Hans Zimmer / Gladiátor

20.03.2017 15:12

Hans Zimmer / Gladiátor
filmová hudba

Počet titulů filmové hudby Hanse Zimmera, skladatele německého původu, žijícího v Hollywoodu, je tak dlouhý, že na anglické Wikipedii nalezneme celou kategorii s názvem Film scores by Hans Zimmer. Nejsem si jist, zda má smysl opakovat alespoň ty nejznámější – tak přece jen: série Piráti z Karibiku, Šifra mistra Leonarda, Skála, Poslední samuraj (píšu to napřeskáčku, mohl jsem to aspoň seřadit), průlomem byla hudba k filmu Rain Man, vzpomínáte, role bratra autisty v roli Dustina Hofmana, čtyři Oscary (ovšem nikoli za hudbu)? Oscara pak dostal kupodivu za film Lví král (1995), a nikoli za některý z další stovky filmů, z nichž jsou mnohé podstatně známější – Rain Man či Gladiator, které byly s dalšími osmi filmy nominovány (na české stránce Wikipedie jsou trochu problematicky uvedeny, jako by Oscara obdržely, i tam je ale alespoň určitý chronologický seznam s první položkou z roku 1982, zmíněný Rain Man je z roku 1988).

Pár biografických údajů: Narozen v německém Frankfurtu nad Mohanem, jako dítě se učil hrát na klavír, nechtěl se ale podřídit disciplíně, takže měl učitele jen krátkou dobu. Maturitu udělal v anglickém internátu v Dorkingu (nedaleko Londýna), hrál v rockových kapelách (ale nikoli v Ultravoxu, jak uvádí česká Wikipedie, nýbrž pouze s jejím bubeníkem Warrenem Cannem) na syntetizér. Akademické hudební vzdělání tedy nezískal. Z osobních údajů: ženatý, čtyři děti, v roce 1999 na tiskové konferenci k dokumentárnímu filmu o holocaustu Poslední dny uvedl, že je židovského vyznání. Jeho matka utekla v roce 1939 před nacisty do Anglie.

Také sám Hans Zimmer se v Anglii stal skladatelem hudby pro reklamní shoty, seznámil se zde s hudebním skladatelem Stanley Mayersem (další autor filmové hudby, složil muziku zhruba ke sto filmům), v roce 1980 se stal jeho asistentem. Od něj se naučil řemeslo a mohl se pustit do prvních malých zakázek. Na začátku devadesátých let proslul zajímavou kombinací orchestrálního zvuku se zvukem syntezátorů – charakteristické jsou v tomto ohledu filmy Black Rain (1989) Ridleyho Scotta (který o jedenáct let později natočil právě Gladiátora) a Oheň Rona Howarda (1991). Zvláště ten druhý je považován za milník v dějinách filmové hudby. Spočívá v rozhodnutí zhudebnit film na principu tzv. wall to wall score, to znamená podložit většinu filmu hudbou, což představuje pro pozdější tvorbu akčních filmů prototyp hudby, která byla v Hollywoodu nadále produkována. Opakuje se styl, který spočívá na jednom mohutném hlavním tématu a rytmických akčních motivech.

Společně s Jay Riffkinem založil v polovině osmdesátých let hudební studio Media Ventures. V roce 2003 založil Zimmer po soudním sporu s Riffkinem, který jej žaloval za „konspiraci vést obchod sám“ společnost Remote Control Production, jež se stává líhní talentovaných skladatelů filmové hudby, kteří se společností spolupracují, jako Steve Jablonsky, James Dooley, Heitor Pereira, Geoff Zanelli, Klaus Badelt, John Powell, Nick Glennie-Smith, Mark Mancina či Harry Gregson-Williams.

Zimmer dnes žije v Los Angeles a je považován za jednoho z nejúspěšnějších a nejvlivnějších filmových skladatelů za celou historii Hollywoodu. Po realizaci filmu Angels and Demons (2009) plánoval Zimmer uskutečnit nějaké koncerty, což ale bylo obtížné uskutečnit vzhledem k tomu, že se mu hrnou další a další zakázky. Pro něj je, jak řekl v jednom interview, těžké je odmítnout, protože většina filmových režisérů jsou jeho přátelé.

Přesto se v roce 2016 podařilo Zimmerovi realizovat velké evropské turné. Z jeho kariéry filmového skladatele zazněly na pódiích různé živě soundtracky, spojené s krátkými vyprávěními skladatele, mj. o smrti herce Heathe Ledgerse v roce 2008, který zemřel krátce po natáčení filmu The Dark Knight. Premiéra turné byla v dubnu 2016 ve londýnské Wembley Arena a poslední koncert se uskutečnil v červnu v římském divadle ve francouzském Orange. V německy mluvících městech se koncerty konaly v Mannheimu, Hamburku, Berlíně, Oberhausenu, Mnichově, Kolíně nad Rýnem, Curychu, Štýrském Hradci, Vídni, Ženevě a Luxemburg. Na koncertech v Londýně, Berlíně, Manchestru, Dublinu a v Orange doprovázel Zimmera anglický indie-rockový kytarista Johnny Marr (skupina The Smiths). V loňském roce (2016) měl Zimmer velký úspěch, když v německém Oberhausenu zahrál po smrti zpěváka Prince jeho snad nejznámější titul Purple Rain.

