Jak to vidí čahouni

05.12.2010 14:08

Zdá se, že v posloupnosti článků na těchto stránkách vznikne vždy nějaká minisérie. Poznámka o tomto tématu je o lidském těle, stejně jako článek předchozí (Lidské bonsaje), i když v tomto případě nejde o extrémy, naopak se vychází z nějakých norem, „středních hodnot“, standardů, byť právě ony mají smysl teprve při porovnání s mimořádnými hodnotami.

Ovšemže téma největších a nejmenších lidí je lákavé, čas od času se v médiích objeví články o extrémních mírách lidí, ať už to jsou „obři“ či „trpaslíci“, případně o problémech s tím spojených. Neboť často jsou tyto odchylky spojeny s nějakou zdravotní specifičností. Vzpomínám si na někdejší Encyklopedii dětí a mládeže (tuším, že se to tak jmenovalo, předválečný soubor několika svazků), tam se hovořilo o dvou druzích obrů, tuším u jednoho byl vysoký vzrůst důsledkem nadměrné činnosti hypofýzy, už si to přesně nepamatuju, typově šlo o dlouhé nosy, prsty, uši atd., u druhého typu o celkovou délku.

To, že jsou lidé jiného než standardního vzrůstu dokonce i námětem mytologie a literatury ^pzn.1, je dokladem toho, že perspektiva lidského oka, která je podstatná pro naše sebevnímání v okolním světě, je podstatnou měrou určena právě výška člověka, tj. místo, ze kterého svět kolem sebe vlastně vidí. A samozřejmě i toho, jak vnímáme naopak my lidi jiné výšky, než jsme my sami. Takto uvádí téma i titul článku v Instinktu, který reaguje na tuto skutečnost.

Je pravda, že se každý s antropometrií asi setká, i když to už asi nebude řešit při verbování do vojska, kam ti „podměreční“ nebyli přijati. Vlastně si uvědomuju, že u Hradní stráže to ještě je podmínkou. Jak je to u pilotů? Já sám jsem v průběhu života na tyhle věci samozřejmě rovněž narážel v různých kontextech. Jednak jsme se v rámci zdravotní prohlídky každý rok ve škole měřili a sám jsem kdysi měřil své děti tak, že jsem jejich míru tužkou pravidelně označoval na dřevěné liště u skříně. Aby to bylo přesně, položil jsem Honzovi na hlavu pokud možno vodorovně knížku, pak se musel sehnout a následovala příslušná čárka. To, že dítě roste, znamená totiž automaticky, nějak to máme zafixováno, že prospívá – stejně jako když přibývá na váze. To je samozřejmě pozůstatek z doby nedostatku, která provází lidstvo vlastně po celé jeho dějiny, zatímco jen pár desetiletí, vlastně poslední naprosto nepatrný díleček na časové ose máme dobu hojnosti – tedy u nás, v Evropě. A v tu chvíli platí ovšem i obrácená kritéria, jsme například obézní, se všemi neblahými důsledky.

Ale to už to příliš komplikuju. Zásadní je, že prostě rosteme. Můj syn má 192 cm, zatímco já sám jsem míval 174 cm. Je zajímavé, že přesto že v roce mého narození to byl prý přesně průměr, jsem byl po celý život vnímán spíš coby menší postavy. A při posledním měření jsem se ještě k tomu přesvědčil, že člověk skutečně „roste do země“, protože mi naměřili o pět centimetrů méně.

