František Doubravský / 220 let od narození

08.02.2010 01:56

Minulý týden mi přišla poštou osobní pozvánka od doc. RNDr. Jiřího Zahradníka, uměleckého vedoucího uměleckého sdružení „Collegium musicum Český ráj“, na Matiné na počest 220. výročí narození Františka Doubravského, které se konalo 6. února 2010 v Městském muzeu a galerii Lomnice nad Popelkou.  Byl bych velmi rád pozvání vyhověl, už proto, že jsem s Collegiem na povícero koncertech hrál a – byť svým nevelkým dílkem – se mohl podílet na nahrávání dvou ze čtyřech kompaktních disků s hudbou Františka Doubravského, které sdružení vydalo. Žel, „ischias“, který přijde vždy v nejnejvhodnější dobu,  mi účast a jistě příjemný zážitek z koncertu znemožnil, a tak tento pocit dluhu splatím alespoň touto poznámkou.

Udělení čestného občanství města Lomnice nad Popelkou tomuto skladateli in memoriam, které na matiné předal starosta města Vladimír Mastník do rukou paní Andrey Dubrauszky-Bossert, je oficiálním stvrzením skutečnosti, že František Doubravský je jeden z nejvýznamnějších hudebních skladatelů tohoto kraje a zároveň nejvýznamnějších rodáků města (vedle A. V. Šlechty, zakladatele lázní Sedmihorky, vojenského pilota Františka Truhláře, houslových virtuózů Ivana Ženatého a Jaroslava Šonského, fotografa Jaroslava Bárty, spisovatele Jaroslava Rudiše, filmové režisérky Věry Plívové-Šimkové a bratří Jiřího a Zdeňka Zahradníka, podrobnější seznam regionálních osobností na adrese http://cs.wikipedia.org/wiki/Lomnice_nad_Popelkou).

Chtěl jsem zalinkovat bližší informace o tomto koncertu a věnovat se úvaze o významu osobností místní a regionální kultury, ke svému zděšení (které ovšem nebylo tak velké, protože vím, jak to u nás chodí, a že třeba ucelené a adekvátní informace nenajdeme na internetu třeba o Devětsilu, nota bene v roce jeho výročí) jsem nenašel na webu skoro nic nejen o samotném koncertu, ale ani o jubilujícím skladateli. Myslím, že svalovat vinu na skutečnost, že vážné hudbě se věnují více lidé generací, pro něž není zdrojem informací internet, lze jen z velmi malé části – nenašel jsem nic ani na oficiálních stránkách města, ani kulturního střediska, jediná zmínka je v programu lomnického muzea, kde se hudební a společenská událost konala, v jediném novinovém článku byly věcné chyby… nechci kárat kulturní činitele, lokální politiky, novináře, nechám si to na jindy, ale o něčem to svědčí.

Jediným, jehož podpis jsem našel i u relevantních informací, je doc. Jiří Zahradník, kterému věk přes osmdesát let nebrání nejen v tom, aby napsal několik článků do tisku (http://jicinsky.denik.cz/kultura_region/jclomnice-matine-dobrovsky-muzeum20100206.html
http://www.trosky.cz/rajnet/web/zobraz.asp?id=1073),
ale především, aby se takřka patnáct let soustavně staral o rozvíjení odkazu Františka Doubravského. Přitom lze říci, že hudba je pro Jiřího Zahradníka „pouze“ koníčkem. Jeho „vlastním“ oborem, v němž výrazně vyniká, je entomologie (v posledních letech mu vyšla celá řada pozoruhodných knih, mj. s vlastními fotografiemi hmyzu http://knihy.abz.cz/prodej/hmyz-2, http://www.kosmas.cz/knihy/147517/nasi-motyli/ , http://knihy.abz.cz/prodej/brouci-1).

Dovolím si tedy alespoň několik vět excerpt z textu, který dr. Zahradník napsal a otiskl v programu k Doubravského výročí:

František Doubravský se narodil dne 7. února 1790 v rodině Ferdinanda Doubravského, který v Lomnici působil jako učitel, varhaník, hudební skladatel a regenschori. … Podobně jako otec, i František se stal učitelem. Krátce působil v Mladé Boleslavi, ale již v roce 1820 byl ustanoven varhaníkem v kostele sv. Mikkuláše v Lomnici nad Popelkou. Od roku 1822 byl zprvu se svým otcem „spoluředitelem“ (jak se sám nazýval), po jeho smrti ředitelem chrámové hudby. Bez nadsázky lze říci, že po celé půlstoletí František Doubravský ovlivňoval a řídil hudební život v Lomnici jako skladatel, varhaník i regenschori. Nescházel ani při vzniku pěveckého sboru Bořivoj (1862). Byl jeho prvním ředitele. Skladatelská činnost Františka Doubravského je značně rozsáhlá a sahá od drobných skladeb až k rozsáhlým mším a symfoniím. … Pro svou potřebu si průběžně pořizoval seznam svých skladeb, který nazval Poznamenání muzikálijí… Seznam má 10 oddílů. Největší počet skladeb tvoří díla duchovní: mše (73), Salve Regina, Alma, Ave Regina, Regina coeli, Rorate, Stabat Mater apod. (50), Graduale, arie (44), dále následují Litanie, Vesperae, Invitatoria aj. (33), Veni sancte Spiritus, Te Deum aludamus apod. (23), Stationes etc. (17), Requiem (13) a ofertoria (10). Dalších 20 opusů jsou skladby světského charakteru: symfonie, Koncert pro housle a orchestr, Nokturna, Dueta, Terzetto, Kvartety, Serenády, Polky, Andante, Ouvertura aj.

Soubor Collegium musicum Český ráj, založený v roce 1990, systematicky zpřístupňuje od roku 1996, kdy se našel hudební materiál se skladbami Františka Doubravského, v řadě koncertů (na každém z nich můžeme uslyšet alespoň jednu novodobou premiéru z jeho díla), vydáváním kompaktních disků (vydal čtyři CD), přizpůsobuje dokonce svůj vlastní charakter rozšířením o smíšený pěvecký sbor, stará se i o společenskou stránku Doubravského kulturního odkazu, např. podnětem k pořízení pamětní desky, která je umístěna na kostele sv. Mikuláše v Lomnici, kde skladatel takřka půl století působil.

Na programu letošního připomenutí Doubravského 220. výročí narození ve formě sobotního matiné 6. února 2010 se vedle souboru Collegium musicum Český ráj, řízeného hudebním skladatelem Zdeňkem Zahradníkem, podílel i pěvecký spolek Bořivoj (um. ved. Zdena Lokajová), členové Solečnosti Františka Doubravského. V úvodu zazněla intráda, kterou složil Zdeněk Zahradník na počest významného rodáka, Radek Rejšek, skladatel, varhaník a hráč na zvonkohry (který ale na nahrávkách F. D. hrál na trubu), hovořil o nahrávkách skladeb F. Doubravského, Andrea Dubrauszky-Bossert zazpívala s varhanním doprovodem prof. Christopha Bosserta skladbu Salve regina.

http://www.muzeumlomnice.cz/

http://www.vesvete.cz/kulturni-prehled/lomnice-nad-popelkou/?cat=20

 

Zpět