíněné) americké klasiky, kteří obstáli v čase. Jedinou vlastní skladbou je Ytnop blues, v němž se po úvodním pizzicatu houslí představí v sóle basista Guy Pedersen a pianista Eddy Louiss a teprve potom autor. Je hodnocena zajímavost podání všech čísel alba s jedinou výhradou vůči skladbě Billy Eckstine I Want To Talk About You. Samozřejmě jsem zajásal na hammondkami ve Sniffin´the blues s pozoruhodným přechodem k houslím. Ostatně celý ten styl doprovodu v ještě „tradičnějším“ kombu, který se později proměnil v sedmdesátých letech zvukově do zcela jiné podoby. Tady jsou ještě sólistické výkony, v nichž jsou všichni výborní, muzika jde dopředu. A pochopitelně houslová technika (třeba dvojhmaty v Postlude in c) Jeana-Luc Pontyho (ještě na ozvučení klasické housle) je skvělá.

Rozšířený název Jazz in Paris: Jazz Long Playing přináleží vydání z roku 2000 jako součásti řady Jazz i Paris.

https://en.wikipedia.org/wiki/Jazz_Long_Playing
https://www.allmusic.com/album/jazz-in-paris-jazz-long-playing-mw0000229484
https://www.musicme.com/#/Jean-Luc-Ponty/albums/Jazz-Long-Playing-0600753257203.html