Imelda May

Imelda May
irská zpěvačka a hudebnice

Vlastním jménem Imelda Mary Higham, rozená Clabby (1974 v Dublinu), její styl je směsí rockabilly, blues a jazzu. Jako nejmladší z pěti sourozenců vyrůstala v Liberties, historické části irského hlavního města, kde se dostala do styku s nejrůznějšími oblastmi populární hudby. Oblíbila si obzvláště rokenrol a folkovou muziku. Svoji cestu popisuje takto: Můj starší bratr byl velký fanoušek Elvise, v jeho pokoji jsem našla nahrávky Ediieho Cochrana a Gene Vincenta (doplňuju: říká se, že Swinging Sixties v termínech populární kultury začínají v roce 1963 s The Beatles, ve skutečnosti to je ale už v lednu 1960, kdy po evropském turné Vincent přesídlil do Londýna, známý je pak příběh autohavárie s Cochranem, který při ní zemřel; Beatles hráli na živých vystoupeních čtyři Cochranovy písně, ale zpět k Imeldě:). Vedle muziky předchůdců Beatles, kterou považovala za fantastickou, na Imeldu May měl vliv bluesman Elmore James (1918 – 1963), vedle Muddyho Waterse nejvlivnější slide-kytarista chicagského období, či jazzová zpěvačka Billie Holidayová (1915 – 1959). Svoje první vystoupení zpěvačky měla Imelda Mayová v reklamě na rybí tyčinky. V šestnácti letech absolvovala svá první vystoupení v dublinských klubech, mimo jiné po boku Mike Sancheze, britského bluesového hudebníka a klavíristy. Stala se rychle pevnou součástí dublinské klutové scény. Starší hudebníci jí říkali, že její hlas je sice dobrý, ale málo syrový. Podobně se vyjádřil i její otec.

Svou profesionální kariéru zahájila Imelda Mayová v roce 2003, zformovala svou první kapelu a vydala album No Turning Back. Později jej natočila s mayovsky typickým rockabilly zvukem na vlastním labelu a už pod uměleckým jménem Imelda May. V roce 2007 uzavřela smlouvu s Ambassador Records, podlabelem Universal Music Group. V tomtéž roce vyšlo druhé album Love Tattoo, které se vyšplhalo na první příčku v irské hitparádě. Album vzbudilo pozornost i u britského bandleadera a TV moderátora Joolse Hollanda, ten Mayovou podporoval na živých turné a pozval do svého pořadu Later with Jools Holland, hudebního pořadu BBC o současné hudbě. Na začátku roku 2009 vyšly dva singly - Johnny Got A Boom Boom a Big Bad Handsome Man. V tomtéž roce obdržela zpěvačka cenu Female Artist of the Year (ženská umělkyně roku). V roce 2009 dělala předskokana anglickému zpěvákovi a multiinstrumentalistovi Jamie Cullumovi na turné po Spojených státech. Na podzim roku 2010 vyšlo třetí studiové album s názvem Mayhem, které opět dosáhlo na první příčku irského žebříčku populární hudby.

V rámci TV show a na živých koncertech Imelda May vystoupila s řadou dalších zpěváků a hudebníků, mj. s Alison Moyet, Dionne Warwickovou, Bryanem Ferrym, Anastaciou, skupinami Supremes, Sister Sledge či Scissor Sisters, irskou folkovou skupinou Dubliners, americkou chansonovou zpěvačkou Madeleine Peyroux, skupinou Matt Bianco, Elvisem Costellem, zmíněným Joolsem Hollandem, Eltonem Johnem a také s Jeffem Beckem (viz samostatný příspěvek o koncertu v jazzovém klubu Iridium). Vedle koncertování se svou kapelou vystupuje rovněž v Candy Box Burlesque Club v Birminghamu.

Co se týče stylu, zdůrazňují média propojení výchozího rokenrolu a rockabilly s prvky jiných stylů, zvl. blues, jazzu, folku a popu. Velkou pozornost vzbuzuje rovněž stylizace zpěvačky, způsob vystupování včetně prvků pin-up designu a neoburlesky a inscenace životního pocitu éry 50. a 60. let, komentovány jsou její velkolepé šaty a typická lokna nad čelem, která je – vedle jejích primárně hudebních kvalit – součástí její rozpoznatelnosti (brand recognition).

https://de.wikipedia.org/wiki/Imelda_May

https://www.youtube.com/watch?v=rq2YUEFELLc (ve videu účinkují členové kapely I. M.)
https://www.youtube.com/watch?v=0aj1jdFQosQ
https://www.youtube.com/watch?v=BMOgSdc8OAI
https://www.youtube.com/watch?v=OhogVvwbwkw
atd.