Hluk, prach, světelný smog …

13.02.2010 18:00

Od školních let je to pořád stejná písnička. Tenkrát se tomu myslím říkalo odsiřování, mluvilo se jakýchsi filtrech na komínech. Neumím všechny okamžiky na časové ose seřadit správně za sebou, ale myslím, že u nás ještě nebylo obecně známé slovo „ekologie“. V osmdesátých letech v Jičíně zavřeli odvážlivce, který vyvěsil na Husovce (hlavní třída v J., dnes pěší zóna) na jedné nástěnce obrázek, „Krkonoše – Raketonoše“, takhle nějak byl ten text, myslím, že to bylo ještě předtím, co jsem měl jeden z nejotřesnějších zážitků, když jsem na vrcholovém lese Jizery strkal rukou do suchých stromů a ty se kácely (v Krušných horách, nejproblematičtější oblasti, jsem nebyl), někdy v polovině osmdesátých let jsem se tehdy ještě v Západním Německu účastnil mládežnického semináře s tématem životního prostředí, kde promítali videofilm o ekologické katastrofě ve Schwarzwaldu, ale slovo „Waldsterben“, jedno z klíčových dobových slov desetiletí (vedle třeba „Ostpolitik“), podle jedné výstavy, která o tom pojednávala, je starší. Musím to někde dohledat. Teď si postupně vzpomínám, jak o tom hovořím, na hnědý oblak smogu nad ranní Prahou, to muselo být někdy v roce 1973 nebo 1974, protože jsem ho spatřil z okna mého pokoje na koleji na Větrníku (nacházela se na kopci, na Petřinách).  A pak ještě jeden pohled, daleko děsivější, když jsem jel s kolegou z Drážďan do Čech koupit autobaterii do škodovky, která se tam nedala sehnat, a spatřil jsem panorama severočeské krajiny, zahalené v černé mraky, do nichž komíny chrlily cosi v nejrůznějších barvách, od bílé po akvamarínovou. Kamarádka z Hessenska hovořila před třiceti lety o nesmyslných obalech stogramových jogurtů či několika plátků salámu v tehdejších supermarketech, jejichž nabídku jsme my tenkrát obdivovali.

Na začátku 90. let se věci začaly měnit. Přestalo nesmyslné plošné hnojení, zlepšila se čistota ovzduší, spodních vod, alespoň podle toho, co jsem četl či slyšel na různých konferencích o krajině, jichž jsem se účastnil. Říkal jsem si, fajn, začínáme pomalu s rekultivacemi krajiny, staré průmyslové objekty jsou pomalu pojednávány jako technické památky, bude to tu jako v Porúří, kde mne před skoro dvaceti lety fascinovala zeleň, parky s plastikami a „světelným uměním“ na bývalých haldách, ostatně jedna ze známých autoturistických tras je vedle Cesty hradů, Romantické cesty či Cesty vína (jsou jich desítky) také Industriální cesta. Když mi dcera vyprávěla, že v Pekingu nebylo vidět na krok, pomyslel jsem si, to u nás už je to, kromě Prahy, podstatně lepší. Mám pocit, že s tématem ekonomické krize je nastaven celkově kritičtější pohled na vše kolem, co se dříve přehlíželo. Dědictví minulého režimu (bývalí estébáci v nejvyšších funkcích), nejrůznější současné aféry ekonomické či s ekonomikou související (poslední „komando“ ČEZ), ve školství (Plzeň), regionální politice (včera brněnský starosta obviněný z korupce) atd. atd.  Nebo že by to byla náhoda?

