Flannery O´Connorová / Dobrého člověka těžko najdeš

To, že jméno americké spisovatelky Flannery O´Connorové je u nás méně známé, lze přisoudit jednak skutečnosti, že její katolicismus a nevraživost vůči komunistickým režimům zbrzdily v době tohoto režimu u nás vydávání jejích děl, ale také tomu, že O´Connorová nepatří k těm autorkám, které by zahltily literární trh velkým množstvím knih. Jako neméně důležitou skutečnost vidím – v dnešním kontextu kultury – to, že její knihy nepatří k těm, které nalezly svou adekvátní filmovou podobu jako jiné, štastnější (změny příběhu a nepovedenost filmových adaptací jim může být maximálně na škodu).

Přitom v dnešní uspěchané době je deset povídek, které vyšly ve svazku Dobrého člověka těžko najdeš v nakladatelství Argo v roce 2010 v překladu Marcela Arbeita a Tomáše Vrby, něčím, co může „chytit“ čtenáře. Jak se vyjádřil jeden literární kritik (Orville Prescott v New York Times), její „brutální styl je jako rána pěstí mezi oči“. Možná naopak čtenáři komplikuje cestu k pochopení „nejednoznačnost“ sdělení, na němž má podle mého názoru také podíl prvek zkreslení reality optikou nějakého „média“, „výkladu“, „interpretace“, způsobu vnímání protagonisty příběhu.

Sardonický a černý humor, kruté pointy, balancování mezi moralitou, tragédií a groteskou, postavy všelijak narušené, naplněné archetypální nenávistí či naopak nepřekonatelně přízemní závistí a ziskuchtivostí…, tak postihuje, mimo jiné, poetiku americké spisovatelky Pavel Mandys v komentáři ke knize na iLiteratuře. Napadá mě, ovšem čistě pocitově (nemám to podloženo hlubším studiem literárního kontextu, korespondencí či výpověďmi autorky, ostatně mnohdy stejně záměrně zavádějícími, podobně jako to činí ve vlastním díle), že je tento „ostrý“ styl výpovědi nějak spojen s drsnými životními podmínkami země, v níž vznikl, protože v řadě momentů (hloupost, „zabedněnost“, říká Mandus, některých postav, komerce falešných proroků apod.) se podobá některým u nás známějším autorům. Z takto přízračných grotesek si vzpomenu třeba na podivnosti Johna Kennedy Toola, tedy Spolčení hlupců či Neonovou bibli, na postapokalyptickou sci-fi Den trifidů (zde je autor ovšem Angličan) či na hororový román (vl. románovou sérii) Rosemary má děťátko, ale třeba taky knihy Philipa Rotha či Chucka Palahniuka, kteří onu grotesknost vyšroubovali ještě do větších obrátek.

To, co jsem pro zjednodušení nazval groteskností, u O´Connorové nebyla nicméně pouhá literární manýra. Na jedné straně přináší i ve vlastním životě řadu mystifikací (nejznámější je zřejmě skutečnost, že v šesti letech naučila svého kohouta chodit pozpátku, „možná“ byl o něm natočen film, který jí přinesl mediální slávu: „Byl to vrchol mého života. Pak už následoval jen ústup ze slávy.“), na straně druhé zcela jistě její pohled na svět ovlivnilo rodové zdravotní postižení lupus erythematodes, na které v jejích patnácti letech zemřel její otec, a v souvislosti s nímž jí lékaři předpovídali pět let života (nakonec žila ještě patnáct let, 1925-1964.) Nicméně u literárního díla nelze uvádět takto zjednodušené kauzální souvislosti, knihy žijí svým svébytným životem, jsou zajímavé samy o sobě. Českého čtenáře by nicméně mohla také zaujmout ještě jedna okolnost v biografii spisovatelky. Na podzim roku 1945 opustila rodný Jih a zapsala se na Iowskou státní univerzitu v Iowa City, kde „teorii a literární kritiku učili Austin Warren a René Wellek, člen Pražského lingvistického kroužku, jenž v roce 1938 uprchl z Čech před fašismem do Londýna a později získal americké státní občanství.“ (M. Arbeit v doslovu ke knize)

Komentář Pavla Mandyse ke knize „Dobrého člověka těžko najdeš“ na iLiteratuře
https://www.iliteratura.cz/Clanek/26901/oconnor-flannery-dobreho-cloveka-tezko-najdes
Jiné prameny ke knize, jiným knihám a jejich autorce
https://www.knihovnice.cz/recenze/oconnorova-f-dobreho-cloveka-tezko-najdes-a-jine-povidky.html
https://www.tedeum.cz/5_2010/martin_cejka_flannery_052010.htm
https://art.ihned.cz/knihy/c1-54459940-flannery-o-connorova-moudra-krev
https://en.wikipedia.org/wiki/Flannery_O%27Connor
https://www.literarni.cz/rubriky/recenze/proza/flannery-o-connorova-dobreho-cloveka-tezko-najdes_8755.html
 

Zmínky o ostatních knihách
https://cs.wikipedia.org/wiki/Den_trifid%C5%AF
https://cs.wikipedia.org/wiki/Spol%C4%8Den%C3%AD_hlupc%C5%AF