Fasády Mikoláše Alše v Plzni
20.11.2016 20:13Fasády Mikoláše Alše v Plzni
kapitoly z Plzně 2016
Podobně jako u interiérů Adolfa Loose se o odkaz Mikoláše Alše v Plzni zasloužili židé. To jsme se dozvěděli jako jednu z prvních věcí při prohlídce fasád, které Mikoláš Aleš v Plzni vytvořil, a podobně začínají některé novinové články, které informují o tomto relativně novém objevu – dříve jsme tuto skutečnost nevěděli, říká v jedné audionahrávce kurátor výstavy (??? není uvedeno,kdo mluví), která tento odborný zájem odstartovala.
Zatímco skutečnost, že významnou součástí Alšovy tvorby jsou sgrafita, lunety, výzdoby fasád atd., je všeobecně známá (vrcholí výzdobou domu architekta Antonína Wiehla na Václavském náměstí, známý je Rottův dům), a hovoří se především o pražských realizacích, o těch plzeňských není například na Wikipedii dosud ani zmínka, přestože je zde určitý přehled. Výstava s názvem „Mikoláš Aleš v Plzni“ je výsledkem roční práce na projektu Západočeské galerie v Plzni a Západočeského muzea, realizovaná ve výstavní síni Masné krámy ke 100. výročí úmrtí Mikoláše Alše v roce 2013, představuje nový pohled na tuto oblast Alšova díla a zároveň představuje jednu významnou položku v kulturním obrazu západočeské metropole. Na zmíněné nahrávce (odkaz pod textem) si mluvčí klade otázku, proč Židé volí na svých domech vysloveně česká témata a odpovídá domněnkou, že na konci 19. století šlo o vyhranění mezi českou a německou podobou Plzně a otázkou přiklonění Židů k té či oné, takže tento způsob představoval jejich výraznou sebeprezentaci. Dochází k tomu v době, kdy jeden z významných plzeňských architektů Rudolf Štech v Plzni staví novou synagogu a Aleš s ním začíná spolupracovat. Tyto zakázky pro něj znamenají rovněž důležitý zdroj obživy. Z jednoho komentáře přebírám:
K cenným architektonickým památkám města Plzně patří několik domů vyzdobených podle návrhů Mikoláše Alše. V letech 1892 až 1903 vytvořil množství kartonů pro sgrafita a fresky na fasády činžovních a soukromých domů ve stylu české renesance, ve většině případů navrhovaných stavebním podnikatelem architektem Rudolfem Štechem. Na jeho pozvání sem Aleš přijel, a následně s ním navázal na několik let stálou spolupráci. Plzeňané si Alšova díla rychle oblíbili a vždy zdůrazňovali, že Plzeň je městem s největším počtem jeho realizací, kde bylo Alšovi plně umožněno ztělesnit své sny o české historii v podobě velkých nástěnných maleb.
Nemohu zde podrobně rozebírat jednotlivé Alšovy výtvarné realizace, pokusil jsem se najít na internetu alespoň nějaké zdroje, přičemž jich je podle mého názoru poskrovnu, mohu odkázat na vlastní zběžnou fotodokumentaci, z níž je charakter jednotlivých obrazů alespoň obecně zřejmý. Znázorněny jsou, v duchu historismu 19. století, symboly jednotlivých historických událostí, klíčových pro představu „češství“, je tu řada jezdců na koních (ty Aleš uměl snad nejlépe ze všech tehdejších malířů), husité, J. A. Komenský, je tu téma literárního díla Jana Nerudy (Nerudova ulice) atd., zkrátka historická, alegorická i žánrová témata, jak Alšovu tvorbu charakterizuje jeden z komentářů.
https://www.zpc-galerie.cz/cs/mikolas-ales-v-plzni-124
https://www.literarky.cz/kultura/art/16191-jak-plze-k-alovi-pila
podrobný popis
https://www.paichl.cz/paichl/knihy/Ales_Plzen%20.htm
Moje fotodokumentace
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/Kapitoly_z_Plzne_Interiery_Adolfa_Loose%2C_fasady_Mikolase_Alse%2C_kavarna_na_Jiznim_nadrazi/
———
Zpět