Ve škole jsme svého času vnímali růst studentů v poměrně velmi krátké době. Z legrace jsem říkal těm klučíkům, kteří přišli do prváku, „skřeti“ (opravdu jsem to nemyslel nikterak urážlivě, neříkal jsem to samozřejmě jim), oni se ale během dvou let vždycky vytáhli a ve třetím ročníku mě už většina z nich přerostla. Zvláště v jedné „baskeťácké“ třídě byla na jičínském gymnáziu už někdy v osmdesátých letech skupina kluků, kteří měli hodně přes 180 centimetrů. Nu a dnes je to průměr. V dotyčném článku v Instinktu je uvedeno, že průměrný český muž dnes měří 180,2 centimetru, žena 167,2 centimetru. Podle měření profesora mnichovské univerzity Johna Komlose jsou Češi se svým průměrem 177,5 cm třetím největším národem, spolu se Švédy a Nory, a po Nizozemcích, kteří měří v průměru 185 centimetrů, a Dánech měřících 180 cm.

Zajímavé jsou důsledky výšky pro existenci v našem normovaném světě. Výška člověka není jen záležitostí „ptačí“ a „žabí“ perspektivy, ale i řady praktických věcí. Stejně tak jako třeba mají leváci řadu problémů, protože na ně ostatní svět nemyslí (třeba škrabka na brambory, zdánlivě zcela banální věc), mohou vyšší lidé mít starosti s nejrůznějšími běžnými pohyby či úkony. V rodině mé ženy, kde jsou všichni čahouni, se o tom mluvilo dříve každou chvíli. Její bratr, který má skoro dva metry, se musí sehnout, když prochází dveřma (norma, jak si ji pamatuju ze stavby domu, byla 192 cm), postele standardní délky nestačily, s tím souvisely prostěradla atd. Slovo „ergonomie“, dnes běžné, jsem poprvé slyšel někdy v osmdesátých letech na jedné konferenci o krajině na jižní Moravě a nevěděl jsem, co to znamená. Jen jsem vytušil, že to je nová módní slovní ikona. Dnes se přizpůsobuje mnohé i v designu běžných předmětů právě tomu, aby se věci daly dobře uchopit, aby dítě dosáhlo na poličku s knihami a žena měla věci v kuchyni v úrovni očí či aby si nehrbila záda u kočárku s nízkou rukovětí. Jak je patrné, téma výšky lidského těla je něco, co zkrátka nelze přehlédnout.

Poznámky a odkazy

Pzn. 1) Kdysi jsem četl jednu literárněvědnou studii od M. Bachtina, ve které ukazuje, jak „svět obrů“ u Rabelaise představuje vlastně renesanční vidění světa. Jinde mohou být „velká ústa“ hrozbou, vzpomeňme na Goyu (Saturn). „Jiný svět“ je svět obrů a liliputánů v Guliverových cestách. V antice je zřejmě nejznámějším příběhem Odysseovo přelstění jednookého Polyféma, v Bibli máme Davida a Goliáše, v pohádkách Palečka a Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého, v nové literatuře jsou skřeti, trpaslíci a jiné bytosti „jiné tělesné míry“ základním rozvrstvením světa knih R. R. Tokiena. Téma povahy obrů může být dalším námětem úvah.

Jak to vidí čahouni, Instinkt
https://instinkt.tyden.cz/rubriky/ostatni/tema/jak-to-vidi-cahouni_25687.html

Vzrůst člověka
https://www.vesmir.cz/clanek/promeny-vysky-postavy-v-prubehu-veku Výška těla patřila vždy k základním údajům o identitě člověka.

https://scienceworld.cz/clovek/Z-genu-se-dnes-vyska-cloveka-poradne-predpovedet-neda-4737

Rarity, příklady, …
https://www.hrb.at/lengau/
https://wissenschafts-news.blog.de/2005/07/27/riesen_in_sagen_und_mythos/
https://www.sagen.at/texte/maerchen/maerchen_norwegen/herz.html
https://www.einsatzbilder.com/showdetails2182.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Gigantism
https://en.wikipedia.org/wiki/Kenny_George
https://en.wikipedia.org/wiki/Sultan_K%C3%B6sen
https://www.akromegalie.cz/
https://www.akromegalie.cz/galerie-slavnych
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hypof%C3%BDza
https://en.wikipedia.org/wiki/Rondo_Hatton