Ke stylu hudby Hanse Zimmera patří užití nejrůznějších etnických hudebních nástrojů, například arménského instrumentu duduk (právě v Gladiátoru, hrál na něj arménský skladatel a hudebník Djivan Gasparyan), fléten či japonských (a korejských či čínských) „tlustých bubnů“ taiko (v Posledním samuraji). Zřejmé jsou vlivy africké hudby, Zimmerův největší vzor je pak Ennio Morricone. Ještě před natáčením vytváří Zimmer z filmové hudby suity, které jsou v mnohém podobné tomu, co slyšíme ve vlastním filmu.

Tento způsob práce vysvětluje sám autor takto: „Přemýšlel jsem o tom, jak v poslední době pracuji. Nejlepší způsob je, napsat věci již před natáčením. Filmová technologie se v posledních letech, zvláště v souvislosti s počítačovými efekty, změnila do té míry, že je nyní možné, změnit ještě něco i v poslední minutě. Domnívám se, že dosavadní způsob, tedy čekat, než je film sestříhán, a teprve potom, šest až dvanáct týdnů, nebo jak vlastně vůbec dlouho, psát a nahrávat hudbu, již dnes nemůže fungovat. Proto má smysl napsat část hudby už o oněch dvanáct týdnů dříve. Člověk, ale i filmaři tak mají něco, s čím mohou pracovat, když přemýšlejí o hudbě k obrazu. Skladatel pak má možná i větší vliv na konečný výsledek snímku.“

Často pak Zimmerovi pomáhají při práci další skladatelé, kteří filmovou hudbu před ukončením filmové produkce orchestrálně instrumentují, aranžují či dokonce skládají. Je otázka, do jaké míry je tento způsob spolupráce v Hollywoodu obvyklý, spíše je to běžná záležitost. Pro ostatní skladatele je nicméně Zimmer, jak se někteří i sami vyjádřili, ikonou, a je pro ně naopak čest s ním pracovat. S tím souvisí vlastně docela úzce i ještě jedno téma:

Jako v některých dalších případech filmové hudby (jako by to tak trochu patřilo k její podstatě, možná by stálo za to se tím nějak zabývat) se i u Gladiátora hovořilo o plagiátorství, nepůvodnosti skladby. Na řadě míst soundtracku k filmu (zvl. „The Battle“) zazní motivy ze skladby Mars (cyklus Planety) pozdně romantického anglického skladatele Gustava Holsta (1874–1934). Když se ovšem podíváme na stránku o tomto skladateli na Wikipedii (na níž je i zmínka o této skutečnosti), zjistíme, že je to celé komplikovanější. I u samotného Holsta lze zjistit řadu vlivů a sporných míst, takže vzniká jakási řada, prostupující evropskou hudební historií (i tím by stálo za to se zabývat, ostatně na některé podobné příspěvky jsme už v některých přípěvcích na těchto stránkách narazili, namátkou hned jeden z prvních, o Domu u vycházejícího slunce).

Muzika
Hans Zimmer / Gladiator (Barbarian Horde, The Battle, Earth)
https://www.youtube.com/watch?v=LlM8Licg-Nw
Barbarian Horde, filmová verze
https://www.youtube.com/watch?v=nmUwqTVWITw (zajímavé tempo ve srovnání)
Main Theme, filmová verze (se sborem)
https://www.youtube.com/watch?v=8mYsSOZYgDE&index=4&list=RDzH21Adgr6xQ

http://www.koule.cz/cs/interpreti/hans-zimmer-16825.shtml?diskografie=1

Info
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hans_Zimmer
https://en.wikipedia.org/wiki/Category:Film_scores_by_Hans_Zimmer

článek o H. Z.
http://www.giga.de/filme/interstellar-film-2014/specials/die-filmmusik-von-hans-zimmer-seine-besten-soundtracks/

Hans Zimmer v Praze
http://kultura.zpravy.idnes.cz/rozhovor-hans-zimmer-turne-dfs-/filmvideo.aspx?c=A160108_120926_filmvideo_kiz

http://kultura.zpravy.idnes.cz/hans-zimmer-rozhovor-0td-/hudba.aspx?c=A161227_2294778_hudba_ts

Gustav Holst a Hans Zimmer / Mars jako inspirace či Gladiátor coby plagiát? http://www.empflix.com/view.php?id=80183&embed=true
https://de.wikipedia.org/wiki/Die_Planeten

Zpět