A vracejí se i ekologická témata. Buď se hovoří o oněch tradičních škodlivinách nebo jsou tu nové pojmy, ale i o ty tradiční jsou interpretovány novým způsobem. V Praze žije v hluku nad 70 dB, hladině považované za mezní pro zdraví škodlivé, přes sto tisíc obyvatel, v Brně více než tricet tisíc, na Ostravsku v součtu před deset tisíc atd.. Ukazuje to mapa v LN 1. února 2010 a doprovodný text hovoří o zdravotních následcích, uvádějící mimo jiné poruchy krevního tlaku, nižší odolnost vůči infekci, srdeční nemoci, zhoršování osvojení řeči a čtení u dětí, problémy s usínáním či negativní vliv na psychiku člověka. V článku „Decibely ženu ničily tak, že musela k psychiatrovi“ je vyznačená věta „Nakonec ale ani dobrozdání lékařů k nápravě u soudu nestačilo“, celou stránku uvádějí slova „Bezmocní proti hluku“. O deset dní se tytéž noviny věnují tématu o šuplík vedle, totiž znečištění ovzduší. Popisují se zde především zdravotní důsledky polétavého prachu, který je tak drobný, že se nezachytí při vdechnutí na sliznicích, ale až v průduškách či v plicních sklípcích. Astma a jiné choroby dýchacích cest, včetně rakoviny plic, nepříznivé působení na těhotné ženy, kratší život. Co jsem nevěděl, že na tyto látky se váží karcinogeny – polycyklické aromatické uhlovodíky, například benzoapyren (cituji uvedený zdroj), jichž je např. v Ostravě třikrát více než v Praze.

Vcelku novým pojmem ekologického slovníku je „světelný smog“. Všichni, kdo se před rokem 1989 vraceli přes naše západní hranice zpátky domů, měli stejný zážitek, pokud cestovali v noci. Z nasvětlených útulných vesniček se ocitli v jakémsi tmavém tunelu, který ostatně i ve dne vystihoval pojem „totalitní šedi“. Dnes se ocitáme v opačném extrému. Stěží najdeme v celé zemi místo, kde je v noci vidět nebe a hvězdy na něm. Nebudu rozvádět to, co jsem komentoval citacemi z předchozích článků, poruchy spánku, narušení biorytmů atd. atd.

Ze zmíněného západoněmeckého semináře před třiceti lety jsem si odnesl mimo jiné větu/heslo „Global denken, lokal handeln“ – „Globálně myslet, lokálně jednat“.  Jsem zvědav, jak skončí zákon, podle něhož by byla možnost zkontrolovat, čím někteří lidé topí ve svých kamnech. Nedávno jsem se informoval na to, co se dá dělat, když vám soused topí starými rámy napuštěnými fermeží a jiným sajrajtem. Právě s ekonomickou krizí takto šetří řada domácností. Myslím si ale, že to tak bylo i dříve, nezávisle na hospodářském propadu země. A cože jsem se dozvěděl na oboru životního prostředí? Nemůžete dělat nic. Nikdo nemůže vejít k někomu do domu a provádět kontroly. Máme některé nedotknutelné věci. Myslím, že by člověk musel podat prostě trestní oznámení.

A pak taky je „globální oteplování“. Vím, že to má souvislost, stejně jako všude v přírodě je vše provázáno vše se vším. Ale teď se do toho nebudu pouštět. Jdu se kouknout na web, co bych zde připojil.

bezprostředně k textu

http://www.lidovky.cz/hledej.asp?search=ostravsk%E9+ovzdu%9A%ED&hledej.x=0&hledej.y=0&hledej=hledej

http://www.lidovky.cz/hledej.asp?search=ticho&hledej.x=0&hledej.y=0&hledej=hledej

http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/691532

http://de.wikipedia.org/wiki/Waldsterben
„Umírání lesů…. zjištěné v polovině 70. let a široce diskutované v 80. letech…“, ve zprávě, zadané Spolkovým úřadem pro životní prostředí,  se uvádějí pojmy „kyselý déšť“,  „přízemní ozón“, „dioxid dusíku“ aj.

http://www.seilnacht.com/Lexikon/Waldster.htm

http://www.irz.cz/latky/poletavy_prach
na stránkách Ministerstva životního prostředí ČR

další stránky
http://emise.eps.cz/index.php?section=emise&page=poletavy-prach

http://www.vtm.cz/clanek/napravime-co-jsme-znicili

atd.

 

Zpět